• ESTAV.cz
• Architektura
• Dům na svahu nad řekou Sázavou

Prohlédnout fotogalerii48 fotografií

„Kdyby architekti stavěli domy tak, jak programátoři dělají programy, dokázal by jediný datel zbořit celá města.“

Ikonická jména, ikonická místa

To místo nelze pojmout jako nějakou běžnou lokalitu, kde nalezneme dům, který nás zajímá. Ocitáme se totiž ve vzácném a po právu letitě zmiňovaném prostředí. Hovoříme totiž o Medníku, výhledu na Medník, o Sázavě. Kde se tedy nacházíme? Seznamte se prosím! Je to historické a vzácné území vrchu Medník na dolní Sázavě. Ještě nic? Jsme 20 kilometrů jihovýchodně od Prahy, kde se na levém břehu Sázavy nalézají Velký a Malý Medník s jednou z nejstarších naučných stezek v Česku, na území národní přírodní památky, a zvláště chráněném území vyhlášeném už v roce 1933. Smíšené listnaté lesy s pásy suťových porostů patří k lokalitě jediného naleziště u nás kandíku psího zubu, bramboříku podobné rostlině, která je vzácná, a tudíž kriticky ohrožená. Romantická soutěska řeky mezi Kamenným Přívozem a Pikovicemi, Posázavská stezka na úpatí soutěsky, terasy se stopami po dřívější těžbě zlata V jámách, nedaleké trampské osady Toronto, Terezie, Dakota či Spojená Osada Údolí slunce i Posázavský Pacifik jsou neodmyslitelně spojeny s historií naší země, s historií trampingu a volnočasových toulek.

Pohled jihovýchodní na původní i novou část. Foto: Radek Úlehla

Nepsaná Mekka trampingu

Pikovice, vorařskou osadu a místo, kde se dříve rýžovalo zlato, nalezneme v písni Jaroslava Ježka, Jana Wericha a Jiřího Voskovce, známé Babičce Mary. Stejně tak spousta míst zaznívá v písních a vzpomínkách bratrů Nedvědů i bratrů Ryvolových i s jejich osadou Ztracená stopa u Pikovic. Byla to inspirace pro tremping, samostatná životní platforma nalezená v přírodě mimo mainstream od dvacátých let 20. století do současnosti. Byl to životní styl, únik ze všedního života, únik z měst, svoboda, volnost, kamarádství, „zlatonosná řeka“, příroda s romantikou Divokého západu. Krajinou podél řeky se vine železnice s romantickým názvem Posázavský expres nebo Posázavský Pacifik. 130 kilometrů z Prahy do Čerčan a Světlé nad Sázavou, kde jezdila, a hlavně stále jezdí, osobní vlaková doprava i vzpomínkové víkendové historické parní vlaky jako lákadlo pro turisty. Posázavský Pacifik vozí pasažéry více jak 120 let.

Pohled jihovýchodní na původní i novou část. Foto: Radek Úlehla

V takové kulise naleznete náš dům

To jsou až ikonická místa, která tvoří rámec domu, který je středem našeho zájmu. Stávající objekt, který je z počátku 20. století, nedostačoval již majitelům svojí velikostí i potřebám. I přes visutou část přístavby z roku 2010 dům rodině velikostně nedostačoval.

Tvarosloví dostavby vychází z původní stavby a stojí na rozmezí lesa a zahrady. Objekt s visutou galerií je samostatný, ale spojený se zbytkem bydlení krytou terasou. Mimo mikropilot byl objekt navržen pro stavbu převážně svépomocí. S respektem ke zmíněnému krajinnému rázu byly v řešení stavby zohledněny místní charakteristiky, terén, vegetace, přírodní ráz prostředí. Stavba je začleněná do přírodního prostředí způsobem, který usiluje o harmonické splynutí budovy s okolní krajinou, minimalizaci negativních dopadů na ekosystém s maximálním využitím přírodních materiálů a principů. Obklady z modřínu jsou pro lepší údržbu „stařeny“ a ošetřeny opalováním. Je to údržba inspirovaná japonskou technikou Shou Sugi Ban, jež je oblíbená pro svůj unikátní vzhled a zvýšenou odolnost proti povětrnostním vlivům a škůdcům. Dřevo se stává rezistentní vůči vnějším vlivům a zároveň se stává méně hořlavé. Opalované, popřípadě kartáčované dřevo je moderní svojí texturou i tmavou barvou. Tato struktura i barva je skvělým protipólem k řešení interiéru. Ten je řešen ze smrkové biodesky včetně části mobiliáře. Tmavá, jakoby starší stavba, se obkladem logicky ztrácí v lesním prostředí okolo. Zatím co světlý interiér s bohatým prosklením pouští dovnitř světlo a dělá prostor opticky větší. Vše je jednoduché a přehledné, dostavba se tak stává nedílnou součástí zahrady i lesa s krásným výhledem na přírodu zcela mimořádné lokality.

Pohled jihovýchodní na přístavbu. Foto: Radek Úlehla

Základní popis

Přístavba rodinného domu na temeni svahu údolí Sázavy, zvaného Zlatý kaňon.

Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu

Autorská zpráva

Zadáním klienta bylo rozšíření stávajícího rodinného domu.

Stávající objekt byl postaven na začátku 20. století na hraně skalnatého svahu nad řekou Sázavou. V roce 2010 prošel zásadní rekonstrukcí a přístavbou visuté části do zahrady. Postupně se však ukázalo, že velikost objektu přestává vyhovovat potřebám klienta. Představou klienta bylo vytvoření otevřeného prostoru ateliérového typu pro tvůrčí aktivity klienta s dostatkem světla, doplněného o oddělenou spací část s koupelnou a toaletou.

Spojovací krytá terasa a přístavba. Foto: Radek Úlehla

Při hledání vhodného místa a objemu jsme respektovali klínovitý tvar pozemku, konfiguraci terénu, stávající vzrostlé stromy a ukázalo se, že je důležité, aby byl zachován výhled ze zahrady domu do údolí Sázavy a na vrchol Medníku.

Přístavbu jsme navrhli jako samostatně stojící objekt na pomezí lesa a zahrady, který je se stávajícím domem spojený krytou terasou, do které jsme začlenili vzrostlý dub stojící v bezprostřední blízkosti stavby. Směrem do zahrady byl navržen krytý ochoz. Stavba je otevřena na terasu a do údolí posuvnými okny, proti stávajícímu objektu je nastaveno uzavřené nároží. Do ateliéru je vložena jednoduchá visutá galerie. Tvarosloví přístavby navazuje na stávající dům.

Konstrukční řešení vychází z možností klienta provádět stavbu částečně svépomocí. Založení stavby na mikropiloty zajistila specializovaná firma. Další konstrukce, nosný ocelový rám a navazující vrchní dřevostavba byla provedena ve svépomocném režimu. Dům je obložen modřínovým opalovaným obkladem. Interiér stavby je zpracován ve smrkové biodesce s integrovaným nábytkem a úložnými prostory.

Hlavní místnost přízemí s galerií. Foto: Radek Úlehla

Doplňující informace

Použité podklady:

• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie – Radek Úlehla, www.radekulehla.com, hello@radekulehla.com
• Fotografie, část textů a tisková zpráva – Studio päivä architekti a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata