Už od roku 2015 můžete zdarma navštěvovat běžně nepřístupné budovy, objevovat Prahu, rozkrývat její tajemství, dozvídat se o architektuře i osudech významných stavitelů, architektů a rodin. Můžete vidět, jak se architektura proměňuje v průběhu let, jaké jsou nové trendy a aktuální technologie.
Letošní roční nabízel k shlédnutí 125 budov a prostorů na celém území hlavního města Prahy. Mezi největšími lákadly z víkendového programu byly prvorepublikové paláce a domy, Hartigovská zahrada s Plečnikovým pavilonem na Pražském hradě či Hodžova vila z dvacátých let minulého století, dnes sloužící jako rezidence Lucemburského velvyslanectví. Otevřené budovy i doprovodné akce ve festivalovém týdnu zaznamenaly celkem 104 500 návštěv.
„Díky tomu, že jsme letos zpřístupnili více než stovku budov, návštěvníci nemuseli u většiny z nich čekat déle než deset minut a provoz byl velmi plynulý. Pestrý doprovodný program v týdnu a neuvěřitelná práce všech, kteří se podíleli na víkendovém otevření města, nabídly i pojedenácté mnoho nevšedních zážitků. Festival nám pomáhá pochopit, že architektura ovlivňuje náš každodenní život a objevovat ji může každý,“ říká Klára Veselá, ředitelka festivalu Open House Praha.
Za festival otevřených budov stojí nezisková organizace Open House Praha, která se v loňském roce stala partnerem projektu Open House Europe, a právě toto spojení stálo za mottem letošního ročníku, kterým bylo Dědictví minulosti, výzvy budoucnosti. Pod tímto mottem byla dvě hlavní témata – železnice a školy. Tomu odpovídala nejen nabídka zpřístupněných budov, ale i doprovodný program celého uplynulého týdne, kdy se uskutečnilo více než 70 akcí – od přednášek, výstav, filmových projekcí po komentované procházky městem.
„Tematická linka týkající se železnice nabídla hned v prvním festivalovém dni otevření výstavy Zapomenutá nádraží, budoucí cesty v depu Masarykova nádraží. V dalších dnech pak lidé navštívili například přednášku o historii železnice, prohlídky nádražních budov s architekty, kteří se podíleli na jejich proměně, procházky několika železničními areály, prezentaci vznikajícího Centra paměti a dialogu Bubny, komentovanou cykloprojížďku k Vršovické drážní promenádě a spoustu dalších akcí,“ říká kreativní ředitelka festivalu Andrea Šenkyříková.
Díky zvolenému tématu se v rámci festivalu pro laickou i odbornou veřejnost otevřelo několik školských staveb jako přestavba Střední odborné školy v Českobrodské ulici v Hrdložezích autorského týmu Pavel Šulc, David Nývlt, Patricia Sičáková a Karolína Vojáčková, která ze školy učinila energeticky a uhlíkově pozitivní budovu. Další zajímavou budovou byla novostavba Fakulty tropického zemědělství ČZU v Suchdole, Fakulta sociálních věd UK v Jinonicích, Branický pivovar – Dům tanečního umění, Mateřská škola Milíčův dům nebo soukromé studentské koleje The FIZZ Prague.
Navštívit jste rovněž mohli kubistický činžovní dům Diamant a konstruktivistický palác Dunaj z jehož střešní terasy se otevírá neobvyklý výhled na centrum metropole. Oblibě se těšil rovněž páternoster ve funkcionalistickém paláci EGAP nebo lokomotivní depo u pražského Masarykova nádraží či nádražní halu a peron bývalého nádraží Praha – Bubny, kde vzniklo Centrum paměti a dialogu Bubny.
Lokomotivní depo, Foto: Petra Gütterová, redakce
Klasickou architekturu na festivalu zastupoval například barokní Faustům dům, bubenečská čistírna odpadních vod nebo nové komplexy spojující služby i bydlení, které vznikají v místech bývalých průmyslových areálů, jako Nuselský pivovar nebo Lihovar Smíchov. Za zmínku jistě stojí také zrekonstruované divadlo Nová Spirála, provozní budova Národního divadla, Tyršův dům, studentské koleje Švehlova a moderní domovy seniorů na Chodově a v Bohnicích.
