• ESTAV.cz
• Témata
• Plánujeme
• Projektová dokumentace na dům
• Může stavebník prodat projektovou dokumentaci po stavbě rodinného domu? A co studii od architekta?

Postavení rodinného domu svépomocí

Stavebník si může sám pro sebe svépomocí postavit rodinný dům s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím (§ 104 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), dále jen „StavZ“). Nový stavební zákon (s účinností od 1. 1. 2024, ale s přechodným obdobím od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024, kdy se kromě vyhrazených staveb postupuje dle současného StavZ) mírně upravuje rozsah, jaký může mít rodinný dům postavený svépomocí tak, že jde o jednoduchou stavbu, která má nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží (§ 159 odst. 2 písm. b) zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „NStavZ“, ve spojení s odst. 1 písm. a) Přílohy č. 2 k NStavZ). Při provádění stavby je stavebník povinen zajistit odborné vedení stavbyvedoucím (§ 160 odst. 4 StavZ; § 159 odst. 2 písm. b) NStavZ).

Autorské právo ve stavebnictví. Co je předmětem ochrany autorského práva? Stavební dokumentace nebo studie?

přečíst článek

Současný stavební zákon rozlišuje stavby na:

1. takové, které nevyžadují ani ohlášení, ani stavební povolení (§ 103 StavZ),
2. stavby podléhající ohlášení (§ 104 StavZ),
3. ostatní stavby, které vyžadují vydání stavebního povolení.

Postavení rodinného domu svépomocí podléhá ohlášení stavebnímu úřadu, kdy stavebník má povinnost připojit projektovou dokumentaci (§ 105 odst. 3 StavZ).

Prodat pozemek i s projektem na dům? Pozor na porušení autorských práv architekta

přečíst článek

Nový stavební zákon přichází s novou kategorizací staveb na:

1. drobné (Příloha č.  1 k NStavZ),
2. jednoduché (Příloha č. 2 k NStavZ),
3. vyhrazené (Příloha č. 3 k NStavZ) a
4. všechny ostatní stavby.

Nový stavební zákon opustil režim ohlášení stavebnímu úřadu a pro realizaci jednoduché stavby svépomocí je třeba stavebnímu úřadu podat žádost o povolení záměru, jejíž součástí je dokumentace pro povolení záměru (§ 184 odst. 2 písm. a) NStavZ). Na výslovnou žádost je také možné využít zrychleného řízení, a to za podmínek uvedených v § 212 NStavZ.

Zakoupenou projektovou dokumentaci nelze bez dalšího použít

Taková projektová dokumentace se vždy připravuje pro konkrétní místo budoucí stavby s využitím výhod daného pozemku, s vhodným umístěním budoucí stavby vůči světovým stranám a zejména s ohledem na konkrétní potřeby stavebníka a musí vždy kromě jiného obsahovat název stavby, místo stavby, předmět dokumentace, údaje o stavebníkovi (Příloha č. 12, písm. A vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „Vyhl“), kdy jsou navíc na daný záměr navázána také závazná stanoviska dotčených orgánů státní správy (§ 105 odst. 2 písm. c) StavZ) a stanoviska dotčených vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury (§ 105 odst. 2 písm. d) StavZ), a bez provedení menších či větších úprav je pro kupujícího jako nového stavebníka stěží využitelná.

V případě, že stavebník nebude stavět svépomocí a nepůjde o jednoduchou stavbu pro rodinné bydlení, u které postačuje ohlášení stavebnímu úřadu, bude muset požádat o vydání rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 StavZ) a o vydání stavebního povolení (§ 108 odst. 1 StavZ), případně o společné územní a stavební řízení (§ 94j a n. StavZ). Požadavky na rozsah a obsah projektové dokumentace jsou stejné jako v případě projektové dokumentace pro ohlášení stavebnímu úřadu (Příloha č. 12 Vyhl). Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení je upraven v Příloze č. 8 Vyhl.

Pokud jde o rozsah a obsah projektové dokumentace dle nového stavebního zákona, tak podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis (§ 158 odst. 5 NStavZ), který zatím není k dispozici. Nicméně podle přechodného ustanovení § 329 NStavZ lze jako součást žádosti o povolení stavby podané do 30. června 2027 namísto projektové dokumentace zpracované podle NStavZ předložit i projektovou dokumentaci pro ohlášení stavby, nebo projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení nebo dokumentaci pro vydání společného povolení.

Stavebník bude muset vždy do určité míry zakoupenou projektovou dokumentaci nechat poupravit či přepracovat jiným projektantem, přičemž se dostáváme k hlavnímu problému celé věci, kdy může dojít k porušení autorských práv autora originálního architektonického díla v podobě architektonické studie či projektové dokumentace.

Autorská práva architekta na váš dům. Pozor při rekonstrukci. Architekt může požadovat i odstranění stavby

přečíst článek

Projektová dokumentace a autorskoprávní ochrana

Na internetu se lze v různých článcích setkat s názory, že projektová dokumentace je buď vždy chráněna autorským zákonem (zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „AutZ“) jako autorské dílo, nebo naopak že je vyňata z autorskoprávní ochrany jako tzv. úřední dílo (§ 3 písm. a) AutZ). Jakékoli kategorické soudy však v právu nejsou správné, ale matoucí, neboť vždy bude záležet na aspektech konkrétního případu. Projektová dokumentace může i nemusí spadat pod ochranu autorským právem; může být ve vztahu k případu shora uvedenému:

1. originálním architektonickým dílem, ale jen za předpokladu, že jí nepředchází architektonická studie (resp. výkresová část musí být originálním dílem projektanta) a že splňuje tzv. pojmové znaky vyžadované autorským zákonem pro autorskoprávní ochranu. Musí se tedy jednat o dílo literární, umělecké nebo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, není vyloučeno z autorskoprávní ochrany kvůli dichotomii myšlenky a vyjádření myšlenky a není dílem úředním kvůli zvýšené ochraně veřejného zájmu (§ 3 písm. a) AutZ). V zájmu eurokonformního výkladu je vhodné uvést, že dle Soudního dvora EU postačují k autorskoprávní ochraně dva pojmové znaky díla, a to vlastní duševní výtvor autora (originalita díla) a kreativita autora.
2. elektronickou či papírovou rozmnoženinou (kopií) architektonického díla v původní podobě architektonické studie (§ 13 odst. 1 AutZ),
3. odvozeným dílem (§ 2 odst. 4 AutZ), a to při splnění pojmových znaků díla dle AutZ. Pro užití díla v podobě projektové dokumentace, nevyplývá-li z AutZ, nebo smlouvy jinak, je potom potřeba jak souhlasu ze strany autora původního architektonického díla v podobě architektonické studie, tak autora díla v podobě projektové dokumentace.
4. obecným dílem (nebo dílem s nehmotným výsledkem), které nespadá pod žádnou ze shora uvedených kategorií. Na tento případ se tedy nevztahuje autorský zákon a projektant se proto nemůže bránit proti neoprávněnému užití díla v podobě projektové dokumentace do další fáze (projektová dokumentace pro provádění stavby, dokumentace skutečného provedení stavby), nebo rozmnožením stavbou. Bude tedy záležet, jak byla ve smlouvě mezi stavebníkem a projektantem ujednána práva a povinnosti ohledně prodeje projektové dokumentace (v listinné podobě, nebo předáním flashky s nehmotným dílem apod.) k postavení další stavby, a to s účinky inter partes.

Z pohledu autorského práva je irelevantní velikost či význam stavby. Naopak pokud by tvorba projektové dokumentace vycházela pouze z mechanické a nikoli (i jen částečně) vlastní tvůrčí činnosti projektanta prostřednictvím rozhodnutí učiněných na základě vlastní tvůrčí svobody (rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-145/10 Eva-Maria Painer v. Standard Verlags GmbH, Axel Springer AG, Sueddeutsche Zeitung GmbH, Spiegel-Verlag Rudolf Augstein GmbH & Co KG, Verlag M. DuMont Schauberg Expedition der Koelnischen Zeitung GmbH & Co KG), pak by nešlo o autorskoprávně chráněné dílo.

Proto je třeba vždy provést test pro subsumpci do jedné se shora uvedených kategorií, a to vždy u jednotlivých stupňů projektové dokumentace, tj. dle současného stavebního zákona u dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území, dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, dokumentace pro vydání společného povolení, projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené dle § 104 odst. 1 písm. a) až e) StavZ nebo projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, projektové dokumentace pro provádění stavby a dokumentace skutečného provedení stavby.

Autorské právo ve stavebnictví: Je projektová dokumentace stavby chráněná autorským zákonem nebo ne?

přečíst článek

Byla mezi autorem a stavebníkem uzavřena licenční smlouva?

Půjde-li o autorskoprávně chráněné dílo, měl by se kupující v každém případě zajímat o to, zda byla mezi stavebníkem a autorem architektonického díla v podobě architektonické studie (nebo projektové dokumentace) uzavřena licenční smlouva (nebo byla licenční ujednání součástí smíšené smlouvy o dílo) a co přesně je jejím obsahem.

Stavebník by měl mít zejména právo poskytnout podlicenci k rozmnožení architektonického díla (§ 13 AutZ), případně k vytvoření odvozeného díla a k rozšiřování díla (§ 14 AutZ). Měl-li stavebník licenci k rozmnožování díla, pak ta obsahuje i licenci k rozšiřování takto zhotovených rozmnoženin (§ 2376 odst. 5 ObčZ občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ObčZ“).

K dalšímu rozšiřování díla v hmotné podobě (např. na DVD, USB flash disku), nikoli výlučně v elektronické podobě, není třeba souhlasu autora, protože prvním převodem vlastnického práva (např. i smlouvou o dílo mezi autorem a stavebníkem) k originálu nebo k rozmnoženině díla (projektové dokumentace), dochází k vyčerpání práva (§ 14 odst. 2 AutZ), ale jen za podmínky, že nová projektová dokumentace nebude oproti původní změněna natolik, že by představovala novou reprodukci daného díla, tedy by šlo o nový hmotný předmět jak projektové dokumentace, tak i následné stavby (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-419/13 Art & Allposters International BV v. Stichting Pictoright). K vyčerpání práva by došlo za předpokladu, že by docházelo k rozmnožování díla ve stále stejné podobě tak, aby nad tím mohl mít autor kontrolu, resp. by došlo jen k nepatrným změnám, což v tomto případě nebude již z podstaty požadovaných změn viz shora (nejen v případě změny projektové dokumentace u jednoho stupně, ale i dalších stupňů a dále u rozmnožení stavbou), možné.

Vyčerpání práva nemá vliv na právo na rozmnožování a právo na vytvoření odvozeného díla. Vedle těchto (a dalších) majetkových práv autorských však autorovi náleží i osobnostní práva autorská, kdy má autor mimo jiné nejen právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla v podobě architektonické studie nebo projektové dokumentace, ale také právo na autorský dohled nad užitím díla jinou osobu tak, aby nebyla snižována architektonická hodnota díla (§ 11 odst. 3 AutZ). Autor se svých osobnostních práv autorských nemůže vzdát a ani je nemůže převést na jinou osobu (§ 11 odst. 5 AutZ).

Podlicence k určitým způsobům či rozsahu užití díla

Stavebník však může oprávnění tvořící součást licence poskytnout kupujícímu zcela nebo zčásti, jen bylo-li to ujednáno v licenční smlouvě mezi autorem a stavebníkem (§ 2363 ObčZ). Podlicence představuje akcesorický závazek ve vztahu k hlavnímu závazku, kdy stavebníkovi nadále zůstává licence ke smluveným způsobům a ve smluveném rozsahu k užití díla a může poskytnout podlicenci ke všem způsobům užití díla, ke kterým má oprávnění, nebo pouze k některým z nich, případně v omezeném rozsahu. Za poskytnutí podlicence může stavebník požadovat odměnu (vedle ceny za samotnou projektovou dokumentaci).

Implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnice 96/9/ES a 2001/29/ES (čl. 19 odst. 2) do českého právního řádu došlo k zakotvení informační povinnosti ohledně poskytnutí podlicence ve vztahu k autorovi architektonického díla (§ 2374a odst. 3 ObčZ), a to pouze na jeho žádost. Toto právo nelze ani vyloučit ani omezit, i kdyby se jej autor sám vzdal (§ 2374a odst. 4 ObčZ).

Postoupení licence na kupujícího

Aby mohl kupující nakládat s architektonickým dílem v podobě architektonické studie, nebo projektové dokumentace v co nejširším rozsahu a způsoby, měl by se ujistit, že k postoupení licence zcela nebo zčásti (na kupujícího či jakoukoli třetí osobu) autor udělil písemný souhlas (§ 2364 odst. 1 ObčZ). Postoupením licence stavebník zcela pozbývá oprávnění k užívání díla a namísto něj má právo dílo užívat kupující. Po samotném postoupení licence na kupujícího má stavebník povinnost autorovi architektonického díla bez zbytečného odkladu sdělit, že licenci postoupil a osobu postupníka (§ 2364 odst. 2 ObčZ). Za postoupení licence zpravidla náleží stavebníkovi odměna.

Neaplikace quasilicence dle § 61 odst. 1 AutZ

Zásadně nelze na tyto případy aplikovat ustanovení § 61 odst. 1 AutZ, podle kterého autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. Zpravidla hlavním účelem smlouvy o dílo (o dílo s nehmotným výsledkem) je postavení stavby pro konkrétního stavebníka na základě konkrétní smlouvy a nepočítá se s tím, že by stavebník těžil z projektové dokumentace a ji prodával k postavení další stavby. V takovém případě by k tomu musel mít ze strany autora architektonického díla souhlas (buď s udělením podlicence, nebo s postoupením licence).

Stavebník nemůže ve smyslu základní občanskoprávní zásady (nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet) převést na jiného více práv, než kolik sám má, což v oblasti autorských práv znamená, že nemůže postoupit licenci bez souhlasu autora, nebo poskytnout podlicenci k užití architektonického díla v rozsahu a způsoby, ke kterým sám nemá oprávnění.

Kupující určitě těmito komplikacemi neušetří

I v případě zaplacení kupní ceny ze strany kupujícího a bezvadnému převodu vlastnického práva může jít z pohledu autorskoprávního o jednání neoprávněné, protože jde o odlišné právní předměty, u nichž je právní osud navzájem nezávislý. Soudní spory ve věci porušení autorských práv bývají často velmi zdlouhavé a pro obě strany velmi vyčerpávající jak finančně, tak psychicky. Kupující by si proto měl rozmyslet, zda taková finanční úspora za již hotovou projektovou dokumentaci vlastně stojí za to. Rozhodně je lepší si nechat vypracovat projektantem vlastní projektovou dokumentaci, která bude zohledňovat dané místo, umístění stavby s ohledem na světové strany a zejména pak konkrétní požadavky kupujícího jakožto stavebníka a kdy kupující nebude bydlet „ve stejném domě, jakých už je postavených několik“.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata