• ESTAV.cz
• Architektura
• Starý Žitný mlýn Boršov: Unikátní místo k životu

Prohlédnout fotogalerii51 fotografií

„Síla přítomného okamžiku otevírá dveře k tvé transformaci.“

Myšlenka, jak vkusně propojit minulé a současné

Řekněme si, že už jsme zde viděli mnohé. Tudíž nepřekvapí revitalizace, a hlavně konverze většinově z industriální původní stavby na jiné upotřebení. A když jsme viděli mnohé, pak mám na mysli konverzi industriálních staveb na loftové bydlení, na špičkové rezidenční bydlení, kde i na svoje auto vidíte z obýváku, konverzi na luxusní Gentleman Store v klenbách podzemního podlaží bývalých sklepů, konverzi na bytový dům z původní truhlárny a posléze školy nebo konverzi na budovu Českého rozhlasu v Olomouci z obchodního domu s nábytkem. Snesu vám zde klidně spoustu dalších příkladů. Ty konverze jsou většinově skvělým počinem a vtáhnou zpět do akčního života plnohodnotné architektury místa přežitá, zapomenutá nebo jaksi odepsaná svým neutěšeným stavem. O to větší je to však posléze paráda, když se vše zadaří.

Pohled severní. Foto: BoysPlayNice

Co vše může být výsledkem konverze

Co všechno lze na tomto „poli“ vytvořit? Popravdě skoro všecko. Sami znáte spousty příkladů, kdy starobylá sklepení se změní na snové vinárny, kluby, fabrické budovy na zmíněné víceúrovňové loftové byty, na obchodní prostory nebo třeba kanceláře, sdílené prostory, bydlení, školku, posilovnu nebo komplexní strukturu občanské vybavenosti, jež vše skvěle doplňuje.

Chce to nějaké další příklady

Máte pravdu, těch není nikdy dost a je to radostné setkání. Krásným příkladem je Originální společenský sál, který povstal z hromady sutě a popela v bývalé kotelně v areálu Šroubárny v Libčicích nad Vltavou. Krásným příkladem prodejní pasáže s galerií a vlastní infrastrukturou je kupříkladu Galerie Vaňkovka v Brně. Jiný příklad je forma moderního coworkingu Base4Work v Bratislavě spojená se stavbou Jurkovičovy Teplárny s novými vnitřními prostorami od studia PERSPEKTIV. Zcela nové struktury vznikají spojením minimalistické moderní části spojené původní zachovalou a skvěle zrekonstruovanou industriální krásou kotelny. Netušené tvary stěn a stropů v konfrontaci s novou náplní jsou mnohdy až futuristického vzezření Base4Work v Bratislavě. Vlastně takovou nečekanou konverzí může být třeba Dům v ruině, kdy bývalá sýpka Arnoštov byla pod dohledem studia ORA změněna na obytný dům. Stejně tak je krásný celek Keramičky Kravsko, který byl změněn až na finální areál zážitkové turistiky.

Pohled severní. Foto: BoysPlayNice

Jeden příklad nám zde velmi vyčnívá

Za jeden z klenotů konverze však považuji řešení Automatických mlýnů v Pardubicích. Kdy industriální nádheru pomohlo vzkřísit studio Prokš Přikryl architekti a tím umožnili získat nové funkce místu. Ve víceúčelovém horním sále se koná divadlo, přednášky, koncerty, společenské akce. Terasa s barem nabízí vyhlídku na město. Suterén zajišťuje zázemí pro celé nové náměstí. Autorem nádherné monumentální národní kulturní památky Automatické mlýny je skvělý architekt Josef Gočár. Netušená krása zde ožívá a práce architekta Gočára tak dostává další netušený rozměr.

Často je setkání minulosti se současností až magické

Je to často přeměna až pohádková, architektura, kulisy, scénografie, přehlídka užitého umění, magická přeměna původní funkce na něco smysluplného, odpovídajícího současnosti. Že se nejedná o nic magického? Ten názor rychle změníte, pokud se dostanete kupříkladu do podzemních vodojemů v Brně na Žlutém kopci. Chrám v podzemí může sloužit jako galerie, prohlídková trasa vodojemu, ale stejně dobře i ke koncertům, akcím všeho druhu i jako součást filmových pobídek. Monumentální dílo minulosti si v ničem nezadá s kostelní lodí, kdy nebývalým namnožením modulů prostoru máte pocit, zda vás neklame zrak. Neskutečné kouzlo a mystika vás nenechá rozhodně v klidu.

Pohled letecký. Foto: BoysPlayNice

Ty možnosti a potenciál jsou často zjevné, jen je postřehnout

Odmyslete si špínu, letité nánosy daného fabrického provozu a ekologické zátěže a naleznete bydlení, které není pro každého, ale je výjimečné. Zákoutí, sloupy, zhlaví těchto sloupů, stěny z režného zdiva mohou vytvořit něco, co jen stěží napodobíte nějakou reminiscencí na téma sklepní klenby nebo třeba baroko. Autenticita většinou nejde napodobit, a to je třešnička na dortu zvaná genius loci. Vše dotváří originální design daného místa a jakýsi volný a nespoutaný introspektivní prostor v přiznaném industriálním duchu.

Opět se nám do povídání vloudila konverze

Výraz konverze je značně neodbytný, tak se s ním trochu utkáme. Nepodezírám naše čtenáře z neznalosti terminologie, ale budu předpokládat, že někdo možná přece jen nedosáhne v paměti na vysvětlení tohoto výrazu. Není to pravidlem, ale často je tento výraz spojen s revitalizací brownfieldů, rekonstrukcí industriálních celků nebo jejich částí. Pro konverzi platí, že ta změna je spojena i s jiným účelem užívání místa. Není důležité, zda uděláme z kotelny coworkingovou dílnu, multifunkční sál pro koncerty, divadlo, výstavy či jiné využití. Aby vše bylo tak, jak má být, je nezbytná práce zkušeného architekta nebo také celého týmu, včetně profesních specialistů. Jestli předvojem všeho je skvělý koncept, který v ničem nepokulhává, pak máte našlápnuto k úspěchu. Vizualizace, které dnes vytváří často profesionální studia, jsou pak jenom dotvořením celé vize a potvrzením správnosti řešení, proporcí a hmot jednotlivých staveb, technických a technologických detailů, barevnosti, materiálů, a hlavně výsledné estetiky. A to estetiky celku až po dílčí řešení jednotlivostí, menších částí, zeleně a zahradní architektury, designu mobiliáře, grafiky, logotypů a užitého umění, které je nedílnou součástí architektury. To vše platí plnou měrou i pro dnešní povídání o konverzi zvané Žitný mlýn v Boršově nad Vltavou.

Pohled východní do vnitrobloku. Foto: BoysPlayNice

Malý slovníček neuškodí

Když už děláme ten pořádek v brownfieldech, rekonstruujeme a revitalizujeme různá zapomenutá místa, nedá mi neudělat nám pořádek i v názvosloví. Kdo ví a zná, nechá si obsah pouze jako test svých znalostí.

Tedy dotaz zní: „Co je to?“

REKONSTRUKCE: předpona re – nám jasně říká, že jde o znovu sestavení, znovu sestrojení, většinou je myšlen návrat ke staršímu (původnímu), již nedochovanému stavu. Bez tohoto slova by znovu oživené památky nevypadaly tak, jak vypadají ve své původní kráse, stejně tak nádherné veteránské vozy, ale kupř. i vaše bydlení, na kterém se podepsal zub času.

SANACE: opatření, která vedou k opravám a nápravám vad stávajících staveb.

ASANACE: soubor opatření, která vedou k ozdravení našeho prostředí. Často zahrnují i demolice a plošnou přestavbu.

KONVERZE: což je to naše dnešní stěžejní slovo, které značí změnu, přeměnu nebo obrat. Většinově je to činnost vedoucí ke změně účelu místnosti, provozu, nebo třeba i obrovského celku.
Jinak je to změna funkce při zachování podstaty stavby či staveb.

Pohled do vnitrobloku. Foto: BoysPlayNice

REKONVERZE: opět oblíbená předpona re – značící zpětný proces, opětovnou změnu, přeměnu. Často používaný výraz pro přebudování komplexu za zcela novým dalším účelem. To první přebudování je konverze, další, pokud opět měníme změnu účelu, je už rekonverzí.

REVITALIZACE: oblíbená předpona re-, připojená ke slovu vitalis – životaschopný značí, že váš „hrad“ znovu oživíte. Tento výraz se užívá i pro větší skupinu budov, ulici, čtvrť či městský celek, bývalé sklady, průmyslové celky aj.

Pokud všechny tyto výrazy máte v malíku, donesl jsem právě dříví do lesa. Nicméně lépe číst něco dvakrát než ani jednou. Vlastně si ještě pro jistotu osvětlíme výraz „brownfield“. Ten se totiž u projektů tohoto typu objevuje hojně. Tedy vězte, že tak označujeme nevyužívanou nebo zřídka užívanou nemovitost, více nemovitostí, či celý areál zemědělský, průmyslový nebo třeba vojenský. Nezřídka bývá vše po předešlé činnosti zarostlé, zanedbané, opuštěné a běžně i s ekologickou zátěží předešlých činností. Jedná se o překážku dalšího rozvoje měst, často o místa nebezpečná, která na území svého města rozhodně nechcete. Jsou to takzvané pomyslné „jizvy měst“, které si žádají rozsáhlé a často nákladné zásahy před jejich dalším využitím.

Nyní jste dostatečně vybavení a jen tak vás něco v následujícím povídání nezaskočí.

Pohled jihovýchodní. Foto: BoysPlayNice

Základní popis

Žitný mlýn v Boršově nad Vltavou: konverze industriální paměti do současného bydlení. Architektonický koncept projektu klade důraz na harmonické propojení historických a moderních prvků a vytváří prostor, který je nejen funkční a komfortní, ale také esteticky působivý. Projekt respektuje původní struktury a historii místa, zatímco nové budovy jsou navrženy tak, aby doplnily a obohatily celý areál. Kombinace moderního bydlení s bohatou historií a přírodním prostředím činí z tohoto projektu unikátní místo k životu.

Architektonicko-výtvarné řešení a ideový záměr projektu

Autorská zpráva

Industriální dědictví na břehu Vltavy

Když jsme v roce 2019 poprvé vstoupili do areálu bývalého Žitného mlýna v Boršově nad Vltavou, fascinoval nás především silný příběh tohoto místa. Téměř dvě století se zde mísila energie Vltavy s vůní obilí a rytmem průmyslových strojů. S Vltavou je areál spojen nejen fyzicky, ale i historicky. Původní mlýnské kolo poháněl náhon, který v počátcích 20. století nahradily dvě Francisovy turbíny vyrábějící elektřinu. Dominantou celého komplexu je pětipodlažní cihlové silo z konce 19. století, k němuž se postupně připojila betonová sila a správní budova. Na opačné straně stojí barokní zámeček ze 17. století. A před námi tak stála otázka, jak tuhle silnou stopu minulosti zachovat a zároveň otevřít areál novému životu – bydlení pro 21. století.

Pohled jižní. Foto: BoysPlayNice

Adaptace brownfieldu pro současné bydlení

Současný areál se skládá ze čtyř architektonických objektů, kde dvě budovy mají historický charakter a další dvě jsou novostavby. Celkem zde bylo vybudováno 83 bytových jednotek ve velikostech od 45 do 150 m², které zahrnují rozmanitou nabídku od menších bytů typu 1+kk až po prostorné byty 5+kk. Mezi nimi je i unikátní mezonetový byt v původní budově mlýna, který díky věžové architektuře nabízí jedinečnou atmosféru. Do přízemí hlavní budovy jsme umístili kavárnu, která aktivuje náměstí a propojuje areál s veřejností. Pro nás je to symbolické místo, kde se historie a současnost potkávají u jednoho stolu.

Nové náměstí

Klíčovým urbanistickým gestem se stalo doplnění otevřené strany „U“ novým třípodlažním bytovým domem. Tím vzniklo náměstí se stromořadím a širokým schodištěm, které směřuje k zámečku a propojuje jednotlivé části areálu. V jeho středu jsme umístili nalezený artefakt – původní Francisovu turbínu, která byla vyzvednuta ze zasypaného náhonu. Náměstí tak není jen obytným dvorem, ale také připomínkou historie a komunitním prostorem.

Směrem k řece jsme obnovili náhon a doplnili jej novým mostem. Vznikl tak přirozený přístup do parku podél řeky, kde jsme zachovali torzo původní garáže a využili jej jako galerijní prostor pro další technologické artefakty.

Pohled jihozápadní. Foto: BoysPlayNice

Transformace historických budov

Pětipodlažní silo jsme očistili na režnou cihlu a odstranili nepůvodní přístavby i pultovou střechu. Nové nástavbové patro ze světlé cihly je odskokem jasně oddělené od původního těla. Okna jsou replikami industriálních ocelových výplní, k fasádě směrem k řece jsme přidali černé ocelové balkony. Největší transformací prošla centrální věž, kde vznikl loftový byt. Železobetonová skořepina zastřešila věž a vytvořila prostor s terasami a výhledy do krajiny. Střecha je řešena jako zelená a stává se součástí ekologického konceptu celého areálu.

Kolmá dvoupodlažní stavba původní správní budovy dostala nový cihelný sokl a světlou omítku. Byty zde mají podobnou skladbu jako v silu, doplněnou o balkony. Obě historické budovy propojuje nové vertikální komunikační jádro ze skla a černého plechu, které slouží jako funkční i jasně čitelný současný architektonický prvek.

Pohled severní. Foto: BoysPlayNice

Nové domy

Dům uzavírající náměstí jsme pojali jako třípodlažní stavbu se světlou cihlou, bílými kovovými prvky a rovnou střechou. Záměrně se odlišuje od historických budov – kontrastem podtrhuje svoji modernost. Místo balkonů nabízí lodžie a terasy.

Druhá novostavba stojí u náhonu a řeky. Je to jednoduchý pětipodlažní kvádr s fasádou z červené režné cihly, velkými francouzskými okny a kombinací lodžií a balkonů. Vztahuje se k řece svou pravidelností a otevřeností.

Technické řešení, prvky udržitelnosti

Konverze areálu je založena na principu reuse – maximální využití původních staveb, který považujeme za nejvíce ekologický způsob nakládání se stavebními zdroji. Projekt doplňují zelené střechy a hospodaření s dešťovou vodou, která napájí obnovený kanál.

Statické zásahy byly náročné: v nejstarší budově bylo nutné nahradit původní dřevěné silo železobetonovými stropy, v novější části zase odstranit systém betonových komůrek, jejichž fragmenty jsme ponechali v interiéru jako připomínku minulosti.

Zeleň po obvodu. Foto: BoysPlayNice

Genius loci

Projekt vznikal v úzkém dialogu s investorem – rodinnou stavební firmou Auböck Bau, která má kořeny v Rakousku a pobočku přímo v Boršově. Majitelé mají vztah k industriální architektuře a naším společným cílem bylo provést konverzi areálu citlivě, ale sebevědomě.

Celý projekt stojí na jednoduché myšlence: ponechat maximum industriálních prvků, doplnit je o jasně čitelné současné zásahy a vytvořit harmonický celek. Zámeček, silo, správní budova, nové domy, náměstí i park u řeky dnes tvoří jeden organismus, který si zachovává svou paměť a zároveň nabízí plnohodnotné bydlení.

Konverze areálu Žitného mlýna pro nás byla výjimečnou příležitostí ukázat, že industriální dědictví se může stát základním kamenem nové, udržitelné a autentické čtvrti.

Relikty předešlých časů. Foto: BoysPlayNice

Doplňující informace

Další informace

Areál Žitného mlýna v Poříčí má dlouhou a bohatou historii. První zmínky o mlýnu pocházejí z roku 1594, kdy byl součástí poříčského panství. Původně k němu patřil dvůr, pivovar, cihelna i kamenolomy. Po roce 1884 zde budějovičtí pekaři a krupaři vystavěli nový válcový mlýn, napojený na mlýnský náhon Vltavy. V roce 1906 mlýn odkoupilo místní družstvo, které jej vybavilo novým zařízením, rozšířilo o skladiště mouky a po roce 1922 také o železobetonové silo. Výroba byla postupně modernizována a zaměstnávala desítky pracovníků. Po roce 1948 byl mlýn znárodněn a začleněn do podniku Mlýny a těstárny Pardubice. V této době došlo k výrazným přestavbám, budova byla zvýšena o dvě podlaží a přibyla administrativní část.

Použité podklady:

• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie – BoysPlayNice, info@boysplaynice.com, www.boysplaynice.com
• Fotografie, část textů a tisková zpráva – Studio mar.s architects a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata