Podle informací Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) může u nejmenších obcí do 3 000 obyvatel dotace pokrýt až 90 % uznatelných nákladů, v případě krajů je to maximálně 50 %. Pro ulehčení administrativy vysílá své mobilní týmy, které přímo na místě pomáhají s přípravou a podáváním žádostí. Poskytují také potřebnou metodickou a administrativní podporu a informují i o dalších možnostech podpory. Pro samosprávy má MMR ČR připravený také program Živel 2. Žádat mohou obce a kraje, kde nebyl vyhlášený stav nebezpečí. Peníze z programu Živel 2 je možné využít například na rekonstrukce nebo demolice a následnou výstavbu mostů, silnic, veřejného lení, prostranství a veřejných budov. Podporu je možné použít také na odstranění nánosů ve vodních tocích, vodních dílech a na další související práce.
Programy Živel se vypisují postupně
Další dotační programy na obnovu poničeného majetku se vyhlásí podle slov nového ministra Petra Kulhánka po vytvoření Strategie obnovy území. Půjde o programy Živel 1 a 3, které budou mířit do nejvíce zasažených míst, kde hejtmani vyhlásili stav nebezpečí. Pokryjí obnovu obecního či krajského majetku a také náklady na opravy nebo výstavbu domů fyzických osob.
„Předpokládáme, že by měla být Strategie obnovy hotová začátkem prosince tohoto roku. Stále ještě čekáme na konečné vyčíslení škod, které dává dohromady s vedením krajů Ministerstvo financí ČR. Od toho se bude odvíjet i objem peněz, který do jednotlivých programů půjde,” uvedl na tiskové konferenci ministr.
Přehled dotačních programů MMR ČR reagujících na zářijové povodně:
ŽIVEL 1 – Dotační program na obnovu majetku samospráv v regionech, kde byl vyhlášen stav nebezpečí. Jeho vyhlášení a finanční alokace se bude odvíjet od schválení Strategie obnovy území. Podmínky programu se připravují.
ŽIVEL 2 – Dotační program na obnovu majetku samospráv v regionech, kde nebyl vyhlášený stav nebezpečí (nebo jiný krizový stav), ale zasáhla je přírodní katastrofa. Program je již spuštěný s alokací 800 milionů korun. Finance lze využít na rekonstrukce nebo výstavbu mostů, silnic, veřejného osvětlení, prostranství nebo veřejných budov. Podporu je možné použít také na odstranění nánosů ve vodních tocích, vodních dílech a další související práce.
ŽIVEL 3 – Dotačně-úvěrový program na obnovu obydlí fyzických osob, které poničila povodeň. Jeho vypsání i finanční alokace se bude odvíjet od schválení Strategie obnovy území. Finance bude možné čerpat na opravy, demolice a výstavbu domů nebo jeho části poškozené v souvislosti s povodněmi, ale i nákup nového bydlení. Přesné podmínky programu se připravují.
ŽIVEL 4 – Dotační program pro samosprávy a provozovatele škol na pronájem prostor s cílem zajistit náhradní ubytování lidem, kteří přišli o své domovy, případně na zajištění náhradních prostor pro vzdělávání dětí a další podobné aktivity. Alokace je 1 miliarda korun.
Povodně a stavební zákon
Nutno rovněž připomenout, že ustanovení § 263 až 265 zákona č. 283/2026 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, upravují mimořádné postupy, které umožňují urychleně reagovat na mimořádné události a umožňují odchylky od standardních stavebním zákonem stanovených postupů.
„Stavebník je oprávněn zahájit mimořádná opatření na stavbách nebo pozemcích směřujících k odvrácení nebo zmírnění možných dopadů mimořádné události bez předchozího povolení podle stavebního zákona. Stavebník je však povinen provádění výše uvedených mimořádných opatření neprodleně oznámit stavebnímu úřadu,“ uvádí se v dokumentu. Stavební úřad pak může na základě oznámení rozhodnout o tom, že:
- upouští od vydání povolení stavby nebo zařízení, povolení změny využití území nebo povolení odstranění,
- omezuje obsah žádosti o povolení stavby nebo zařízení, povolení změny využití území nebo povolení odstranění a jejích příloh na nejnutnější nezbytnou míru,
- lze některé podklady pro vydání povolení předložit dodatečně (stanovené ve lhůtě).
- Rozhodnutí podle § 263 odst. 4 stavebního zákona může stavební úřad vydat jako první úkon v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
Ustanovení má umožnit rychlou a efektivní ochranu staveb a území před bezprostředně hrozící mimořádnou událostí, například provedením terénní úpravy, násypu, ochranného valu nebo hráze, úpravu stavby, odstranění stavby, zřízení zábran, zátarasů a podobných technických zařízení, popřípadě též realizaci nových staveb. Vždy však musí jít o opatření, jehož jediným, prvořadým účelem je ochrana před bezprostředně hrozící mimořádnou událostí a nesmí jít o obcházení zákona. Pro pracovníky stavebních úřadů vyšla k mimořádným postupů speciální příručka (zde ke stažení).
Další postupy, možnosti dotací, rady a doporučení najdete na stránkách MMR a TZB-info ve speciální rubrice Povodně.
Sdílet / hodnotit tento článek