Na kolika lokalitách a kde aktuálně tento systém funguje?
Jedná se celkem o 4 lokality (Karlovo náměstí, Sokolská, Obecní Dvůr a parkoviště Na Pobřeží), celkem je ve městě Kolín instalováno 205 parkovacích senzorů.
Jak tyto senzory fungují technicky, jsou bezdrátové nebo je při jejich instalaci potřeba větší zásah do vozovky pro uložení kabelů a propojení systému?
Parkovací senzory hrají klíčovou roli v efektivním řízení parkování ve městech a na veřejných prostranstvích. Tyto senzory jsou navrženy tak, aby zjistily obsazenost parkovacích míst a umožnily optimalizaci využívání dostupných prostor. Senzory pracují na základě detekce magnetických polí. Většina vozidel obsahuje kovové části, které ovlivňují magnetická pole v okolí. Když vozidlo vjede na parkovací místo, mění se magnetické pole v okolí senzoru. Parkovací senzory jsou napájeny autonomně svojí vlastní baterií, která má výdrž kolem 8 let. Při instalaci tedy není nutné zhotovit žádné kabelové trasy.
Jak fungují v zimě, když na nich leží třeba vrstva sněhu? Nedělá to nějaké problémy? Případně nedrží se tam voda při větším dešti?
Senzory jsou navrženy tak, aby byly odolné vůči povětrnostním podmínkám. Ani čištění vozovky sněžným pluhem není překážkou. Sníh ani déšť nemá žádný vliv na jejich správnou funkci.
Máte přehled, kolik občanů města aktuálně používá aplikaci a kolik lidí aplikaci používá pro placení?
V současnosti využívá aplikaci Smart4City Parkování přibližně 30 tisíc aktivních uživatelů v celkem 13 městech. Co se týče plateb v Kolíně, např. za listopad 2023 jich proběhlo 4 693 celkem, zaplaceno bylo prostřednictvím mobilní aplikaci 101 429 Kč. Obecně se dá říci, že tak třetina obyvatel využívá bezhotovostní platby, ať už přes aplikaci nebo automaty, zbytek platí stále hotovostně.
Jaká data lze z tohoto systému získat a máte již nějaká data vyhodnocená? Například zda to nějak ovlivnilo dopravu v centru, zda to mělo nějaký ekonomický efekt ve zvýšení příjmů za parkování?
Aktuální systém nemá sám o sobě zásadní vliv na dopravu ve městě. Je jedním z několika faktorů, které dopravu ve městě ovlivňují. Cílem a ideou města je propojení a nastavení technických zařízení ve městě v rámci společného dispečinku či režie, kde budou systémy mezi sebou komunikovat a shromážděná data využívat pro řízení dopravy, pro zvýšení bezpečnosti všech účastníků, pro zlepšení propustnosti a průjezdnosti městem, pro jednoduchou a efektivní navigaci řidičů apod.
Mezi tato zařízení počítáme také např. čidla pro sčítání dopravy, světelnou signalizaci (semafory), úseková měření, městský kamerový systém, vysokorychlostní vážení apod. Co se týká ekonomické stránky, tak ceny parkovného na placených parkovacích místech se snažíme nastavit do úrovně, která zohledňuje samotnou lokalitu a její důležitost v rámci města, a také se v ceně parkovného promítá část nutných výdajů spojených s investicemi a opravami v rámci dopravní infrastruktury ve městě.
Máte nějaké reakce občanů, jak jsou se systémem spokojení? Co na tomto systému nejvíce využívají?
Na parkovací systém máme celkem pozitivní ohlasy. Někteří lidé jsou ale nespokojení s navýšením ceny za parkovné u nádraží, zvláště ti, co odtud vyráželi do práce vlakem. Kapacita parkoviště však na tyto účely ani není dostačující, hodně aut v tuto chvíli parkuje na nedalekém volném placu, kde se staví nové obchodní centrum.
Tento rok jsme proto začali připravovat projekt na stavbu nového parkovacího domu, který zásadním způsobem zvýší kapacitu parkování v okolí nádraží. Rádi bychom také, aby z města nebylo jen parkoviště. Proto se snažíme občanům vyjít vstříc s různými alternativami dopravy, i v letošním roce je MHD zdarma pro všechny, přispíváme výrazně na systém PID. Pro ulehčení dopravě i z ekologických důvodů plánujeme v tomto roce také systém sdílených aut a kol.
Plánujete do budoucna systém dále rozšiřovat nebo hledáte jiné cesty? Četla jsem, že pro jiná parkoviště mimo hlavní náměstí byl před lety uvažován i jiný systém.
Stávající systém senzorů/čidel se ukázal jako přesný, efektivní a jednoduchý. Proto byl instalován na několika místech ve městě. V první polovině příštího roku počítáme s realizací systému se závorou pro vjezd/výjezd na parkovišti před nádražím, kde je nyní instalován systém tzv. sčítacích/průjezdních smyček, který se ukazuje jako ne zcela přesný. Vzhledem k nepřesnosti systému potom může dojít k tomu, že se auto nezapočítá mezi parkující a čísla volných míst jsou kvůli tomu zkreslená. Systém kamer by nebyl vhodný z technických důvodů. Proto budeme v tomto místě realizovat závorový parkovací systém.
Jsou ve městě v plánu i nějaké další chytré inovace mimo parkování a další systémy, co už pár let fungují?
Kromě inovace a výměny starších parkovacích automatů připravujeme výměnu a modernizaci světelné signalizace (semaforů) na třech křižovatkách páteřní komunikace spojující sever a jih města. Nyní jsme ve fázi přípravy zadání projektové dokumentace. Dále se chystáme na umístění několika čidel pro sčítání dopravy v některých ulicích, které křižují hlavní tranzitní komunikace, případně jsou pro dopravu uvnitř města také zásadní.
Dají se získané informace ze sběru dat použít dále například při plánování přidávání/ubírání parkovacích míst nebo v nějakém jiném směru než jen urbanistickém plánování?
Dat se dá získat poměrně dost, ale zásadní je otázka jejich využití. Zatím díky tomu máme nějaký přehled o návycích lidí ve sledovaných oblastech. Nedostatek parkovacích míst je obecně problematika nejen českých měst. Tento deficit ještě občas umocňuje fakt, že při rekonstrukcích veřejných prostor vyjde podle nových norem na stejné ploše menší počet parkovacích míst, než na kolik byli lidé zvyklí, takže se snažíme přidávat další místa, jak jen to jde.
Lidé by si ale měli uvědomit, že město není povinné jim zajistit parkování pro jejich několik aut. Při nových developerských projektech máme také poměrně jasně definovaný požadavek na počet parkovacích míst, a to koeficient 1,75 parkovacích míst na jeden byt, jinak projekt nedostane stavební povolení.
Sdílet / hodnotit tento článek