Hledat
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Ticho mezi borovicemi: Arvo Pärt Centre jako architektura klidu

Přehrát audio verzi

Ticho mezi borovicemi: Arvo Pärt Centre jako architektura klidu

00:00

00:00

1x

  • 0.25x
  • 0.5x
  • 0.75x
  • 1x
  • 1.25x
  • 1.5x
  • 2x
Nenápadná silueta v borovém háji ukrývá prostor věnovaný hudbě, klidu a soustředění. Arvo Pärt Centre propojuje pavilony, nádvoří i les do plynulého celku, který se spíše prožívá než obdivuje. Objevte architekturu, která pracuje s tichem, světlem a krajinou – a nechte se vtáhnout její atmosférou.
Zahrádka v lese. Foto: Josef Matyska

Dům v borovém hájku

Na severu Estonska, asi 30 km od Tallinnu, leží malé městečko Laulasmaa. Když odbočíte z hlavní silnice, dojedete na parkoviště obklopené borovicovým lesem. Vystoupíte z auta, ucítíte vůni jehličí a šišek. Pod nohama se drolí písek a při pozorném poslechu zaslechnete šumění nedalekého moře, které se převaluje po okraji zlatavé pláže. Odtud pokračujete lesní pěšinou, vyšlapanou desítkami návštěvníků, kteří sem denně přicházejí.

Právě toto místo si vybral světoznámý skladatel Arvo Pärt pro centrum věnované své tvorbě – prostor, kde mohou lidé relaxovat, studovat hudbu, načerpat energii nebo jen v tichu přemýšlet.

Pohled při příchodu. Foto: Josef Matyska

Kdo je Arvo Pärt?

Arvo Pärt patří mezi nejvýznamnější žijící skladatele vážné hudby. Vytvořil osobitou kompoziční techniku tintinnabuli, která je částečně inspirována gregoriánským chorálem. Jedná se o dva vzájemně se doplňující hlasy a na práci s tichem jako plnohodnotným výrazovým prvkem. Jeho hudba má často duchovní a meditativní charakter, což mu přineslo mezinárodní uznání. Je jedním z nejhranějších hudebních skladatelů současnosti.

V roce 1980 byl nucen kvůli tlaku sovětského režimu emigrovat. Několik let žil ve Vídni a Berlíně, později se s rodinou částečně vrátil do Estonska. Po návratu se rozhodl založit instituci, která by jeho dílo uchovala, spravovala a zpřístupnila veřejnosti.

Atrium. Foto: Josef Matyska

Koncepce budovy

Vítězný návrh architektonické soutěže pochází ze španělského studia Nieto Sobejano Arquitectos. Objekt je navržen jako soustava propojených pavilonů uspořádaných kolem drobných nepravidelných nádvoří. Říká se, že kvůli stavbě nebyla pokácena ani jedna borovice. Budova lesem spíše proplouvá a snaží se s ním splynout.

Koncepce domu nemá pevně daný začátek ani konec. Architektura tak odráží strukturu Pärtovy hudby. Interiér je uspořádán kolem sekvence pěticípých átrií bez pravých úhlů. Ta propojují knihovnu, archiv, výstavní prostory, učebny i komorní sál.

Prostor je nehierarchický – návštěvník se může volně pohybovat bez předem dané hlavní trasy. Světlo proniká skrze atria a velké prosklené plochy, které vizuálně propojují interiér s okolním lesem. Celek působí klidně, je prosvětlený, otevřený okolní krajině a smazává hranici mezi interiérem a exteriérem.

Součástí je i příjemné posezení s krbem. Foto: Josef Matyska

Myšlenka domu a prostorový zážitek

Dům je postaven na myšlence dialogu – mezi architekturou a přírodou, mezi tichem a zvukem. Polygonální nádvoří a menší sály umožňují střídání intimních a otevřenějších prostorů, podobně jako Pärtova hudba střídá úsporné pasáže s plnějším zvukem.

Materiály – dubové dřevo, sklo a beton – jsou použity střídmě a bez okázalosti. Velká okna vpouštějí měkké, rozptýlené světlo a zachovávají kontakt s borovicemi. Hmotu budovy sjednocuje výrazná pozinkovaná plechová střecha. Návštěvník tak prochází jednotlivými navzájem se prolínajícími částmi. Nejprve ho uvede vstupní prostor s recepcí a kavárnou, ty postupně přechází v knihovnu a malý koncertní sál, následně jednotlivé studovny a výstavní prostory. Uvnitř jednoho z atrií se nachází malá ale odhodlaně vyhlížející kaple z betonu. Srdcem objektu je koncertní sál obložený do dubového dřeva s velkým oknem otevřeným do lesa. Výsledný dojem uvnitř domu je tak spíše kontemplativní než monumentální.

Velký sál. Foto: Josef Matyska

Konstrukce objektu

Budova o ploše přes 2 300 m² zahrnuje archivní depozitáře, veřejnou knihovnu, multimediální a výstavní prostory, učebny i koncertní sál pro přibližně 140–150 osob, navržený pro komorní akustické zážitky.

Konstrukce pracuje se svislými sloupky, které mají imitovat všudypřítomné borovice a velké okenní plochy, které stavbu opticky odlehčují a umožňují pronikání světla i vůní lesa do interiéru. Velká část objektu je obložena v dubovém dřevu podporující pocit tepla a soustředění. Stavba byla otevřena veřejnosti v říjnu 2018.

Kavárna. Foto: Josef Matyska

Proč centrum navštívit?

Arvo Pärt Centre není turistickou atrakcí v běžném smyslu. Nenabízí efektní kulisu pro fotografie, ale prostředí, které umožňuje hlubší porozumění duchovní a emotivní kvalitě Pärtovy hudby.

Stavba dosahuje silného účinku pomocí jednoduchých prostředků – citlivou prací s kontextem, střídmými materiály a promyšlenou sekvencí prostorů. Při návštěvě lze zažít, jak může architektura člověka zklidnit a nenápadně ovlivnit jeho vnímání.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Studio Flusser

Barevné kanceláře jako zázemí pro moderní digitální média

Kancelářské prostory vznikly v administrativním komplexu Hagibor. Šest kancelářských podlaží je koncipováno jako technologicky intenzivní pracovní prostředí pro současná média. Obsahují newsroomy, fotoateliéry, redakční pracoviště, nahrávací studia a další specializované provozy.

Foto: James Retief

Plovoucí dům je v Londýně unikát. Možná ale přibydou další

Život na vodě nemusí skončit s přibývajícími léty. Příběh londýnského klienta studia TiggColl ukazuje, že i stáří může plynout na vlnách – jen v jiném, komfortnějším rytmu. Plovoucí dům je odpovědí na touhu zůstat u vody, aniž by bylo nutné obětovat pohodlí, bezpečí a bezbariérovost.

Zdroj: pexels.com

Posuzování staveb podle odolnosti na změnu klimatu. Doporučení pro města a obce

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) ohlašuje zvýšený zájem o řešení budov v souvislosti s extrémně vysokými teplotami. Vlastníci i správci budov si stále více uvědomují důležitost kvalitního vnitřního prostředí i význam projektování v rámci…

Interiér inspirovaný kinem. Aby taky ne, jsme v postprodukčním sídle v Soho

Interiér inspirovaný kinem. Aby taky ne, jsme v postprodukčním sídle v Soho

Sedmipodlažní budova ze 60. let minulého století nacházející se v centru Londýna byla přeměněna na exkluzivní postprodukční sídlo. Design vstupních prostor a spodních čtyř pater byl inspirován estetikou a atmosférou kin. Design horních dvou pater byl pak založen na konceptu dílny-workshopu.