Zatímco severské národy propagují kulturu saunování, Islanďané mohou turistům nabídnout neméně starobylou kulturu koupání. I když tu teploty v zimě připomínají antarktické pustiny, voda ve zřídlech a pramenech neklesá pod osmatřicet stupňů. Je to fantastický zážitek, a ne nadarmo Modrá laguna v Grindavíku – dnes ležící jen kousek od hlavního letiště - patří k nejproslavenějším pamětihodnostem celého ostrova.
Hodí se zmínit, že ostrované se sem chodí osvěžovat posledních 755 let. Tehdy poprvé vystavěli v mlžném oparu mezi rozbrázděnými skalisky někdejšího lávového proudu první přístupová mola, schody a několik chatrčí, jako provozní zázemí. Od té doby pochopitelně dostal celý „areál“ značných změn, a dnes je synonymem luxusu. I tak je zde pořád co zlepšovat.
foto: Ragnar Th Sigurðsson/Arctic Images, Giorgio Possenti, Cindy Rún Xiao Li, Ari Magg
Navýsost reprezentativní zakázka
Architekti ze studia BASALT Architects byli pověřeni stavební úpravou provozního zázemí, a vytvoření nového areálu vodních lázní s potřebně modernizovaným zázemím. Se zakázkou se pojilo několik zjevných i méně zjevných komplikací. Předně, tohle je přesně ten typ zakázky, která může reputaci architektů pozvednout, ale i nadobro zničit.
Modrá laguna je klenotem Islandu, a poškrábat jeho bezchybný vzhled se neodpouští. Stejně jako by u nás neprošla nepovedená oprava Karlova mostu. BASALT Architects byli k téhle zodpovědné zakázce předurčeni, na Islandu za sebou mají spoustu úspěšných realizací. Tahle byla ale obzvlášť citlivá.
foto: Ragnar Th Sigurðsson/Arctic Images, Giorgio Possenti, Cindy Rún Xiao Li, Ari Magg
Nelehké to bylo i realizačním plánem, tedy přípravou stavby, zásobováním, demolicemi přežitých částí a odvozem stavebního odpadu. Už proto, že Modrá laguna leží v srdci geoparku Reykjanes. A ne jen tak ledajakého geoparku. Je zapsán pod UNESCO, a je veden v seznamu deseti nejvýznamnějších geoparků světa (většinou na předních příčkách).
Zkrátka, na každý krok architektů i postupu realizace tu bylo velmi přísně dozíráno. A nesmíme zapomenout ani na to, že zdejší senzace je skutečně horká. Přímo vařící. Vydatný geotermální pramen je silně korozivní, což se promítalo i do volby všech materiálům, které sem bylo velmi nesnadné dopravit.
foto: Ragnar Th Sigurðsson/Arctic Images, Giorgio Possenti, Cindy Rún Xiao Li, Ari Magg
Návrh? Souvislý řetězec improvizací
S těmito limity se pak architekti museli poprat se zakázkou, která rozhodně nebyla maloformátová. Dotýkala se totiž plochy 10 400 metrů čtverečních, a zahrnovala v sobě podzemní lázně, geotermální lagunu, restauraci a hotel s 62 apartmány, to vše obklopené ikonickými vodami Modré laguny.
BASALT Architects se cítili být zavázáni k tomu, aby posunuli hranice mezi přírodou, architekturou a zážitky a vytvořit místo, kde hosté pocítí spojení se vznešenou islandskou přírodou. Projekt, nazvaný Retreat – Útočiště - který se s velkou slávou dobral finále v roce 2018, patří k nejnákladnějším realizacím na celém ostrově. A rozhodně jedné z nejpovedenějších.
foto: Ragnar Th Sigurðsson/Arctic Images, Giorgio Possenti, Cindy Rún Xiao Li, Ari Magg
Cesta k ní si ale žádala pořádnou porci trpělivosti. Nic se nesmělo uspěchat. Jak prozrazují sami architekti: „Dny jsme strávili průzkumem lokality, studiem povrchu země. Nechali jsme jednotlivé praskliny a trhliny, aby samy odhalily, jak nejlépe rozvrhnout program. Nakonec se to projevilo jako kresba struny, na členitém lávovém poli.“
Pnutí objektu a jeho výběžků definuje hranice, jež chrání křehké prostředí před poškozením během výstavby. Ani s takovým citlivým přístupem ale nebylo vyhráno. Podloží je tu skutečně živé, má svou vlastní tektoniku. „Během zemních prací jsme narazili na zajímavé lávové útvary, což nás donutilo provést revize našich plánů, abychom tyto nečekané prvky zahrnuli,“ popisují architekti.
foto: Ragnar Th Sigurðsson/Arctic Images, Giorgio Possenti, Cindy Rún Xiao Li, Ari Magg
Zemní práce byly do jisté míry současně finálními úpravami interiéru a terénními úpravami. Tento proces byl protikladný typickému způsobu práce, kdy jsou změny a experimenty během stavby obecně nežádoucí. Improvizace byla základem celého procesu navrhování. A vyžadovala, aby všichni - tedy projektanti, klient i dodavatel sdíleli stejnou trpělivou respektující nastolenou vizi.
Poklady místa, jako voda bohatá na minerály, drsná láva i staletý mech, se staly ústředním bodem každého prostoru v budově. Což znamenitě napomáhá k regeneraci a odpočinku uživatelů, hostů lázní Retreat.
foto: Ragnar Th Sigurðsson/Arctic Images, Giorgio Possenti, Cindy Rún Xiao Li, Ari Magg
Stavba v lávovém poli
Už od počátku bylo zřejmé, že po provozní stránce půjde o objekt energeticky plně neutrální, zásobovanými obnovitelnými zdroji. Protože si může dovolit čerpat z neomezeného rezervoáru energie. Geotermální energie tu kompletně zajišťuje elektřinu, a s distribucí energie dále napomáhá napojení na Park zdrojů Svartsengi.
A jak se staví na lávovém poli? Tedy, kromě toho, že je to dost horká práce? Z hlediska stavebních materiálů a konstrukce se tu sázelo na odolnost betonu.
Stavební tělesa vznikala z velké části prefabrikovaného betonu, aby se snížila zátěž životního prostředí při stavbě na místě. Beton se ve stavbě mění od strukturovaného, smetanově bílého (ve vstupní hale) až po hladký, tmavě šedý (v hloubi lázní). Ten trochu připomíná holé lávové stěny jícnu vulkánu.
foto: Ragnar Th Sigurðsson/Arctic Images, Giorgio Possenti, Cindy Rún Xiao Li, Ari Magg
Perforované fasády a vnitřní zástěny v celém komplexu evokují přírodní vzory, které vznikají při odhalení vzduchových kapes uzavřených v lávových horninách. Tmavé teracové podlahy byly vytvořeny z místního lávového písku a kamene. Je to materiál, o který tu nebyla nouze.
Výběr materiálů nemohl být o moc pestřejší, protože účinnými složkami vod Modré laguny jsou oxid křemičitý, sinice a minerální sůl. A ty se ukazují jako obtížné pro mnoho tradičních stavebních prvků. Paleta staviv k výběru, schopná odolávat prostředí a zajistit dlouhou životnost, tak byla omezená.
foto: Ragnar Th Sigurðsson/Arctic Images, Giorgio Possenti, Cindy Rún Xiao Li, Ari Magg
Interiér polidšťují teplé textury dřeva, doplněné o lávové kameny. Výsledkem je autentická a příjemná atmosféru. Hojnost syrových, na dotek příjemných a přírodních materiálů, proniká do každého detailu stavby a vytváří říši hlubokého pohodlí inspirovanou okolní krajinou. Posedět v Retreat, dojít si sem jen tak zaplavat anebo si dopřát wellness, je rozhodně zážitkem.
Modrá laguna je totiž tím nejpekelnějším místem Ráje, aneb nejandělštějším místem Pekla. A díky citlivé práci architektů taková bude i další dekády.
foto: Ragnar Th Sigurðsson/Arctic Images, Giorgio Possenti, Cindy Rún Xiao Li, Ari Magg
Údaje o projektu
| Název projektu: | The Retreat at Blue Lagoon Iceland |
| Typ projektu: | lázně, wellness, hotel |
| Architektonické studio: | BASALT Architects |
| Lokalizace: | Grindavík, Island |
| Vedoucí architekt: | Sigríður Sigþórsdóttir |
| Projektový tým: | Niklas Dahlström, Einar Hlér Einarsson, Jóhann Harðarson, Stefanía Helga Pálmarsdóttir, Unnsteinn Jónsson, Anna Björg Sigurðardóttir, Ástríður Birna Árnadóttir, Davíð Hildiberg Aðalsteinsson, Elín Þórisdóttir, Guðjón Kjartansson, Harpa Heimisdóttir, Hrólfur Karl Cela, Jón Guðmundsson, Marcos Zotes, Perla Dís Kristinsdóttir |
| Návrh designu: | Design Group Italia |
| Návrh osvětlení: | Liska |
| Dodavatelé materiálu: | Reynaers Aluminium, Sto, iGuzzini, Axor, B&B Italia, CLIPSO, Emil Ceramica |
| Hlavní dodavatel stavby: | Jáverk |
| Geologický průzkum: | EFLA Consulting Engineers |
| Rok dokončení (finalizace): | 2018 |
| Užitná plocha: | 10 400 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek