Nový majitel se rozhodl využít aktuální úpravu legislativy pro změnu využití prostoru, a i přes složitosti v posuzování denního osvětlení a následné poměrně náročné stavební úpravy zasahující i do dvorní fasády bytového domu se nakonec všechno podařilo. Rekonstrukci zadal profesionálním architektům a projektantům v jedné osobě, aby plně zhodnotili zajímavou lokalitu a terasu na jižním okraji historické části Prahy.
Změna účelu bytové jednotky
Platné právní předpisy v dané oblasti stále přinášejí celou řadu otázek, na které často ani veřejná správa neumí řádně a bezchybně reagovat. Nezpochybnitelné je zcela jistě to, že změna v účelu užívání musí splňovat podmínky podle § 126/3 stavebního zákona a nesmí se dotýkat práv třetích osob. Pokud se nevyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí, podmínek pro užívání nebo zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad zpravidla vydá souhlas se změnou v užívání stavby do 30 dnů ode dne podání (§ 127/2 stavebního zákona). Stavební úpravy v bytě nesmí poškodit nebo zasáhnout do společných částí domu. Pokud k takovému zásahu (platí i pro nosné zdi) nedojde, postačí namísto stavebního povolení pouze ohlášení rekonstrukce bytu.
Foto: Robert Žákovič, www.robertzakovic.com
Při úpravách na společných částech (rozvody, balkon) potřebuje vlastník také souhlas společenství. U družstevních bytů musí o rekonstrukci vždy rozhodnout družstvo. Problém nastává tehdy, pokud si vlastník bytu vysvětluje rozsah stavebních úprav po svém (či něco zatají). Stavební úprava je totiž pojem užívaný jak občanským zákoníkem, tak stavebním zákonem. Úpravy by měl dopředu hlásit osobám odpovědným za správu domu, zpravidla společenství vlastníků jednotek (SVJ). A to bez ohledu na to, jak rozsáhlé mají stavební úpravy být a zda k jejich provedení je či není potřeba stavební povolení. „Upravuje-li vlastník jednotky stavebně svůj byt, umožní osobě odpovědné za správu domu na základě její předchozí výzvy ověření, zda stavební úpravy neohrožují, nepoškozují nebo nemění společné části domu, a to popřípadě i s přístupem do bytu,“ stojí v občanském zákoníku (§ 1182).
Foto: Robert Žákovič, www.robertzakovic.com
Jednoduché dispozice bytu a posuzování denního osvětlení
Jelikož se v tomto případě jednalo o rozsáhlejší stavební úpravy, oslovil majitel ke konzultaci projektanty, kteří posoudili, zda plánované úpravy zasáhnou do nosných konstrukcí, následoval posudek statika, stavební povolení a souhlas společenství vlastníků bytových jednotek. Značnou výhodou se stalo to, že novelou stavebního zákona došlo k upuštění požadavku na přímé denní osvětlení obytné místnosti. Zajištění dostatečného denního osvětlení obytných místností je tak na základě novely posuzováno podle prováděcích předpisů (stanovující například požadavek na odstupy mezi stavbami apod.), které mohou dle slov architektů vhodněji a citlivěji reagovat na jednotlivé situace. V bytovém domě v Lumírově ulici pod Vyšehradem se řešil bývalý kancelářský prostor s terasou na úrovni terénu, kde přispělo ke zdárnému řešení i nové řešení dispozice bytu. „Přes složitosti v posuzování denního osvětlení a následné poměrně náročné stavební úpravy zasahující i do dvorní fasády bytového domu se vše zdárně podařilo. Přispělo k tomu i řešení bytu, které je založeno na jednoduché dispozici sestávající ze vstupní šatny, komory, WC, koupelny a velkém obytném prostoru děleném interiérovými prvky na jednotlivé funkční části – spací kout, jídelní kout, kuchyňský kout, sezení a knihovna s TV,“ upřesňuje architekt a projektant v jedné osobě, ukazuje půdorysy a fotografie bytu.
Foto: Robert Žákovič, www.robertzakovic.com
Interiérový design ve světlých barvách
K lepší viditelnosti a celkové atmosféře rekonstruovaného bytu přispívá i dobře zvolený interiérový design, kde převládá bílá, šedá a krémová barva. Ve vstupní části najdeme šatní skříně v bílé barvě s lavicí z přírodního dubu na světle šedé dlažbě. Bezfalcové dveře v celém bytě včetně rámu jsou navrženy též v bílé barvě; výmalba stěn je světle šedá, výmalba stropu opět bílá. Ke koupelně a WC pak patří bílá barva zcela přirozeně.
Na podlaze v místnosti koupelny a WC se nachází světle šedá dlažba a na stěnách skleněná mozaika; výmalba stropu je také bílá. Vestavěný blok skříní v koupelně má barvu lesklého laku odstínu bílá a sprchovací kout a umyvadlo za posuvnou stěnou jsou z mléčného skla. Zajímavě řešený (včetně nábytku) je hlavní obytný prostor, který je rozdělen do jednotlivých zón pomocí interiérových prvků. Prosklení do spacího koutu je opatřeno stahovacími japonskými panely. Blok skříní v bílém lesklém odstínu má větrací průduchy u stropu a podlahy. Proti sezení je na stěně obložené dřevem nábytková stěna s knihovnou a televizí. Tento prvek je ve stejném odstínu jako dřevěná podlaha. Jedinou výjimkou je kuchyně navržená v tmavém antracitovém odstínu a lesklém provedení. Vše je dokonale sladěno a doplněno vkusnými zařizovacími předměty.
Foto: Robert Žákovič, www.robertzakovic.com
Základní technické údaje
| Architekti a projektanti: | Ing. arch. Filip Havliš a Ing. arch. David Zámečník |
| Architektonický ateliér: | NEW HOW architekti, Beko centrum Praha |
| Dodavatel: | Generální – Baurekon s.r.o. |
| Plocha pozemku: | 244 m2 |
| Zastavěná plocha: | 137 m2 |
| Užitná plocha: | 162 m2 |
| Konstrukční systém: | deskový ŽB monolit |
| Střešní krytina: | plech |
| Fasáda: | probarvovaná omítka |
| Zateplení: | kontaktní tepelná izolace |
| Okna: | dřevěná eurookna s dvojskly /Josko/ |
| Vnitřní dveře: | lakovaná MDF |
| Podlahy: | dlažba, dubová trojvrstvá lamela /prkno/ |
| Vytápění: | plynový kotel, podlahové topení, radiátory |
Sdílet / hodnotit tento článek