Přehrát audio verzi
Česká cena za architekturu: Porota vybrala finalisty. Hlasovat můžete i vy!
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Soutěž každoročně vyhlašuje Česká komora architektů (ČKA). Chce prezentovat výsledky práce etablovaných i začínajících architektů odborné a laické veřejnosti, má zájem inspirovat také zástupce státní správy a samosprávy. Organizátoři České ceny za architekturu (ČCA) kladou velký důraz na estetickou a technickou kvalitu realizace i na souvislosti vzniku díla, jeho vztah k okolí, společenský přínos a environmentální aspekty. Své práce mohli do soutěže přihlásit sami autoři, přihlášení mohlo být iniciováno také členy Akademie České ceny za architekturu (AČCA). O ocenění se mohou ucházet také díla přihlášená do předchozích ročníků, vyjma těch, která se v minulosti již dostala mezi užší okruh nominovaných. Letošní díla hodnotí mezinárodní porota ve složení architekt a urbanista Julio de la Fuente (Španělsko), publicistka a kurátorka Manuela Hötzl (Rakousko), profesorka krajinářské architektury na Kodaňské univerzitě Bettina Lamm (Dánsko), architekt Jeroen van Schooten (Nizozemsko) a architekt Ilja Skoček ml. (Slovensko).
V počtu přihlášených staveb vede i nadále Praha
Do 11. ročníku České ceny za architekturu (ČCA) bylo přihlášeno celkem 301 staveb realizovaných v posledních pěti letech na území České republiky, přičemž nejvíce přihlášek přišlo v posledních dvou letech. Podle slov organizátorů soutěže se jedná o třetí nejsilnější ročník v historii. Z výčtu staveb je patrné, že důležitým tématem výstavby i nadále zůstává bydlení (tvoří více než třetinu). Mírně zde letos převládají novostavby nad rekonstrukcemi.
„Počet přihlášených bytových domů v posledních letech výrazně vzrostl – z dvaceti staveb v roce 2023 na letošních osmatřicet. Mezi přihlášenými stále převažují soukromé zakázky (181) nad veřejnými (120), což je zapříčiněno zejména velkým počtem objektů určených k bydlení. Ze 120 realizací financovaných veřejným investorem přitom dvanáct vzešlo z architektonických soutěží s potvrzením regulérnosti ČKA,“ komentují výčet zástupci ČKA a doporučují k nahlédnutí přehled všech přihlášených děl, který je volně přístupný na webu soutěžní přehlídky.
Velkému zájmu o soutěžní klání se těší zvláště školská a vzdělávací zařízení, sportovní stavby či zdravotnická zařízení – také zde byl zaznamenán velký nárůst přihlášek (z loňských 6 na letošních 18). Mezi přihlášenými nechybí ani hotely, penziony, kavárny, restaurace či vinotéky, a to včetně úprav designu interiéru. K tradičním disciplínám české architektury patří rekonstrukce památek a významných historických budov a konverze průmyslových areálů. Své stálé významné místo mezi přihlášenými mají krajinářské počiny a úpravy veřejného prostranství a v neposlední řadě i dopravní stavby, mezi nimiž najdeme krásná nádraží, mosty, lávky či stanice lanovky.
„Architektonická soutěž je nejlepším možným způsobem zadání veřejné zakázky na projekční práce. Mrzí nás, že se stavby realizují mnohdy s více než 10letým odstupem od ukončení soutěže. Na druhou stranu máme radost, že počet architektonických soutěží v ČR stoupá, jak o tom svědčí loňský rok, kdy jich bylo vyhlášeno 72,“ podotýká Mirko Lev, předseda pracovní skupiny ČKA pro soutěže a veřejné zakázky a připomíná též statistiku ČCA dle krajů, kde stále vede Praha (81), následuje Jihomoravský kraj (49) a dále Středočeský kraj (47). „Ve srovnání s předchozím ročníkem narostl počet realizací přihlášených z kraje Jihočeského (vloni 10, letos 18), Královéhradeckého (vloni 7, letos 14) a Karlovarského (vloni 5, letos 9),“ dodává Mirko Lev.
