REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Vinohradská vodárna v novém: Nahlédněte do interaktivního vzdělávacího centra o vodárenství, navštivte Hydropolis

Na konci minulého roku započala výstavba interaktivního vzdělávacího centra Hydropolis v areálu bývalé Vinohradské vodárny v Praze. Návštěvníky by měla formou her seznámit s cestou vody z podzemí do vodovodních kohoutků. Hotovo má být na jaře 2027. Nahlédnout můžete už nyní formou vizualizací.
Zdroj: Hydropolis Praha

Vinohradská vodárenská věž je specifickou technickou kulturní památkou. Postavena byla podle návrhu slavného architekta mnoha pražských veřejných i soukromých budov Antonína Turka ve slohu novorenesančním. Na konci devatenáctého století a na začátku století nového takto vznikla celá řada významných budov, z nichž většina se nachází na území bývalých Královských Vinohrad. Kromě vodárenské věže to byl například sborový dům České církve evangelické, Národní dům, tržnice, mnohé banky a školy. Jako hlavní inženýr se podílel i na stavbě kostela sv. Ludmily, kde navrhl také část vnitřního vybavení, spolupracoval při stavbě Vinohradského divadla.

Později Antonín Turek přešel od monumentálních staveb v novorenesančním slohu k dekorativnímu historismu po vzoru Antonína Wiehla, kde je jako příklad nejčastěji uváděna novogotická hřbitovní kaple sv. Václava na Vinohradském hřbitově. Podílel se na četných stavbách nejenom v Praze, ale i v dalších městech. Většina staveb je zapsána v Seznamu kulturních památek České republiky a je památkově chráněna.

Zdroj: Hydropolis Praha

Rekonstrukce vinohradské vodárny

Při návrhu rekonstrukce budovy byla brána na zřetel výjimečnost této technické kulturní památky. Měla by být připomínkou výše zmíněného architekta i původního účelu budovy. Vinohradská vodárna má sedm podlaží s terasou, která dříve sloužila jako rozhledna, k věži s velkými hodinami a sochami troubících andělů přiléhá vodojem a budova kotelny a strojovny. Celý systém zásobování vodou města Královské Vinohrady se podle dobových záznamů skládal z Vinohradské vodárny v Podolí, podzemních vodojemů, čerpací stanice a věžového vodojemu na Korunní třídě. Tento komplex byl postaven v roce 1882. V roce 1891 byla vodárna rozšířena o novou kotelnu a další studny a navíc byl v Korunní ulici vybudován dvoukomorový vodojem s vodárenskou věží. Původní čerpadla poháněná parními stroji v přečerpávací stanici byla po roce 1914 nahrazena elektrickými. V roce 1962 přestala vodárna fungovat, vyřazena z provozu byla čerpací stanice a věžový vodojem, kam se do té doby přečerpávala voda z podzemních vodojemů a věž byla přestavěna na byty. V roce 1991 byla stavba prohlášena kulturní památkou. V roce 1993 byla restaurována sochařská výzdoba na věži vodárenské budovy. Mohutná stavba je dodnes jednou z vyhledávaných vinohradských dominant.

Zdroj: Hydropolis Praha

Spojení modernity a tradice

Budovu v polovině 90. let 20. století předaly Pražské vodárny nynějšímu vlastníku hl. m. Praze. Distribuci vody mají v metropoli na starosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK), vodovodní síť má firma pronajatou od Pražské vodohospodářské společnosti (PVS). Ředitel PVS Pavel Válek v listopadu minulého roku oznámil, že se počítá s rekonstrukcí, která ctí tradici a zároveň ukazuje vodárnu jako moderní science centrum. Náklady jsou vypočtené na 450 milionů korun, o financování se podělí Pražská vodohospodářská společnost (PVS) a firma Veolia prostřednictvím Pražských vodovodů a kanalizací (PVK). PVS zaplatí stavební práce za zhruba 350 milionů korun, Veolia prostřednictvím PVK uhradí vznik expoziční části za přibližně sto milionů korun.