Pro snadnou orientaci v programu sloužila bezplatná festivalová aplikace. Návštěvníci v ní našli seznam budov, ale také informace, co všechno mohou na místě navštívit, zda jde o prohlídku s průvodcem a rovněž dobu čekání. „Aplikace navíc neslouží jen během festivalového týdne, ale dají se v ní kupovat vstupenky na prohlídky a vycházky, které nezisková organizace Open House Praha pořádá během roku,“ upřesňuje ředitelka festivalu Klára Veselá. Vstupenky na celoroční akce lze pořídit i na webu, kde je také e-shop s oblečením, taškami, plakáty a podobně. Nákupem lidé přispějí k podpoře pořádající neziskové organizace a k tomu, aby se festival s bezplatným vstupem do budov mohl konat i další rok.
V rámci festivalových dvou dní nebylo možné projít všechny otevřené objekty, a proto vám nabízíme výběr čtyř, které jsme navštívili pro redakci ESTAV.cz.
Lokomotivní depo Masarykova nádraží – Muzeum železnice a elektrotechniky NTM
Areál nejstaršího železničního depa v Praze nabízel jedinečný pohled na industriální architekturu 19. století. Vznikl spolu s Masarykovým nádražím v roce 1845 na základě návrhů architekta Antona Jünglinga za dozoru vídeňského architekta Paula Sprengera. Díky festivalu se na toto místo mohla veřejnost podívat vůbec poprvé a připomenout si, že letos uplynulo 180 let od příjezdu prvního parního vlaku s vlasteneckým názvem „Čechy“, který přijel z Olomouce, konkrétně 20. srpna 1845.
Provoz lokomotivního depa byl ukončen v 90. letech 20. století a od té doby chátrá. Měli jste zřejmě poslední příležitost zažít autentickou atmosféru bývalého lokomotivního depa před jeho proměnou v Muzeum železnice a elektrotechniky Národního technického muzea, které by mělo být otevřeno v roce 2030. Návštěvníci si zde budou moci prohlédnout historické parní lokomotivy, prvorepublikové drezíny nebo vagony z druhé světové války. Perlou expozice bude salónní vůz Františka d’Este z roku 1905. Současně si také letos připomínáme jubileum významného českého projektanta a stavitele železničních tratí – Jana Pernera (*210 let, †180 let). Na historii železnice odkazovala i grafika festivalového plakátu a tištěného průvodce, zobrazující zaniklé těšnovské nádraží, považované kdysi za vůbec nejkrásnější v Praze.
Součástí prohlídky byl také v odjezdové budově Masarykova nádraží neorenesanční salónek s trámovým stropem a honosným krbem, který byl v 70. letech 19. století postaven pro císaře Františka Josefa I. Salónek byl později přetvořen a přizpůsoben potřebám prezidenta T. G. Masaryka, který z prvního nástupiště vyjížděl na cesty svým salónním vozem.
Tyršův dům a Michnův palác, Foto: Petra Gütterová, redakce
Michnův palác – Tyršův dům a Sokolovna T. J. Sokol Pražský
Doslova z ruin pozvedli českoslovenští vlastenci někdejší reprezentativní šlechtické sídlo Michnů z Vacínova. Československé obci sokolské se podařilo zdevastovaný areál citlivě zrekonstruovat a dobudovat. Na slavnostním otevření před sto lety, které se stihlo ještě před všesokolským sletem, nechyběl ani prezident T. G. Masaryk. Honosný palácový areál přestál války, totalitní režim i povodně v roce 2002 a nyní se zde můžete projít po schodišti Michnova paláce nebo, bude-li dobré počasí, vystoupat na střechu, která vám nabídne překrásné výhledy na Malou Stranu.
Součástí prohlídky byla také Sokolovna T. J. Sokol Pražský. Historicky první sokolovna vznikla v roce 1863, pouhý rok od založení Tělocvičné jednoty Sokola Pražského. Budova připomíná antickou baziliku a byla postavena na místě zbouraných novoměstských hradeb. Pozemek z vlastních prostředků zakoupil Jindřich Fügner, jeden ze zakladatelů Sokola. S narůstajícím počtem členů bylo nutné sokolovnu rozšířit, a tak proběhla na začátku 20. století v zahradě dostavba nové budovy s tělocvičnou nesoucí dnes jméno Miroslava Tyrše, dalšího se zakladatelů spolku. Dalšího rozšíření se sokolovna dočkala v roce 1937, kdy byl přistaven obytný dům směrem do žitné ulice.
Tyršův dům a Michnův palác, Foto: Petra Gütterová, redakce
Zahradu u Tyršova domu oživuje od 4. září 2024 socha sedminásobné olympijské vítězky Věry Čáslavské od Davida Černého, kterou vytvořil pro olympijské hry v Paříži, 2024. Socha byla po dobu olympijských her dominantou pro návštěvníky Českého domu. Socha znázorňuje tři gymnastické figury v barvách národní trikolory. Pohyb sochy využívá princip kardanova závěsu, kdy středová část má volnost otáčení ve všech třech osách karteziánské soustavy. Socha je vyrobená z nerezové oceli, váží 7,5 tuny a sahá do výšky přes 9 metrů.
Dům U Dvou zlatých medvědů
Dům U Dvou zlatých medvědů prošel za svou bohatou historii řadou různých přestaveb. Nejstarší částí, kterou jsou gotická sklepení a úseky obvodového zdiva pocházejí ze středověku. Dnešní dispozici pak objekt získal během 15. a zejména 16. století. Renesanční nádvorní arkády s iónskými a toskánskými sloupy a bohatě zdobeným vstupní portál s květinovými reliéfy, figurami dvou medvědů a dvou mužských postav pravděpodobně vznikly v šedesátých letech 16. století. Přestavby pokračovaly také v období raného baroka, které přineslo proměnu východní části budovy. Třetí patro s výraznými barokními vikýři bylo přistavěno v roce 1726. V 70. letech 20. století došlo k rozsáhlé rekonstrukci, která změnila dosavadní obytný dům na kanceláře Muzea Prahy.
Dům U dvou zlatých medvědů. Foto: Petra Gütterová, redakce
Faustův dům
Faustův dům stojí na místě pohanského obětiště a jeho majitelem byl v 16. století anglický dvorní alchymista Rudolfa II. Edward Kelley a prováděl zde chemické pokusy, takže celá Praha hovořila o řádění ďábla v této budově. To dalo vzniknout pověsti o doktoru Faustovi, ačkoli tu historický doktor Faust nikdy nebydlel. K záhadě přispíval otvor ve stropě, který se dlouhou dobu nedařilo zazdít. Barokní podoba paláce pak pochází z období 18. století, kdy majiteli byli Mladotové. Nelze vyloučit, že na pozdně barokní podobě průčelí paláce se podílel architekt Anton Schmidt. V roce 1838 dům získal Soukromý ústav pro hluchoněmé a v roce 1902 ho koupila Všeobecná nemocnice a stal se součástí rozsáhlého nemocničního komplexu. Zatím posledním tajemným okamžikem v historii domu je 2. světová válka, kdy ho těžce poškodila zápalná puma a dům záhadně nevyhořel. Říká se, že ho zachránilo sedm koček zazděných do základů. Návštěvníci tak mohli vidět dům opředený legendami, o němž píše Alois Jirásek ve Starých pověstech českých, a projít si prostory známými z filmu Kam čert nemůže.
Faustův dům, Foto: Petra Gütterová, redakce
V rámci festivalu Open House Praha byly návštěvníkům k dispozici komentované prohlídky s průvodcem a možnosti focení. Určitě velké díky patří dobrovolníkům a průvodcům, kteří se snažili vyjít maximálně vstříc návštěvníkům, i když to nebylo vždy snadné. Již nyní se můžeme těšit na 12. ročník festivalu Open House Praha, který proběhne v termínu 18.–24. května 2026!
Sdílet / hodnotit tento článek