Studie European Office Occupier Sentiment Survey a Prague Research Forum uvádějí (kromě jiného), že administrativní budovy si žádají nový přístup nejenom z hlediska energetických úspor a efektivity provozu, ale také s ohledem na enviromentální vlivy a udržitelnost. Připomínají přísnější předpisy a regulace, zejména směrnici CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která bude standardizovat takzvaný reporting udržitelnosti. Inteligentní, ekologická řešení a moderní přístup k facility managementu, bude pomáhat řídit umělá inteligence, a to včetně využití a obsazenosti kanceláří.
Většinu nových staveb tvoří kancelářské budovy třídy A
Prague Research Forum zveřejnil údaje o trhu s kancelářskými prostory za druhé čtvrtletí roku 2023, kde uvádí, že do konce roku 2023 je v metropoli plánováno dokončení sedmi kancelářských projektů s celkovou kancelářskou plochou 66 800 m2. Ve druhém čtvrtletí roku 2023 bylo ve výstavbě přibližně 143 600 m2 kancelářských ploch. Nejvíce rozestavěných ploch se nacházelo v Praze 1 (26 %), Praze 10 (20 %) a Praze 5 (19 %). Většinu nabídky moderních kanceláří (74 %) tvoří budovy třídy A, přičemž podíl nejkvalitnějších prostor s hodnocením AAA na celkovém objemu kancelářských prostor dosahuje téměř 17 %.
Příkladem budovy třídy A je nově vznikající kancelářská část multifunkční čtvrti Hagibor v Praze 10 – Strašnicích. Aktuálně vše směruje k plánovanému dokončení v 1. čtvrtletí 2024. Objekty jsou projektovány v nejvyšším kancelářském standardu LEED Platinum, přičemž dohromady disponují 30 250 m2 pronajímatelných ploch pro až 2 550 zaměstnanců. V budoucnu nabídnou skutečně prémiové flexibilní prostory s důrazem na komfort a zdraví svých uživatelů: od kvalitního osvětlení a akustiky přes zdravou cirkulaci vzduchu až po 1 400 m2 zelených teras a napojení na místní cyklostezky. Kanceláře budou navíc obklopeny 350 000 m2 zelených ploch, díky nimž bude v lokalitě až o 20 % menší koncentrace NO2. Celková investice do těchto dvou kancelářských budov dosáhne 1,6 mld. Kč.
Moderní kanceláře a umělá inteligence
Stejně jako se vyvíjejí nové technologie a materiály, prochází i kancelářský trh řadou výrazných změn. Mění se i pracovní zvyklosti. Podle dat společnosti Cushman & Wakefield za druhé čtvrtletí roku 2023 poptávka po kancelářích sice roste, ale uspějí pouze kvalitní ekologické projekty. Firmy se snaží vycházet zaměstnancům maximálně vstříc, chtějí jim nabídnout atraktivní pracovní prostředí a více benefitů. Kanceláře by měly být místem setkávání, které motivuje ke společné práci a kreativitě. Informační technologie nesmějí zaměstnance izolovat. Umělá inteligence by měla pomáhat spíše správcům budov ke snižováním výdajů na provoz. Stále více se takto prosazují chytré a zelené budovy, přičemž tomuto trendu pomáhá i tlak na udržitelnost. V mnoha zemích a regionech včetně České republiky vstupují na scénu přísnější environmentální a energetické předpisy a regulace. Aktuálně se hovoří například o směrnici CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která bude standardizovat takzvaný reporting udržitelnosti.
„Moderní kancelářské budovy musí být nejenom plné udržitelných prvků a chytrých řešení a technologií, ale musejí také využívat moderní přístupy k facility managementu. Tím budou v plné míře spojovat inteligentní a ekologická řešení. Moderní facility management využívá aktuální přístupy ke správě budov tak, aby byl maximálně optimalizován provoz a maximálně dosahován potenciál budov vycházející z kombinace nových technologií a zelených řešení. Výsledkem takto promyšlených budov jsou udržitelné pracovní prostory vyladěné do posledního detailu, čímž nabízejí uživatelům obrovskou škálu výhod. A také dokáží zajistit splnění nastupujících norem a směrnic EU týkající se udržitelnosti,“ komentuje nové trendy Ondřej Mareček, specialista na integrovaný facility management a energetiku, ze společnosti SSI Group.
Kancelářská práce ve vyladěné zelené budově
„K tomu, abychom lidi do kanceláří znovu nalákali, musíme je s novými technologiemi seznamovat,“ dodává Michal Černý, zástupce společnosti Screen Innovations a doporučuje souhru zelených technologií, které přinášejí benefit provozovatelům i uživatelům kancelářské budovy. Za všechna doporučení jmenujme alespoň zelené střechy, zelené fasády, což znamená kromě jiného i významnou úsporu energie na chlazení interiéru. Takovéto využití vegetace, zejména v městském prostředí, přispívá dle průzkumů i k lepší psychické pohodě a vyšším výkonům zaměstnanců. Navíc odpařování vody ze zelených ploch ochlazuje okolí a pomáhá snižovat prašnost. Nicméně klíčovým ohledem zelených střech a fasád je jejich ekonomická výhodnost. Pokud je v parném létě vnitřní teplota o 10 °C nižší než v budově bez zelených prvků, je třeba ji mnohem méně ochlazovat, a v některých případech dokonce mohou takové budovy fungovat bez konvenční klimatizace. Odpařování vody ze zelených ploch navíc odebírá teplo, a tím ochlazuje okolí a zlepšuje kvalitu ovzduší sběrem jemného prachu. Dobře vytvořená zelená střechy či fasáda také akumuluje vodu přívalového deště, čímž zabraňuje zahlcení kanalizace.
Další výhody, o nichž Michal Černý mluví, tkví v monitoringu, v čidlech a internetu věcí (IoT). Jejich zavedením lze snížit energetickou náročnost tak, že například hlídají topení, klimatizaci či provoz žaluzií. „Bez provázaných technologií, které měří a sbírají hodnoty teploty, tlaku, času a další, by analýza efektivity provozu nebyla možná. Příkladem chytrých řešení je osazení oken čidly, která v případě otevření zajišťují automatické vypnutí topení nebo chlazení. Na osluněných částech budovy jsou instalovány žaluzie, které se automaticky přizpůsobují stavu venkovního prostředí. Na aktuální potřeby reagují na základě informací z chytrých čidel, které vyhodnocují a volí nejlepší řešení,“ dodává Michal Černý a připomíná i další sledování efektivity zdrojů v souladu s novou evropskou směrnicí. Například redukování spotřeby energií a vody, racionalizaci portfolia a efektivního provoz budov, obnovitelné zdroje, náhradu uhlíkově náročných zdrojů energie za zdroje šetrné k životnímu prostředí a další hlediska. Integrovaný facility management (IFM) chápe (stejně jako Ondřej Mareček) jako komplexní přístup k zefektivnění správy budov, který umožňuje dosáhnout větší efektivity a optimalizace provozu a infrastruktury, a to včetně snadnějšího monitorování a kontroly. Standardizované postupy, procesy a směrnice mohou být lépe implementovány a dodržovány v rámci celé organizace, což vede ke zvýšení spokojenosti nájemců i zaměstnanců.
Nové trendy a nové způsoby práce
Výše zmíněné výzkumy řeší rovněž změnu pracovních návyků vlivem moderních technologií. Predikuje rozsáhlejší sdílení pracovních míst a masivnější zaměření na moderní technologie. Probíhající změny ve způsobu práce budou mít významný vliv i na podobu kanceláří. Firmy se snaží vytvářet pracovní prostředí, které podporuje spolupráci, zlepšuje uživatelskou zkušenost a zároveň umožňuje využívat prostor a zdroje co nejefektivněji. V tomto duchu společnosti směřují ke snižování počtu fixních pracovních míst (uvádí 72 % dotazovaných) a naopak vytváření pracovišť členěných do jednotlivých zón, které zaměstnanci střídají v průběhu dne podle typu vykonávané činnosti (73 % firem). Důsledky jsou patrné i v oblasti designu a technologického vybavení budov. Videokonference a rezervační systémy místností jsou považovány za klíčové nástroje při podpoře nových pracovních stylů a propojení týmů.
„Při rozhodování firem se klade stále větší důraz na potřeby lidí. Zapojení jednotlivců, vysoká motivace a produktivita, usnadnění týmového výkonu a s tím související témata v současnosti rezonují napříč firmami. A tak i rozhodnutí o podobě kancelářských prostor anebo přijímaných opatřeních, která mají podpořit přechod na nové pracovní uspořádání, jsou stále častěji ovlivněny názorem zaměstnanců. Jejich zapojení prostřednictvím různých interních průzkumů hlásí 55 % dotazovaných firem. Současně obavy z oslabení pracovní kultury během a po pandemii řeší budováním vysoce výkonných týmů 68 % respondentů, zatímco podporu angažovanosti a motivace zaměstnanců 65 % společností,“ uvádí se ve zprávě průzkumu European Office Occupier Sentiment Survey, jehož se zúčastnilo 136 evropských společností (z toho 62 firem pocházelo přímo z regionu střední a východní Evropy), z nichž největší podíl 27 % se specializuje na finanční a odborné služby a 23 % firem se zaměřuje na technologie, média a telekomunikaci. Firmy nad 5 000 zaměstnanců tvořily celkem 58 % respondentů.
Sdílet / hodnotit tento článek