„Hudba a výtvarné umění jsou nejlepší dorozumívací prostředky mezi lidmi. I sama řeč zůstává pozadu, neboť člověk, jehož jazyku nerozumíš, snadno ti může zůstat cizincem.“
Studio BEEF ARCHITEKTI naleznete za realizacemi v Rakousku, ale i za realizací projektu Sa Taronja na ostrově Mallorka
Studio BEEF ARCHITEKTI nejsou na našem serveru žádní nováčci. Nedávno jsme měli možnost se s nimi potkat u velmi zdařilé realizace domu nazvaného Dům v mřížce, který na Slovensku lze naleznout pod názvem Kamenáč. Skvěle vyřešená dispozice, jednoduché tvary, jednoduché materiály, určitá strohost, přehledná dispozice, čitelný systém konstrukčních prvků, určitý minimalismus, to vše je synonymem tohoto domu na okraji Trnavy.
Skvělá estetika a jasně vyřešená funkčnost dispozice je výsledkem architektonicky velmi zdařilého domu.
Pohled severní na průčelí. Foto: Tomeu Canyellas
Je skvělé, že se naši i slovenští architekti prosazují i v zahraničí, což do určité doby nebylo až tak pravidlem. Mám velikou radost, když kupříkladu vidím Resort Art Villas na Kostarice. Realizace jsou rozeseté po pozemku o celkové výměře 2,5 ha. Konkrétněji je to betonová Art Villa, tropická minimalistická Atelier Villa, soubor Coco Villa a tropický multifunkční pavilon Wing. Co vila, to unikát s vlastním návrhem a vlastním architektem. Není to ovšem pokus o unikátní solitéry bez souvislostí. Vše se sbíhá pod gesci hlavního architekta celého resortu a tím je zmíněné studio Formafatal v čele s Dagmar Štěpánovou. Setkáváme se tak s netradiční a esteticky velice zdařilou architekturou, respektující zdejší přírodu, kterou vkusně prorůstá. Je to architektura vzdušná, čistá, jednoduchá, moderní a zcela nevšední. Příkladů, kdy české a slovenské ateliéry se stávají internacionálními hráči na poli architektury, je dnes již nespočet, a to je skvělá zpráva. Dříve to byla spíše světlá výjimka a zvuk jména byl synonymem někoho, kdo se dlouhodobě etabloval v zahraničí a ve světové architektuře.
Pohled západní. Foto: Tomeu Canyellas
Od drůbežárny až k hostování Berlínského symfonického orchestru
V portfoliu Studia BEEF ARCHITEKTI naleznete realizace v Česku, Rakousku, Švýcarsku, Španělsku i Spojených arabských emirátech. Sa Taronja na ostrově Mallorka je dalším střípkem do této mezinárodní mozaiky. Celé místo má velmi zajímavou a tuším, že i barvitou minulost. Konverze je to slovo, jež vystihuje dřívější přeměnu kuřecí farmy z šedesátých let minulého století na umělecký ateliér, neformální galerii, kulturní centrum i s malým divadelním sálem. Pravděpodobným vrcholem té doby byl koncert Berlínského symfonického orchestru v prostorách Sa Taronje. Po změně majitelů chtěl majitel nový navázat na jasný a zaběhnutý potenciál celého místa a pokračovat v tradici. Může si místo, jako je bývalá kuřecí farma, vybudovat mimo svého uměleckého renomé a tradice také něco, jako je genius loci? Myslím, že kuřecí farma a umělecké centrum jsou záměry vzdálené opravdu na hony. Nicméně nově vzniklé centrum, jako předobraz toho současného, má už neoddiskutovatelný potenciál. Genius loci nemusí být vždy pouze duchem původní stavby, původního místa a myšlenky, kterou zastupuje. Domnívám se, že ho lze vytvořit zdařilým prostředím, jedinečnou estetikou i jedinečnou náplní.
Pohled východní do atria. Foto: Tomeu Canyellas
Z druhé strany součástí projektu je stávající dům, kterému je tři sta let, což je jistá garance ducha i úspěchu v těchto končinách. Druhou částí jsou tři haly, které měly zmíněnou náplň. Tudíž lze navázat na předešlé tradice, myšlenky a autentickou kulturu a tato návaznost se stává takřka nezbytností. Přestavba hal je věcí dalšího řešení a domluvy s vedením města.
Samotný dům je krásnou ukázkou, jak to vše dopadne. Po odstranění předešlých vrstev a nánosů času se vyloupla nádherná autentická stavba. S přispěním nalezených artefaktů, s přispěním místních materiálů i barevnosti v intencích místní architektury prolnutou s moderní identitou stavby vzniklo krásné místo, které lze pochválit okřídleným souvětím „jako od tam“. Se svou staronovou náplní využití je esteticky zdařilým následovníkem předešlé tradice, která pravděpodobně dokáže přerůst rámec místa i ostrova. Pokud se zakoukáte do fotografií realizace, dáte mi jistě za pravdu.
Opět předpokládám, že v naší krajině tolerantně prominete, že vyjádření autorů ponechám bez překladu do češtiny.
Kuchyně pod pergolou. Foto: Tomeu Canyellas
Základní popis
Neformálne kultúrne centrum na úpätí hory Serra de Tramuntana, Malorka
Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu
Autorská zpráva
Neformálne kultúrne centrum na úpätí hory Serra de Tramuntana, Malorka
Sa Taronja je unikátne miesto v mestečku Andratx, ležiacom na úpätí hôr Serra de Tramuntana na ostrove Malorka. Až do konca 90 rokov minulého storočia tu bola najväčšia kuracia farma na Baleárskych ostrovoch, založená v šesťdesiatych rokoch rodinou Burgos. V roku 1997 zazrel náhodne okolo prechádzajúci nemecký maliar Hartmut Usadel ceduľu s oznamom, že farma je na predaj a rozhodol si v nej zriadiť ateliér. Neostalo len pri tom, z miesta vytvoril neformálnu galériu a kultúrne centrum, v ktorom tvorili a vystavovali umelci z celého sveta. Pôvodné tri osemdesiat metrov dlhé kurníky zmenili funkciu na ateliéry, galériu, či dokonca malú divadelnú sálu. Vrcholom tohto obdobia bol koncert Berlínskeho symfonického orchestra v priestoroch Sa Taronje. Po smrti Usadela prevzala štafetu jeho blízka priateľka Tina Horne až do roku 2017, keď celý areál prebral nový majiteľ, ktorý chce nadviazať na kultúrny potenciál Sa Taronje. Vstúpiť do priestoru s tak autentickou históriou sme pokladali za výzvu.
Pohled severovýchodní do atria. Foto: Tomeu Canyellas
Projekt je rozdelený na dve fázy. Prvú tvorí kamenný, tristo ročný mestský dom na hranici hustej zástavby mesta, ktorého obnovu sme nedávno dokončili. Druhou sú už spomínané tri štíhle, osemdesiat metrov dlhé haly, ktoré pôvodne slúžili ako kuríny, neskôr ako ateliéry a galérie umelcov. Ich prestavba je v príprave a rokovaní s mestom. Cieľom je pokračovať v tradícii tohto miesta a podporovať myšlienku autentickej kultúry, ktorá prekračuje rámec mesta a ostrova.
Vyše tristo rokov starý kamenný dom bol väčšinu svojho životného cyklu používaný na bývanie s výnimkou poslednej dekády, kedy slúžil ako zázemie gastro funkcii pri kultúrnom centre. Zadanie bolo prestavať ho na hosťovský dom so štyrmi apartmánmi a správcovskou kanceláriou (tzv. oficina). Za pomoci miestnych robotníkov so slovenskými koreňmi sme odstránili všetky nánosy a prístavby, aby sme nechali priestor pre pôvodnú kamennú obálku a jej prirodzenú masívnu tektoniku. V mieste spoločnej kuchyne sme využili severnú fasádu na perforáciu väčšieho otvoru a dosiahli tým lepšie presvetlenie priestoru, ako aj zámerný kontakt s ulicou. Pôvodné drevené prvky sme zo statických dôvodov doplnili novými v pôvodnej farebnosti. Novo doplnená materialita ostala v intenciách lokálne dostupných zdrojov ako napr. miestny kameň Mares. V exteriéri sme zvýraznili prepojenie domu s existujúcim pátiom, ktorého krytá časť je jeho prirodzeným funkčným pokračovaním. Použitím jednoduchej drevenej mriežky sme vytvorili motív tienenia, ktorý sa opakuje v celom dome a tvorí novú vrstvu modernej identity stavby.
