• ESTAV.cz
• Architektura
• Královská krása se vrací zpět. Slovinští architekti obnovili Muhrovu vilu

Prohlédnout fotogalerii47 fotografií

Vystavěna byla původně v roce 1902 a historií se může pyšnit přímo královskou. Však se k tomu hned dostaneme. Jejím architektem se stal Rakušan Franz Ritte von Neumann. Toho si v Česku dodnes pamatujeme například za nepřehlédnutelné radnice v Liberci a Frýdlantu. Ovšem ve Slovinsku se pustil do díla trochu jiné šarže, stavby nikoliv spjaté s veřejnou administrativou, ale rekreační. Ovšem nazvat to, co navrhl pro továrníka Adolfa Muhra chatou by bylo víc než nepřesné.

Ta stavba se už od svého dohotovení pyšnila přídomkem Vila, a v ničem ten název nepřeháněl. Okázalostí výbavy interiéru to byl spíš lovecký zámeček. Však si jej také brzy vyhlédla místní honorace, a po ní ti v aristokracii nejvyšší. Z kraje dvacátých let minulého století ji zakoupil jugoslávský Komisariát pro transport a cestovní ruch. Což ale byla jen administrativní klička, která měla utajit postavení kupce.

Královská krása se vrací zpět. Slovinští architekti obnovili Muhrovu vilu. Foto: Miran Kambic

Jeho identita se odhalila v roce 1922, kdy se stala osobním majetkem krále Aleksandara Karađorđeviće. Který ji k úplně spokojeni využíval čtyři léta, než ji daroval neméně spokojenému princi Pavlovi a kněžně Olze. V letech následujících pak hostila četná setkání evropských mocnářů a šlechticů té nejmodřejší krve. Dveře si tu podávali panovníci z dynastie jugoslávské, srbské, rumunské. Cestou do Lublaně se tu zastavil i tehdejší vévoda z Kentu (ze kterého se později vyloupne král Jiří VI.).

Zkrátka, to Muhrova Vila vynikala a zářila. Ne však věčně. V průběhu dvou po sobě jdoucích světových válek se někdejší královská rezidence ujala role lazaretu, posléze sloužila jako nemocnice a soukromé sanatorium. Zažila i pár pokusů o vytvoření horského hotelu, ale to už byla tato kdysi tak majestátní stavba spíše smutným pozůstatkem své někdejší slávy. Snaha zužitkovat její potenciál zkrachovala, a objekt žalostně chátral

Svéráz práce architektů. Rumunská chata vyšla z proměny neporažená

přečíst článek

V roce 2014, kvůli absenci jakékoliv údržby, podlehla Muhrova Vila definitivně živlům. Rozpadla se a zřítila, zůstaly po ní jen zbytky kamenných základů. To, co mělo potenciál být prvořadou architektonickou a historickou památkou slovinského Bohinje, skončilo beznadějně zničené. Ne však nadobro ztracené.

Nový pohled na starou věc

Rok Oman a Špela Videčnik, šéf-architekti studia OFIS, se s patřičnou pobídkou investorů rozhodli tu slávu minulosti vzkřísit. Ne tedy původní stavby, tu už zachránit nešlo. Místo toho se ale pokusili, s respektem k původním plánům, vytvořit modernější re-interpretaci té velkolepé vily. S tím, že celé to oživení stavební minulosti a architektonického dědictví regionu pojali poměrně rafinovaným a inovativním způsobem.

Královská krása se vrací zpět. Slovinští architekti obnovili Muhrovu vilu. Foto: Miran Kambic

Takové podniky, při nichž se křísí minulost a novými metodami se přistupuje k objektům zachovaným jen v archivech, jsou už z principu riskantní. Nemusí totiž ve výsledku naplňovat ta kritéria minulá, anebo se mohou míjet s těmi současnými. Vybalancovat s takovým konceptem až k úspěchu, to chce smysl pro rovnováhu přímo akrobatický. Architekti jej ale dokázali víc než úspěšně projevit.

V krátkosti, jejich návrh respektuje historickou stopu původní vily. Vnější forma je odrazem minulé podoby stavby, která byla zaznamenána na černobílých snímcích. Ze záznamů v archivech a katastru, i z několika původních plánků a náčrtů von Neumanna, se dalo vyčíst mnoho o rozložení a orientaci stavby. Její usazení v terénu definovala základová terasa a zbytky základů, a pokud jde o její novou objemovou přítomnost, přidrželi se i zde architekti původní předlohy.

Z minulosti do současnosti. Rekonstrukce dodala domu přímořský ráz

přečíst článek

Tým OFIS proto (trochu nadneseně, protože zde skutečně mimo základů nezbývalo prakticky nic) projekt řadil mezi rekonstrukce. I když to byla spíš novostavba podle modelové předlohy. V rámci možností pak navazuje na proporce a prostorové uspořádání, a zachovává vztah jak k přírodnímu okolí, tak i přilehlému hotelu Bohinj. Pouta s minulostí se tu utužovala nejen vizuální podobou, ale i skladbou materiálu.

Začleněním zachráněného kamene ze zříceniny do fasády přízemí nové stavy projekt zachovává hmatatelné spojení s minulostí, a zároveň tím v místě posiluje autenticitu budovy. Architekti ani investor neusilovali o přesycení stylů a přílišné zařazování nepůvodních materiálů. I z hlediska udržitelnosti celé stavby vsadili na místní zdroje a to, co bylo lokálně dostupné.

Královská krása se vrací zpět. Slovinští architekti obnovili Muhrovu vilu. Foto: Janez Martinic

Kromě onoho regenerovaného kamene v přízemí to obnášelo horní patra obložená slovinským dřevem. To bylo ošetřeno tradiční technikou karbonizace (opalování, povrchového zuhelnatění) pro dosažení požadované trvanlivosti bez použití konzervačních chemikálií. Tato metoda, inspirovaná starověkými postupy, zajišťuje dlouhou životnost materiálu a umocňuje přirozenou estetiku budovy.

Cesta, jak oživit minulost

Balkony, tak jak vypadají dnes, na starých fotkách nenajdete. To už je součást té reinterpretace původních rysů. I ty současné ale vychází z toho, co krášlilo stavbu kdysi. Je to plynulé spojení tradičního řemesla s moderními stavebními technikami. Nová Vila Muhr není malým dílem. Zastavěné plochy v sobě nese 1100 metrů čtverečních. A na nich programově spojuje pohostinnost, kulturu a historii.

Proměna ruiny na bydlení se stopy historie. Ze zchátralé farmy mají parádní bydlení přirozeně patřící do zdejší krajiny

přečíst článek

V přízemí se nachází restaurace s interiérem, který je tvořen dřevem, dozdobeným místními řemeslnými tesařsko-truhlářskými prvky. Perforované motivy inspirované místním zdobením seníků, dále oslavují kulturní identitu místa. Konferenční sál v prvním patře nabízí dynamický prostor pro setkávání, zatímco v horních patrech jsou umístěna čtyři exkluzivní apartmá. Každé z nich je, v ozvěnách těch aristokratických tradic, navrženo s originálním přístupem a neopakujícími se, jedinečnými prvky.

Součástí těchto apartmánů jako krby, sauny a samozřejmě panoramatické výhledy. Velké otvory a balkony vytvářejí přímé vizuální a prostorové spojení s okolní krajinou, a posilují tak zážitek z pobytu uvnitř a venku. Nová Vila Muhr je určena k celoročnímu provozu, ale patrné z ní je, že je stavěna tak, aby tu během delších zimních pobytů hosté nestrádali. Ostatně, komu by byl zdejší prostor příliš těsný, může vyrazit podzemním tunelem do sousedního nedalekého hotelu Bohinj.

Královská krása se vrací zpět. Slovinští architekti obnovili Muhrovu vilu. Foto: Andrej Gregoric

Podzemní tunel tu fungoval už dlouho, a nyní byl oživen jako kurátorský výstavní prostor. Tato strhující chodba vypráví o historickém vývoji vily Muhr a jejím významu v rámci bohinjského regionu. Přístup architektů ze studia OFIS byl v tomto případě příkladný. S hlubokým respektem k minulosti tu vytvořili dílo, které je dobře adaptované na budoucnost. Rekonstrukce Muhrovy vily se plynule prolíná se současností.

Díky citlivému přístupu k materialitě, řemeslnému zpracování a ekologické integritě projekt nejen revitalizuje historickou památku, ale také navazuje současný dialog mezi tradicí a inovací. Respektováním ducha původní vily a zároveň přijetím udržitelného designu se Vila Muhr stala slovinským vzorem architektonické obnovy památek.

Královská krása se vrací zpět. Slovinští architekti obnovili Muhrovu vilu. Foto: Miran Kambic

Údaje o projektu

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata