REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Když spolupracuje město, inženýři a krajináři: V Roudnici nad Labem ochlazují okolí díky záhonům. A vypadá to krásně

Rekonstrukce ulic v Roudnici nad Labem je krásným příkladem, že je možné z ulice udělat příjemné místo pro auta, cyklisty i chodce. Díky spolupráci dopravních inženýrů a krajinářských architektek se zde podařilo zřídit nová parkovací místa, vysadit stromy a trvalkové záhony i použít prvky zadržující dešťovou vodu.
Zdroj: Ing. Markéta Šindlarová, Krajinářská architektura M²

Realizace prvních dvou ulic přesvědčila město, že i přes vyšší počáteční náklady má tento koncept smysl a vyplatí se do něj investovat. Rekonstrukce dalších ulic proto na sebe nenechaly dlouho čekat a na několika nových projektech se již pracuje.

Nově zrekonstruované komunikace v ulici Budovatelů s cyklostezkou a dešťovým záhonem. Zdroj: Ing. Markéta Šindlarová, Krajinářská architektura M²

Jako u většiny městských ulic i zde byl problém s nedostatečným množstvím parkovacích míst a zároveň se povrchy komunikací nacházely ve velmi špatném stavu, což bylo prvotním impulzem k jejich rekonstrukci. Stávající asfaltové silnice s chodníky doplňovaly zbytky zelených ploch bez stromů. Cílem projektu bylo tedy kromě oprav komunikací ve špatném technickém stavu především zpříjemnění uličního parteru pro místní obyvatele procházející pěšky. Druhým důležitým aspektem projektu je hospodaření s dešťovou vodou, tedy zmírnění odtoku povrchové vody, omezení jejího odtoku do sloučené kanalizace, zlepšení místního mikroklima a v neposlední řadě zvýšení biodiverzity v městském prostředí.

Nově zrekonstruované komunikace v ulici Budovatelů s cyklostezkou a dešťovým záhonem. Zdroj: Ing. Markéta Šindlarová, Krajinářská architektura M²

První realizace – ul. Stadická a Budovatelů

Jako první proběhla v roce 2019 revitalizace vozovky, chodníků a navýšení počtu parkovacích míst v ulicích Stadická a Budovatelů. Tyto úpravy byly doplněny zároveň o nový koncept výsadeb. Původní chodníky z části asfaltové a z části z betonové zámkové dlažby byly nově předlážděny a v některých částech doplněny o záhony s květinami, které kvetou během celého roku a zpříjemňují obyvatelům jejich cestu domů. Vysazeno bylo i mnoho nových stromů, které budou v horkých letních dnech pomáhat proti přehřívání povrchů a poskytovat kolemjdoucím stín. Tyto plochy pro zeleň jsou realizovány jako extenzivní štěrkové záhony se sníženými nároky na údržbu.

Díky změně sklonu ulice mohla být vybudovaná i série dešťových záhonů, které zachytávají povrchovou vodu a zajišťují její postupné vsakování do podloží. V rámci realizace došlo i k úpravám dopravního řešení, které myslí na všechny formy dopravy – na vozovce přibyly značené cyklistické pruhy a vylepšeny byly i zastávky autobusu. Vznikly také nové přechody pro chodce a chodníky jsou nově upraveny více bezbariérově. Přilehlá plocha před mateřskou školkou prošla také úpravou. Nevzhledná dlážděná plocha s divokými keři uprostřed se proměnila v malé náměstíčko s květinovou výsadbou, parkovacími místy pro kola a budoucím posezením pod vzrostlým stromem uprostřed.

Záhon před mateřskou školkou v ulici Stadická. Zdroj: Ing. Markéta Šindlarová, Krajinářská architektura M²

Další projekt – Švermova a náměstí 28. října

Na tento projekt v roce 2020 navázala rekonstrukce ulice Švermova a náměstí 28. října. Při rekonstrukci zpevněných povrchů zde však došlo k navýšení nivelety nové vozovky o 20–40 cm oproti stávající zelené ploše se stromy, a proto bylo nutné provést vyrovnání terénu. Architektky to vyřešily tak, že kořenový prostor dorovnaly v šíři 2 metrů směsí štěrku a zahradnického substrátu v poměru 90:10. Do tohoto pruhu pak byly vysázeny místo původních špatně udržovatelných trávníků nenáročné půdopokryvné trvalky. Na vedlejší vegetační plochy byl vyset trávník s příměsí květin atraktivních pro včely a motýli. Většina původní javorové aleje před bytovými domy mohla být dle přání občanů zachována, pokáceno bylo pouze 7 stromů ve špatném stavu.

Přítok dešťové vody z komunikace do dešťového záhonu. Zdroj: Ing. Markéta Šindlarová, Krajinářská architektura M²

Myšleno bylo také na odvod dešťové vody z vozovky. V horní části ulice Švermova došlo k vybudování dešťového záhonu, do kterého tato voda přitéká kamenným nátokem. Doplněny zde byly opět parkovací místa provedená ze zasakovací dlažby, předlážděny a rozšířeny chodníky před bytovými domy a vyznačeny pruhy pro cyklisty. Zkultivováno bylo i místo pro kontejnery na tříděný odpad, které jsou nyní zabudovány do země.

Na náměstí 28. října byly obnoveny všechny zpevněné povrchy, které doplnila opět nová výsadba květin a stromů. Některé trávníkové plochy prošly proměnou na extenzivní štěrkové záhony. Zlepšil se tak nejen vzhled náměstí, ale i podmínky pro zasakování vody. Zkultivována byla také některá divoká zeleň. Pro pohodlí obyvatel zde byl umístěn i nový mobiliář. Kolem nově vysazených platanů jsou nyní kruhové dřevěné lavice lákající k posezení.

Nový mobiliář a výsadba na náměstí 28. října. Zdroj: Ing. Markéta Šindlarová, Krajinářská architektura M²

Realizace a údržba

Záhony byly navrženy tak, aby vyžadovaly co nejmenší údržbu. Vysazené rostliny jsou odolné proti suchu a zálivku vyžadují pouze v tropických dnech. Trvalkové záhony bylo třeba první dva roky udržovat v bezplevelném stavu, poté je údržba již minimální. Trávníky se dle konkrétní plochy sekají intenzivně nebo extenzivně. Příležitostně je třeba lokálně doplnit mulč.

Největší výzvou a překážkou v realizaci byla skutečná poloha rozvodů technické infrastruktury, které se občas nacházely v místech, kde údajně neměly být. Některé stromy proto musely být vysazeny na jiná místa, v jednom případě musel být také plánovaný dešťový záhon změněn na mělčí trvalkový. Další komplikace vznikly také nekázní realizační firmy, která občas nedodržela projektovou dokumentaci. Stavební firma neměla s podobnými projekty moc zkušeností a udělala pár chyb, které museli následně napravovat, např. vylili mohutné betonové základy pro obrubníky zasahující do záhonu tak, že by rostliny neměly kde růst, takže je museli odsekat. Také byl někde špatně připravený podklad, který nebyl dostatečně prokypřen – voda by se zde těžko vsakovala, naštěstí to stavaři napravili zemním vrtákem. Architektky musely také pohlídat správné složení substrátu.

Alej v ulici Švermova se záhonem ze speciálního substrátu. Zdroj: Ing. Markéta Šindlarová, Krajinářská architektura M²

ESTAV.cz se ptá krajinářských architektek z atelieru M², odpovídá autorka projektu Ing. Martina Imramovská Ph.D.:

Jaký je rozdíl mezi extenzivním štěrkovým a dešťovým záhonem?

Extenzivní štěrkový záhon má hodně vylehčený substrát a používají se do něj hodně odolné rostliny původně ze stepí, které dobře zvládají extrémní podmínky a jsou schopny v městském prostředí prosperovat – v tomto případě jde o záhon vedle cesty, kde je extrémní sucho, teplo, proudění vzduchu je ovlivněno projíždějícími auty. Oproti tomu dešťový záhon má úplně jiný princip. Zakládá se do úplně jiného prostředí. Vykope se výkop hluboký až 1 m a ten se naplní speciálním retenčním substrátem, který dobře propouští vodu, ale zároveň je schopen ji na chvíli i zachytit. Jeho princip je takový, že do něj nateče při přívalovém nebo dlouhotrvajícím dešti voda ze zpevněných ploch a zde by se měla v průběhu 48 až 72 hodin postupně vsáknout do podloží do podzemních vod a částečně vypařit. Tomu pomáhá i modelace terénu, kdy je vrch záhonu několik centimetrů pod úrovní okolí, takže se vytvoří jakási prohlubeň osázená květinami. Rostliny, které se do tohoto typu záhonu používají, umí na toto kolísání reagovat, takže zvládají jak sucho, tak občasné zamokření. Obecně to jsou rostliny vyskytující se přirozeně např. v lužních lesích nebo zamokřených loukách – kontryhel, kakosty, šanta, některé typy rudbékií, z keřů svídy a vrbičky. Ovšem je důležité zajistit, aby se během tří dnů v teplých dnech po dešti voda vsákla, aby nedocházelo k vývinu komárů.

Důležité u záhonů na krajích silnic ve městě je také odolnost proti zasolení, právě proto, že voda ze silnice vytéká přímo do nich. Rostliny musí být odolné tedy i na toto. V dnešní době se od solení ale často upouští a používá se štěrk. Možné opatření, které málokdo dělá, je zabednit nátoková místa. Další opatření je propláchnutí záhonů vodou vydatnosti 100 l/m2 v rámci jarní údržby tak, aby se sůl vyplavila.

Nově zrekonstruované komunikace v ulici Budovatelů s cyklostezkou a dešťovým záhonem. Zdroj: Ing. Markéta Šindlarová, Krajinářská architektura M²

Jak probíhala spolupráce s dopravními inženýry, v jaké fázi jste do projektu vstoupily a co vše bylo Vaším úkolem?

U tohoto projektu to bylo tak, že projektanti začali a pak nás v roce 2018 oslovili s projektem, kde měli klasické ostrůvky, kam chtěli vysadit stromy a keře nebo vyset trávník. My jsme se v té době neznali, toto byla naše první spolupráce. Já jsem navrhla, že by bylo fajn zkusit nové technologie a oni, protože jsou osvícení, na to kývli a podařilo se přesvědčit ke změnám i město. Domluvili jsme se, že projekt trochu předělají a otočí sklony na některých cestách a chodnících tak, aby voda tekla místo do sloučené kanalizace do dešťových záhonů. Když jsme s nimi poté pracovali na dalších navazujících projektech, tak už nás přizvali od začátku a společně jsme hledali možnosti, jak s dešťovou vodou pracovat. Stane se, že jsou místa, kde to nejde, protože je daný sklon nebo záhony nemůžou být například vedle podsklepených staveb, takže musíme zvažovat kde jsou vhodné a kde ne.

Jak se na šetrnější hospodaření s vodou dívají města při podobných projektech, chtějí tyto prvky modrozelené infrastruktury sami používat nebo je musíte o jejich vhodnosti přesvědčovat?

Města to naštěstí začínají často sami chtít. Adapterra awards, kam jsme byly s těmito projekty nominovány, je už poměrně známá soutěž a starostové o ní ví. Na základě toho jsme byly pozvané dělat i několik přednášek pro zastupitelstva, takže nás oslovují už i napřímo. Největším důvodem, proč se o to zajímají, je ten, že v 99 % měst je sloučená dešťová a splašková kanalizace, kdy potom velký objem vody teče společně do čističky a často pak nestačí její kapacita. To znamená, že je pro města výhodnější si tu dešťovou vodu zpracovat v místě dopadu. Také to dnes začíná být větším trendem, víc se o tom mluví a více lidí má o této problematice povědomí, i starostové začínají přemýšlet jinak. My s těmito prvky pracujeme rády a města se na nás začínají obracet, protože to v Čechách málokdo dělá.

Další výhodou pro města je také to, že jsou tyto záhony nízkoúdržbové a nemusí se tak často zalévat jako jiné typy výsadeb používaných dříve. Je potřeba je nárazově odplevelovat, ale když se časem kytky rozrostou, plevel nemá šanci. Je samozřejmě potřeba provádět také jarní sestřih a odstranění suché hmoty, vysbírání odpadků, doplnění mulče, nebo občasná zálivka podle počasí. Letos 6 let po realizaci je třeba také provést částečnou obnovu záhonů, kdy se je třeba nově vysadit asi 10 % rostlin.

Květinový záhon na náměstí 28. října. Zdroj: Ing. Markéta Šindlarová, Krajinářská architektura M²

To se ukázalo i u Vás v Roudnici nad Labem, kdy se po spokojenosti s první realizací v ulicích Stadická a Budovatelů pokračovalo v podobném duchu i v dalších ulicích, i když se zde řešili zase jiné výzvy. Jak probíhal tento projekt?

Druhý projekt byl také zajímavý. Ulice Švermova vede mezi bytovými a rodinnými domy, a mělo zde opět dojít k rekonstrukci vozovek a navýšení kapacity parkovacích míst. Projektanti k úkolu přistoupili klasickým dopravně inženýrským přístupem a navrhli parkovací místa podle norem, jenže kvůli tomu chtěli pokácet třetinu stávajících stromů, takže už by to nebyla alej. My jsme ale řekly, že je tam ta alej strašně důležitá a povedlo se nám přesvědčit je i město, abychom nekáceli. Nakonec bylo ponecháno rozhodnutí na obyvatelích domů a ti v hlasování rozhodli o zachování aleje v původním stavu. Protože se při rekonstrukci niveleta silnice zvedla místy až o 30 cm, musely jsme to nějak vyřešit – po konzultaci s kolegy arboristy jsme se rozhodly stromy zasypat a následně násyp vyrovnat do ztracena, což ale nejde udělat jen tak, aby se strom neudusil. Proto jsme musely použít speciální vzdušnou směs s použitím co nejvíce štěrku a do toho jsme vysadily různé suchomilné trvalky, které jsou schopné růst pod stromy. Po čtyřech letech od realizace je vidět, že rostliny prosperují dobře. Parkování bylo vyřešeno tak, že se místo kolmého stání udělalo podélné po celé délce ulice s dalším parkováním na dvoře a kapacitně je to dostačující.

Ing. arch. Martina Dokoupilová

Vystudovala obor Architektura a stavitelství na ČVUT, nyní se věnuje psaní a návrhům interiérů. Jejím koníčkem je cestování, při kterém ráda poznává cizí kulturu, architekturu a přírodu.

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Chytré dlaždice znovu vrací do měst vodu. Inspirují se přírodními procesy

Chytré dlaždice znovu vrací do měst vodu. Inspirují se přírodními procesy

Jsou evropské metropole připraveny na klimatické změny? Ne, a každý vydatnější déšť anebo epizody horkých dní to dokazují. Po desetiletí jsme totiž usilovali o to, aby se města co nejrychleji zbavila vody. Ideálně kanalizací. Holandský projekt teď vodu městům vrací, hravým a navýsost praktickým způsobem, pomocí…

Foto: Ing. Lucie Peukertová

Dešťová voda v zahradě: Pečujte o ni a sucho vaši zahradu nepřekvapí

Ačkoli to na sucho možná právě teď nevypadá, stále je tento problém aktuální. Půda na zahradách i ve volné přírodě s ním totiž bojuje každý rok. V čem je největší problém, co děláme stále špatně, a jak zachránit každou kapku dešťovky? Metod je celá řada, nechte se inspirovat některými z nich.

Zdroj: Fotolia.com - nd700

Jak bojovat se suchem i ve městech? Levné a chytré řešení se mnohdy nepoužívá

Téma sucho je všude: v mediích, v parlamentu, na vládě. Na sucho se zaměřují expertní komise, na boj se suchem se vypisují dotace, firmy dodávají sofistikované systémy na zadržování a znovuvyužití dešťové i jiné vody. Mluví se o tepelných ostrovech měst a potřebě jejich ochlazení, jak jinak než vodou. Některá řešení…