Hledat
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Oáza pro děti i dospělé: Moderní vila se zahradou a borovicovým lesem na dosah

Přehrát audio verzi

Oáza pro děti i dospělé: Moderní vila se zahradou a borovicovým lesem na dosah

00:00

00:00

1x

  • 0.25x
  • 0.5x
  • 0.75x
  • 1x
  • 1.25x
  • 1.5x
  • 2x
Prosklený dvoupodlažní dům na okraji Prahy s velkorysými výhledy nabízí mnohem víc, než se může na první pohled zdát. Blízkost borovicového lesa a dobře vyprojektovaná zahrada činí z této parcely takřka ideální místo pro zdravé a šťastné bydlení. Architektura rodinného domu se inspiruje daným místem, mistrně využívá průhledů do zahrady a blízkého lesa, čerpá energii z vůně silic, vzrostlé zeleně i zpěvu ptáků.
Foto: Tomáš Dittrich/VEKRA

Majitelé dostatečně velkého pozemku měli jasnou představu o svém bydlení a počtu místností. Vyžadovali absolutní soukromí, dostatečný prostor pro všechny členy rodiny, místo pro společné setkávání a hry. Dvoupodlažní dům s vnitřním bazénem měl reflektovat nejen místní lesní prostředí, ale také různé potřeby a nároky šestičlenné rodiny. Vše ostatní bylo záležitostí architektonického ateliéru Studia AM, který majitelé oslovili po pečlivém prostudování jejich nabídky. „Od začátku jsme vycházeli z velikosti a orientace pozemku, přičemž nejdůležitějším aspektem bylo vymyslet vhodné dispoziční rozvržení domu. V případě dětských pokojů zněl úkol jasně – všechny čtyři musely být zcela totožné,“ podotýká architekt Jiří Košťál, provádí nás celým domem pomocí fotografií a ukazuje pečlivě vyvedené půdorysy.

Prostorný dům ve stínu borovic s otevřeným interiérem do zahrady

Dům do tvaru písmene U na téměř dvoutisícové (1 952 m2) parcele odděluje zahradu od přilehlé ulice. Mohutné koruny borovic poskytují blahodárný stín a navyšují míru soukromí jeho obyvatel. Vilu zdobí provětrávaná fasáda z borovicového dřeva spolu se štípaným kamenem. „Původně si majitelé přáli obložení z jiných materiálů. Líbila se jim kombinace dřeva, kamene a lehkých linií bílé omítky, navíc to vše mělo být řešeno bezúdržbově. V takovém případě bychom ale museli použít hliníkovou fasádu s naskládanými keramickými obklady imitujícími zmíněné přírodní dekory…,“ vysvětluje architekt Tomáš Durdis, spoluautor návrhu, a dále dlouze popisuje úspěšný proces přesvědčování s ukázkou přírodních materiálů, které vlivem času přirozeně stárnou. „Ačkoliv se nejedná o bezúdržbové řešení, jsou s ním majitelé nadmíru spokojeni,“ dodává závěrem.

Foto: Tomáš Dittrich/VEKRA

Do domu vcházíme dveřmi v antracitovém odstínu s výrazným madlem. Všechny vstupní a okenní prvky jsou ve shodném materiálovém a barevném provedení. Za vchodem se otevírá široká chodba, v níž upoutá samorost upravený do podoby dřevěného podstavce. Na protější straně od vchodových dveří chodbu prosvětlují velkoformátové dveře vedoucí na zahradu. My se ovšem vydáme dále do domu do nitra interiéru, kde nás upoutají zajímavá světelná řešení, přírodní materiály a otevřené výhledy do zahrady a blízkého lesa. Centrální obytná místnost spojuje kuchyni s obývacím pokojem. Otevřený prostor pomyslně rozdělují dva bílé podpěrné sloupy. V první části se nachází kuchyňská linka světle šedé barvy, na ní navazuje úložná stěna stejného odstínu v minimalistickém provedení bez úchytek se zabudovanými spotřebiči v černé barvě. Součástí kuchyňské zóny je dřevěný jídelní stůl. Prostornou šedou sedačku doplňuje konferenční stolek se skleněnou deskou.

Aby došlo k většímu propojení obytného prostoru se zahradou, zabudovali jsme přes polovinu místnosti velkoformátovou sestavu dvoukřídlých vstupních dveří a fixních oken. Tato společná část tím získala na větší otevřenosti a rodiče mohou lépe dohlížet na děti, pokud si zrovna samy hrají venku,“ vysvětluje Jiří Košťál a vede nás dál ke krbu s úložnými otvory pro dřevo směrem do chodby a dalších místností. Najdeme zde ložnici s rohovými okny do zahrady a jednu z koupelen. Ty jsou v domě celkem tři – první (tato) se nachází v blízkosti hlavní ložnice a je vybavena prostornou vanou i sprchovým koutem a stejně jako ostatní koupelny je pojata decentně kombinací světlých béžových tónů keramického obložení spolu s dřevěnými skříněmi a bílým sanitárním vybavením. Zbývající dvě koupelny architekti situovali do horního patra, kde se nachází „Ráj dětí“.

Dětské pokoje podle jednoho vzoru

Horní patro se nese ve znamení smíchu a v zápalu her se leckdy otřásá celý dům. Své království zde mají čtyři děti. Každé z nich disponuje stejně velkým pokojem s východem na balkon směřujícím na zahradu. Požadavek, aby každé z dětí mělo zcela totožný pokojíček, se stal klíčovým pro celý návrh a nejvýrazněji ovlivnil jeho současnou podobu. Zároveň byl pro nás největší výzvou, kterou se nám, myslím, podařilo zdárně zdolat. Děti si opravdu nemají co závidět,“ podotýká architekt Jiří Košťál a ukazuje funkční uspořádání místností.

Dalším požadavkem směrem k architektům bylo vybrat místo pro setkávání a hry, pamatováno mělo být i na časté návštěvy. Zrodil se tedy pátý pokoj, pokoj hostinský. Chodba ve druhém patře je dostatečně prostorná, aby zde děti mohly hrát stolní fotbal a jiné hry, dostatek světla do ní propouští dlouhé okno vedoucí po téměř celé délce stěny. Na obou koncích chodby se nacházejí již zmíněné koupelny, o které se děti musí podělit. A pokud by jim voda nestačila, mohou seběhnout do přízemí, do bazénové haly vizuálně propojené se zahradou.

Foto: Tomáš Dittrich/VEKRA

Kolem bazénové haly bylo velmi složité navrhnout okna, jelikož jsou takzvaně do rohu. Návrh navíc komplikovalo jejich členění, zasouvání, skryté prahy a další technické detaily. Vše se nám ale s dodavatelem podařilo ke spokojenosti naší i majitelů vymyslet a zrealizovat. Jako materiál rámů nám posloužil hliník. U takto velkých sestav bychom ani jiné materiálové zpracování nevolili – hliník je zkrátka nejodolnější,“ vysvětluje architekt Tomáš Durdis a chválí také vizuální propojení ze zahradou.

Více soukromí a skvělé mikroklima

Prostorný pozemek v blízkosti lesa na okraji Prahy dává architektům možnost inspirace v přírodních tvarech a strukturách, dům lze lépe integrovat do okolní krajiny, na les volně navázat přírodní zahradou s venkovní terasou, většinu oken pak situovat právě na zahradu a v domě vytvořit promyšlený systém průhledů a výhledů na zahradu a do blízkého okolí. Okna pak mohou fungovat jako zarámované obrazy plné slunce a květin, jež dodávají pocit soukromí a sounáležitosti s přírodou. Vstoupíte-li pak dovnitř budovy (odkudkoli), okamžitě pocítíte útulnost interiéru, zdravé mikroklima, vůni dřeva a květin. Majitelé domu se svými čtyřmi dětmi zde mají veškeré pohodlí s ideálními podmínkami pro zábavu a zdravý životní styl. Pečlivý výběr místa a správných materiálů bude vždy základem dobré architektury.

Foto: Tomáš Dittrich/VEKRA

Technické údaje

Architekti: Ing. arch. Jiří Košťál, Ing. arch. Tomáš Durdis, Ph.D., Studio AM, architektonický ateliér
Parcela: 1 952 m2
Zastavěná plocha: 397,5 m2
Hrubá podlažní plocha: 584,5 m2
Konstrukce: systém Porotherm, železobeton, provětrávaná fasáda přírodní kámen a dřevo na roštech, plochá střecha, jednoplášťová
Zdroj topení: tepelné čerpadlo vzduch/voda
Foto: Tomáš Dittrich/VEKRA
Půdorysy: Studio AM, architektonický ateliér
Citace: agentura Dendrit a redakce TZB-info

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Foto: Filip Šlapal

Prudký svah jako výzva: Vila Sidonius vznikla tam, kde by jiní nestavěli

Vilová čtvrť v malebném městě u Berounky je přehlídkou jedinečných rodinných domů. Ty se na svých prudkých parcelách vyjímají nad zařezanou cestou do svahu, lemovanou opěrnými zdmi zahrad. Stejná měla být i vila Sidonius. Ta se stala i jedním z finalistů České ceny za architekturu 2025.