REKLAMA
Hledat
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Přestavba staré pošty ponechala minulost na svém místě. Vznikl z ní Kamenný dům

Přehrát audio verzi

Přestavba staré pošty ponechala minulost na svém místě. Vznikl z ní Kamenný dům

00:00

00:00

1x

  • 0.25x
  • 0.5x
  • 0.75x
  • 1x
  • 1.25x
  • 1.5x
  • 2x
Jak proměnit historickou veřejnou budovu v moderní rodinný dům, aniž by přišla o svůj charakter? Rekonstrukce bývalé pošty z 19. století v portugalském městečku Luso ukazuje, že citlivý přístup může odhalit mnohem víc z kvality původní architektury, než kdyby ji překryl moderní nadstavbou.
Foto: David Pereira

Rekonstrukce historických budov jsou tak nějak vždy projekty, v nichž jde o hledání rovnováhy mezi respektem k původní architektuře a požadavky současného moderního bydlení. Při takovém vyvažování se pak architekti často neubrání kompromisům. Může to ale být i jinak. Jak ukazuje příklad architektů ze studia Cidade Branco Arquitectos, rovnováhu je možné hned z kraje vychýlit směrem k historické původnosti. A škodný na tom nikdo není.

Názorně to dokládá jejich projekt „habitace – rehabilitace“, respektive přestavby bývalé pošty v portugalském městečku Luso. Výzvou, před kterou stáli, byl objekt z 19. století. Dům, který po dlouhá desetiletí sloužil veřejnosti. Tedy než byl opuštěn, aby teď posléze získal novou funkci rodinného obydlí. Tým architektů z něj vytvořil Casa das Pedras, Kamenný dům. Aniž by přitom něco ubral z historického charakteru domu.

Architekti postavili celý svůj návrh na maximálním využití materiálů a hodnot, které budova nabízela vlastně už dávno před rekonstrukcí. Určitě přitom nešlo jen o řemeslné detaily, kterých dům nesl mnoho.

Vezmeme to postupně: Původní stavba sloužila především jako pošta v portugalském Luso, současně však poskytovala služební byt řediteli portugalské poštovní společnosti CTT. Konstrukce domu byla založena na tradičním dřevěném skeletu doplněném kvalitními tesařskými a truhlářskými prvky. Impuls k tomu, že bude záhodné z minulosti zachovat víc než jen skořápku, pak přinesla sama budova. Jak to? Významnou roli při tom sehrála vzduchová mezera v konstrukci, která chránila objekt před zemní vlhkostí.

Výrazně tak přispěla k zachování původních dřevěných prvků ve velmi dobrém stavu. Architekti tak nestanuli před domem, u nějž by se vzhledem k jeho stáří dal automaticky předpokládat havarijní stav. Naopak, toho hodnotného se tu zakonzervovalo nadprůměrně mnoho. Takže spíš než nahrazovat minulost, pokusili se jí tu architekti z Cidade Branco Arquitectos spíše usnadnit průnik do současnosti. Chtělo to práci navíc, ale vyplatilo se to.

Foto: David Pereira

Fasáda zůstala téměř beze změn

Budova tvoří významnou součást historické zástavby městečka. Jednoduché průčelí se podílí na kompoziční ose návsi, kde vytváří symetrickou trojici společně s budovou obecního úřadu a turistického informačního centra. I tato „urbanistická role“ starého domu vedla architekty k rozhodnutí zachovat vnější podobu domu téměř beze změn.

Největší výzvou pochopitelně bylo přeměnit veřejnou budovu na soukromé bydlení, aniž by zmizel její charakteristický vstup. Nová vstupní brána proto vychází z architektonického jazyka okolních staveb. Je navržena tak, aby působila dojmem, že byla součástí domu odjakživa, a přirozeně zapadla do historického prostředí. Veškeré zásahy na exteriéru byly omezeny na minimum.

Zachována zůstala původní podoba fasády i její proporce. Jedinou výraznější změnou je úprava okenních rámů. Jejich subtilnější profil umožnil zvětšit prosklené plochy, a přivést tak do interiéru více denního světla, aniž by byla narušena celková estetika objektu.

Prostor ke změnám a zásahům se tím omezil ale jen zdánlivě. Ty největší zásahy se odehrávaly v interiéru. Tam celý koncept stojí na jediném, avšak velmi silném architektonickém gestu: na vytvoření centrálního otevřeného prostoru přes dvě podlaží. Toto nově vzniklé atrium propojuje přízemí s prvním patrem, přináší do dispozice nový pocit vzdušnosti a umožňuje vnímat dům jako jeden propojený celek.

Současně též odkrylo původní dřevěnou konstrukci krovu, která byla po dlouhá desetiletí ukryta nad podhledem. Po jeho odstranění se historické vazníky staly jedním z hlavních estetických prvků interiéru a jsou dnes viditelné z několika různých míst domu. Otevřený prostor nepřináší pouze vizuální efekt. Má také významný vliv na provozní vlastnosti budovy.

Díky komínovému efektu podporuje přirozené proudění vzduchu, zlepšuje větrání a přispívá k ochlazování interiéru během teplých měsíců. V zimě napomáhá efektivnějšímu rozvodu tepla, čímž snižuje nároky na vytápění a omezuje potřebu technických zařízení.

Foto: David Pereira

Život na Staré poště

Všední život domu se dnes odehrává kolem otevřeného jádra. Přízemí tvoří velkorysý společenský prostor, v němž na sebe plynule navazují obývací pokoj, čítárna, jídelna i kuchyně. Součástí tohoto podlaží je také ložnice navržená s ohledem na bezbariérové využití, což rozšiřuje možnosti bydlení i do budoucna.

V prvním patře centrální otevřený prostor rozděluje dispozici na dvě symetrická křídla. V každém z nich se nachází samostatná ložnicová apartmá s vlastní koupelnou. Mezi nimi vznikla otevřená pracovna, která díky kontaktu s dvojitou výškou zůstává propojena se zbytkem domu.

Pozornost byla věnována také detailům. V obou apartmánech jsou vstupy do koupelen skryty v ploše vestavěných skříní. Dveře tak splývají s nábytkem a nenarušují čistotu interiéru. Jedním z hlavních cílů rekonstrukce bylo zachovat maximum původních řemeslných prvků. Náročnou renovací prošly zejména dřevěné soklové lišty, okenice i zábradlí schodiště. Právě tyto detaily dodávají interiéru autentickou atmosféru a připomínají historii domu.

Barevnost byla, možná oproti portugalským očekáváním, zvolena spíše střídmě. Přirozený odstín dřeva doplňují stěny v jemné bílé připomínající lněnou tkaninu. Architekti pracovali s kontrastem pouze na několika místech. Nejvýraznějším akcentem jsou tmavě zelené keramické obklady v kuchyni, které prostoru dodávají hloubku, barevnost i lesk. Rekonstrukce interiéru jako taková spíš nechávala vyniknout původní architekturu.

Casa das Pedras, Kamenný dům, je zajímavým projektem. Neukazuje totiž to, co obvykle u podobných projektů vidíme: tápání architektů, kteří se snaží vyvážit minulost s přítomností. Což se jim buď podaří anebo v tom pochybí. Tady si po první důsledné prohlídce Cidade Branco Arquitectos řekli, že minulost nechají vyhrát, převážit. Jejich projekt ukazuje, že kvalitní rekonstrukce nemusí být založena na výrazných architektonických gestech ani okázalých novotvarech.

Největší hodnotou se zde stalo to, co již dům obsahoval – kvalitní konstrukce, poctivé řemeslné zpracování a historická atmosféra. Namísto snahy o vytvoření zcela nové identity architekti stavbu očistili od pozdějších zásahů, zdůraznili její přednosti a doplnili ji o současné prostorové kvality. Výsledkem je moderní rodinný dům, který respektuje svou historii a zároveň splňuje nároky na komfortní bydlení 21. století. A to je velmi potěšující.

Foto: David Pereira

Údaje o projektu

Název projektu: Casa das Pedras
Typ projektu: habitace – rehabilitace, přestavba
Architektonické studio: Cidade Branco Arquitectos
Lokalizace: Reguengo Grande – Lourinhã, Portugalsko
Stavební úpravy: Solid Stones
Klient: soukromá osoba
Rok dokončení (finalizace): 2026
Zastavěná plocha: 160 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

REKLAMA