Pohled jižní z atria na dům – večerní. Foto: Tomeu Canyellas
V celom areáli sme našli množstvo artefaktov, ktoré sme zakomponovali do interiéru, ako napr. starožitný stôl a stoličky, typické malorské sklo, alebo umelecké obrazy zo zlatej éry kultúrneho centra Sa Taronja.
Pri projekte prestavby hál sme sa zamerali na zachovanie pôvodnej technickej architektúry. Jej signifikantným znakom je filigránska montovaná konštrukcia z oceľových L-profilov, ktorú plánujeme zrekonštruovať do pôvodného stavu. Modulárny obvodový plášť, nahradíme novým s mierne upraveným okenným rastrom. Vo vnútorných priestoroch vznikne flexibilný systém pripojení na inžinierske siete tak, aby bola zachovaná variabilita členenia priestorov aj do budúcnosti.
Veríme, že vďaka plánovanej rekonštrukcii aj zvyšných častí tejto výnimočnej stavby opätovne vznikne bod na mape ktorý bude generátorom kultúry v miestnom, ale aj v medzinárodnom meradle.
Pohled západní – večerní. Foto: Tomeu Canyellas
Doplňující informace
Studio | BEEF ARCHITEKTI |
Autor | Rado Buzinkay, Andrej Ferenčík, Ján Šimko |
Design tým | Lukáš Maršalka |
Umístění projektu | Carrer de Andalucía 23, Andratx, Malorka |
Země projektu | Španielsko |
Rok projektu | 2019 |
Rok dokončení | 2022 |
Užitná plocha | 124 m2 |
Plocha pozemku | 6 185 m2 |
Klient | Ca'n Burgos De Andratx |
Fotografie | Tomeu Canyellas, info@tomeucanyellas.com, www.tomeucanyellas.com |
Materiály | Seznam použitých materiálů
drevo – nábytok, schody (masívny dub), pergoly (termoborovica), trámy, obklady (borovicová bio doska)
pôvodný kameň – fasáda (dvojitá kamenná stena) kameň – lokálny kameň – Mares, Crema Marfil keramika – Levantina Techlam |
Značky | Seznam použitých značek
exteriérové svetlo Date palm suspension – Couleur Locale
exteriérové svetlo EIVA outdoor string – Creative Cables spálňové svetlo Wicker Pendant – HKLIVING jedálenské svetlo na mieru – si.li. |
O studiu/autorovi | Bližší informace
BEEF je architektonický ateliér, ktorý založili Rado Buzinkay a Andrej Ferenčík krátko po ukončení štúdií na STU Bratislava, TU Wien a ETH Zürich. Od začiatku je ťažiskom ich tvorby bývanie. Najprv v mierke interiérov, neskôr rodinných domov, až po objavovanie širších súvislostí v urbanizme. Ich portfólio zahŕňa realizácie na Slovensku, v Česku, Rakúsku, Švajčiarsku, Španielsku a Spojených arabských emirátoch. Medzi tie najznámejšie patria interiér penthouse na Dlhých Dieloch, rodinný dom s pátiom vo Vrakuni, rodinný dom 51 v Záhorskej Bystrici, vila Casa Fly na Malorke, projekt Danubia Park v spolupráci s ateliérom Baumschlager Eberle a interiér reštaurácie WERK v Jurkovičovej teplárni v Bratislave.
|
Použité podklady:
- Citáty – http://www.citaty.net
- Fotografie – Tomeu Canyellas, info@tomeucanyellas.com, www.tomeucanyellas.com
- Fotografie, část textů a tisková zpráva – STUDIO BEEF ARCHITEKTI a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.
Sdílet / hodnotit tento článek