Počítáme s rekonstrukcí, nikoliv s demolicí a novostavbou. V areálu se nacházejí dva podzemní vodojemy, které jsou odstavené od 70. let minulého století. Jeden bude přestavěn na expozici, druhý opraven a znovu zapojen do vodárenského systému. V přízemí vznikne také kavárna a přednáškový sál. Další vzdělávací panely budou umístěny do sedmipatrové vodárenské věže. Na jejím vrcholu se otevře veřejnosti přístupná vyhlídka,“ upřesnil Pavel Válek a nabídl ke shlédnutí nové vizualizace prostoru a 3D prohlídku areálu.

Zdroj: Hydropolis Praha

Po vzoru světových science center

Celková příprava trvala týmu Pavla Válka více než pět let. Navštívili celou řadu podobných osvětových center v Česku i zahraničí. Nechtěli jít ovšem cestou virtuální reality, ale cestou autentického zážitku. Jejich hlavním cílem je oživit dosud uzavřený architektonicky unikátní vodárenský areál, otevřít ho veřejnosti v podobě moderního venkovního parku s řadou herních a vodních prvků, připomenout skvosty naší architektury z přelomu devatenáctého a dvacátého století a zároveň v unikátních expozicích ve vodojemu a ve vodárenské věži přiblížit lidem tématiku vody a vodního hospodářství.

Dlouho jsme diskutovali o tom, které technologie použít a shodli jsme se, že například brýle pro virtuální realitu nejsou žádný zážitek. Ty si můžete koupit, nahrát software a zůstat doma. Jsme přesvědčeni, že současné moderní expozice stojí na skutečném zážitku. Už to není o tom, na něco si sáhnout, něco si přečíst… Půjde o kombinaci moderních technologií, herních prvků a dispečerské části. Když něco uděláte na modelu v tabletu, tak se to skutečně stane v realizační části ve vodojemu. Návštěvníci si uvědomí například to, že pokud se do systému pustí moc vody, začne někde unikat…“ popsal jednu z expozic Pavel Válek a pozval ke sledování realizace projektu rekonstrukce Vinohradské vodárny. Vše by mělo být dokončeno na jaře v roce 2027.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Architektura

Vizualizace vítězného návrhu budovy VŠCHT. Zdroj: Mangoshake

Nový dejvický univerzitní kampus se propojí s novou městskou zástavbou

Dostavbou Vítězného náměstí, vyplněním takzvaného čtvrtého kvadrantu, by se měl završit velkolepý plán navazující na vysoce ceněné urbanistické vize Antonína Engela, které jsou odborné obci známé již více než sto let. Takřka všechny následující architektonické návrhy s nimi počítaly. Aktuální koncepce vzešlá…

Foto: Jakub Čaprnka

Přádelna Kežmarok jako příklad zajímavé revitalizace a konverze

Největším bonusem obnovy přádelny je to, že objekt získává novou funkci bez ztráty identity. Respekt k historii se zde spojil s funkční adaptací a vznikl prostor, který má potenciál se stát novým centrem života této enklávy města navázaným na rodinnou destilérku Karloff.

Vizualizace vítězného návrhu budovy VŠCHT. Zdroj: Mangoshake

Od dřevostaveb po nové čtvrti: Co se právě chystá v Česku

Odvážné dřevostavby, nové městské bulváry i velké sportovní stavby – napříč Českem se připravují i realizují projekty, které zásadně promění podobu měst i regionů. V Praze vznikne nová univerzitní budova, v Hradci Králové se připravuje unikátní administrativní komplex ze dřeva a další…

Foto: Sebastian Schels

Že už se pořádné venkovské domy nestaví? Podívejte se na Friedrichsruhe

Kolik profesí se dnes vystřídá na stavbě jednoho rodinného domu? Kolik že úkonů se neobejde bez pokročilé digitální techniky, sofistikovaných systémů, softwaru? Proč něco tak přirozeného, jako stavba domu, dnes připomíná dílensko-inženýrský úkon z fabriky? Vždyť to ještě nedávno bylo jen o zednících,…

Foto: Unique Homestays

Dům ve skalách se dočkal stavebního povolení díky starému obrazu

Začneme trochu netradiční otázkou: „Víte, kdo to byl Lucian Pissarro?“ Pokud jste odpověděli, že malíř a známý krajinkář, máte jednak naprostou pravdu a taky fantastický přehled. Znalců francouzského neoimpresionismu je už dnes pomálu. Jak to ale má souviset s architekturou? Víc, než by se…

REKLAMA