Pořadatelé soutěže sledují kromě jiného také aspekt udržitelnosti staveb. Objevuje se u většiny autorů. Realizace řeší energetické úspory, využívání obnovitelných zdrojů (pomocí fotovoltaických panelů, slunečních kolektorů či tepelných čerpadel), minimalizaci umělého osvětlení s co možná největším využitím denního světla, řízené větrání s rekuperací a podporu přirozeného proudění vzduchu. Objevují se zde i realizace řešící principy modrozelené infrastruktury – zadržování dešťové vody v místě, využití šedé vody na splachování a kořenových čistíren odpadních vod, samozřejmostí jsou již vegetační střechy zlepšující klima i biodiverzitu. Sleduje se rovněž celý životní cyklus stavby, tedy i proces výstavby, při níž upřednostnili autoři rekonstrukci, konverzi či revitalizaci stávající stavby před demolicí, využili recyklované i recyklovatelné materiály a stavební materiály šetrné k životnímu prostředí, dbali na minimalizaci stavebního odpadu a využití lokálních materiálů. Pro snižování dopadu dopravy jsou v některých projektech zvažovány sdílené elektromobily, v některých stavbách je instalován systém měření a regulace s automatickým ovládáním vnitřního klimatu (topení, chlazení, větrání, stínění ad.). Řada staveb získala, nebo aspiruje na certifikáty BREEAM či LEED.
Porota vybrala pětadvacet staveb, z nichž určí finalisty a vybere vítěze
„Nominované stavby jsou zastoupeny napříč Českou republikou, od Liberce po Brno, od Vimperka po Fulnek. Nejvíce nominovaných děl se nachází v Praze, a to sedm. Následuje Středočeský kraj s pěti nominacemi. Jihočeský kraj a Kraj Vysočina mají mezi nominacemi shodně po třech zástupcích. Po dvou nominacích mají Jihomoravský a Liberecký kraj, jednu nominaci pak můžeme najít v kraji Plzeňském, Zlínském a Moravskoslezském,“ uvádí ve své zprávě ČKA a doporučuje k přečtení i komentáře porotců k jednotlivým stavbám.
Mezi nominovanými najdeme například přestavbu sídla společnosti Janošík ve Valašských Příkazech, Kulturní centrum Kralupy nad Vltavou či rekonstrukci Žitného mlýna v Boršově nad Vltavou. Porota ocenila také stavby určené pro vzdělávání nejmenších – zastupuje je Mateřská škola Fulnek, Svazková základní škola LOŠBATES v Louňovicích a Základní a mateřská škola VIA v Berouně. Mezi nominacemi nechybí ani infrastrukturní stavba (nádraží Praha-Bubny) a svého času nejvyšší dřevostavba v ČR (BudexHUB v Plané). Všechny porotce zaujala modulární dřevostavba bytových domů ve Žďáru nad Sázavou, která nabízí moderní dostupné bydlení.
Ve výběru se hojně objevují individuální rodinné domy (např. DESÁTKOVÁ – rodinný dům v Brně, Minimální maximum v Praze, Truhlík v Kamenné Lhotě či vilka v Liebigově městečku), menší rekreační objekt (přestavba zahradního domku v obci Slabce), ale i větší bytové domy (rezidence Juliska v Praze). Pozornost porotců se soustředila i na zkvalitňování veřejných prostranství a života ve městech i obcích – nominaci získala například revitalizace Pivovarských teras ve Vimperku, rozšíření hřbitova v Hostivaři, oživení Radbuzské náplavky v Plzni, nový park U Vody v pražských Holešovicích, Lesní koupaliště v Liberci či projekt oživení Karlínského viaduktu nazvaný Pilotní oblouk 036: 1 km proměny.
„Se všemi nominovanými díly se lze podrobněji seznámit od 16. června na webu, Facebooku a Instagramu, v Bulletinu ČKA 2/2026 a na výstavách v regionech, organizovaných napříč ČR. Během října budou v hlavním vysílacím čase na ČT Art odvysílány medailonky všech nominovaných staveb včetně krátkých rozhovorů s jejich autory. Od 16. června je na webu soutěže spuštěno také hlasování veřejnosti. Ceny budou vyhlášeny 12. listopadu 2026 na slavnostním galavečeru ve Foru Karlín,“ dodává na závěr předseda ČKA a Grémia ČCA Jan Kasl; připomíná také již zmíněné Ocenění za výjimečný počin v oblasti architektury (Ladislav Lábus), o němž rozhoduje akademie (AČCA) složená z více než padesáti odborníků a rovněž putovní výstavu, která zavítá do řady měst po celé republice. Od 4. srpna bude například hostit výstavu nominovaných realizací NKP Vyšehrad – v tentýž den proběhne ve Starém purkrabství i veřejná debata na téma památkové péče. Všechna místa výstav budou průběžně zveřejňována na webu ceskacenazaarchitekturu.cz a sociálních sítích ČCA.
Přehled všech nominovaných staveb a další informace naleznete na webu České ceny za architekturu (ČCA) zde: https://ceskacenazaarchitekturu.cz/rocniky/2026#nominations.
Sdílet / hodnotit tento článek