Přehrát audio verzi
Budovy bez energetické odolnosti ztrácejí na hodnotě. K dispozici je metodický výklad EU Taxonomie
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Taxonomie EU byla ustanovena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, nařízením o taxonomii, které vstoupilo v platnost 12. července 2020. Postupně přicházely na řadu další směrnice a nařízení, přibývaly další obory, jichž se taxonomie dotýká. Za důležitý mezník lze označit Směrnici EP a Rady EU 2025/794 ze dne 14. dubna 2025, kterou se změnila směrnice (EU) 2022/2464 a (EU) 2024/1760 pokud jde o data, od nichž mají členské státy uplatňovat požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti a náležitou péči podniků v oblasti udržitelnosti. Vzhledem ke značným nejasnostem zřídilo již v říjnu 2024 Ministerstvo financí (MF ČR) projekt s názvem Mapování taxonomie EU (viz níže). Projekt je rozdělen do několika časových fází až do aktuálního nařízení s platností od 28. 1. 2026, jenž požaduje, aby nefinanční podniky zveřejňovaly podíl svých činností, které jsou z hlediska taxonomie způsobilé (Taxonomy eligible) a taxonomicky sladěné (Taxonomy aligned) a to v rámci obratu, kapitálových výdajů (CapEx) a provozních výdajů (OpEx). Výše uvedená problematika je rovněž součástí aktuálního Metodického výkladu EU Taxonomie pro český trh.
Problém načasování a rozdílný výklad pravidel
„CZGBC dlouhodobě upozorňuje, že technická screeningová kritéria jsou v mnoha případech formulována obecně a umožňují rozdílný výklad. Právě proto vznikl tento metodický dokument, který má pomoci zvýšit předvídatelnost hodnocení projektů a sjednotit přístup finančního, developerského i stavebního trhu. Nová verze reflektuje aktuální vývoj EU Taxonomie, změny související s takzvaným Omnibus balíčkem, který má snížit administrativní zátěž spojenou s pravidly o udržitelnosti, posílit konkurenceschopnost evropských podniků a podpořit jejich schopnost růstu a inovací. Nová verze zahrnuje zkušenosti z praktické implementace, nové požadavky na reporting i adaptaci budov na změnu klimatu, významně rozšířena byla také oblast přechodu na oběhové hospodářství a využívaní druhotných surovin,“ uvádí se v úvodu zprávy CZGBC, která vybízí k podpoře nového dokumentu a sdělení připomínek (celý dokument níže).
Svaz energetiky České republiky (SEČR) k danému stavu již dříve na konferenci Úspěšné Česko uvedl, že taxonomie by měla především respektovat realitu a neblokovat transformaci. „Například stanovené termíny pro jádro a plyn současné realitě neodpovídají. Možnosti jednotlivých zemí EU, délka povolovacích procesů, dostupnost technologií a termíny dodávek či samotná dostupnost biometanu i vodíku v potřebném množství – to jsou fakta, která investoři ovlivnit nemohou,“ uvedl v diskusi (mimo jiné) Josef Kotrba, výkonný ředitel SEČR.
Sektor budov a přizpůsobování se změně klimatu jako priorita
Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) oznámila na diskusím fóru, že nový Metodický výklad EU Taxonomie, si prioritně všímá sektoru budov, dbá na sjednocení výkladu evropských pravidel a chce pomoci firmám, developerům, investorům i bankám připravit se na nové podmínky trhu. To považuje za úplný základ. Nejednotná pravidla se podle závěrů CZGBC stávají jedním z největších problémů českého trhu – rozdílné požadavky bank, auditorů nebo investorů mohou firmám výrazně prodražovat přípravu projektů i schvalování investic.
„EU Taxonomie je často vnímaná jako další nepříjemná regulatorní povinnost. Ve skutečnosti ale postupně vytváří společný jazyk pro investory, banky, developery, auditory i dodavatelský řetězec. Pokud má stavební a energetický trh fungovat efektivně, musí mít jasně vyložená pravidla. Metodický výklad proto nevznikl jako suchý akademický dokument, ale jako praktický nástroj, který má firmám pomoci připravit projekty tak, aby byly srozumitelné pro financování, reporting i dlouhodobé řízení rizik,“ uvedl Radovan Kohút z poradenské společnosti CEVRE, která se na dokumentu také podílela.
Účastníci panelové diskuse se dále shodli na tom, že energeticky náročné nebo klimaticky zranitelné budovy mohou v budoucnu ztrácet investiční atraktivitu a hůře obstát při financování, pojištění nebo prodeji. Naopak projekty s kvalitními ESG daty, vyšší energetickou efektivitou a klimatickou odolností budou mít zcela jistě silnější pozici u investorů i uživatelů. „Pokud má mít regulace smysl, musí vést k lepším budovám, kvalitnějším datům a rozhodnutím, jež obstojí i z pohledu financování a dlouhodobé hodnoty aktiv. Proto jsme se soustředili na praktické výstupy určené projektovým týmům, finančním oddělením, ESG specialistům i auditorům. Cílem dokumentu není pouze popsat regulatorní povinnosti, ale především nabídnout praktický nástroj pro transformaci stavebnictví směrem k udržitelnosti a zajistit, aby české firmy byly připraveny na nové podmínky financování a reportingu,“ dodává Petr Vogel ze společnosti EkoWATT, jeden z hlavních autorů dokumentu, a opět odkazuje na celé znění metodického výkladu.
U výstavby nových budov například dokument uvádí, že základním požadavkem je energetická náročnost o 10 % nižší, než je národní požadavek na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB). To se v ČR prokazuje porovnáním referenční a vypočtené hodnoty v protokolu PENB. U budov nad 5 000 m² se navíc vyžadují zkoušky vzduchotěsnosti a výpočet potenciálu globálního oteplování (GWP) v rámci celého životního cyklu (LCA).
U renovací je cílem buď soulad s požadavky na „větší změnu dokončené budovy“, nebo prokázané snížení potřeby primární energie alespoň o 30 %. Pro budovy postavené před rokem 2021 je podmínkou souladu průkaz energetické náročnosti třídy A, nebo zařazení mezi 15 % energeticky nejúspornějších budov v ČR. Dokument dále odkazuje na konkrétní studii TOP 15 %, která byla pro české prostředí již zpracována a aktualizována (studie viz níže).
Velká míra regulace brzdí českou energetiku
Metodický výklad EU Taxonomie pro české stavebnictví je vítán jak Hospodářskou komorou ČR, tak také obornými a podnikatelskými svazy. Zástupci vlády, byznysu a energetiky se shodují na tom, že bez zjednodušení pravidel a nastavení stabilního prostředí nelze zajistit lepší a ekologičtější budovy ani konkurenceschopnou a bezpečnou energetiku. Upozorňují, že Evropská unie stojí před důležitými rozhodnutími, která ovlivní její energetickou bezpečnost i ekonomickou sílu na desítky let. Za problematické považují některé regulace, jež přidávají firmám další a další povinnosti a s nimi spojené náklady a stanovují nereálné termíny.
„Konkrétně u jádra jsou to roky 2040 a 2045 pro povolení modernizace stávajících reaktorů a výstavbu nových, u zemního plynu zase rok 2030 pro stavební povolení a rok 2035 pro 100% nahrazení zemního plynu obnovitelnými alternativami. Energetický sektor proto navrhuje prodloužit statut udržitelné činnosti jak pro jadernou energetiku, tak pro zemní plyn a realisticky vnímat roli plynu coby přechodného paliva, které bude součástí energetického mixu ještě řadu let. Možnosti jednotlivých zemí EU, délka povolovacích procesů, dostupnost technologií a termíny dodávek či samotná dostupnost biometanu i vodíku v potřebném množství – to jsou fakta, která investoři ovlivnit nemohou,“ popsal stav v energetice Josef Kotrba, výkonný ředitel SEČR a odkázal na internetové stránky svazu.
Zástupci SEČR ve svém prohlášení dále uvedli, že vláda by měla pokračovat v investicích do zdrojů a sítí, podporovat úspory energie, využívat dostupné nástroje veřejné podpory a zejména dále zrychlovat procesy, které v současnosti brzdí rozvoj. Důležitý je podle nich i směr, jejž vláda nastavila v oblasti revize evropské regulace v taxonomii a systému EU ETS, v přípravě kapacitních mechanismů nebo v novele stavebního zákona.
Sektor oběhového hospodářství v procesu změn
Metodický výklad EU Taxonomie si všímá také témat souvisejících s efektivním oběhovým hospodářstvím a použitím druhotných surovin. Dokument například uvádí, že u novostaveb musí být minimálně 70 % stavebního odpadu – nebo až 90 % v rámci hlavního kritéria pro oběhové hospodářství (vyjma zeminy) – připraveno k opětovnému použití nebo recyklaci. Dokument doporučuje využívání digitálních nástrojů, jako jsou materiálové pasy budov a BIM modely, které usnadňují budoucí údržbu a cirkularitu. Právě o oblast přechodu na oběhové hospodářství byl v rámci revize tento výklad významně rozšířený.
„Metodický výklad ukazuje, že cesta k souladu s Taxonomií začíná propojením ESG specialistů s finančním oddělením. Klíčem k úspěchu je zavedení systému tagování dat v účetnictví, který umožní automatizovaně párovat faktury a investice s konkrétními taxonomickými činnostmi. Díky tomuto dokumentu mají české firmy k dispozici jasné hranice a definované výstupy, které jim pomohou přeměnit regulatorní požadavky na strategickou výhodu. Taxonomie tak přestává být teoretickým konceptem a stává se praktickým návodem, jak budovat portfolio budov, které bude odolné, energeticky úsporné a atraktivní pro moderní finanční trhy,“ uzavírá Petr Vogel, hlavní autor dokumentu a vybízí k jeho připomínkování.
Doporučená literatura a zdroje:
- Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC z anglického Czech Green Building Council); projekty, metody, stanoviska zde
- Svaz energetiky České republiky (SEČR); projekty, metody, stanoviska zde
- Mapování taxonomie EU. Ministerstvo financí ČR (2024); dokumenty zde
- Společný výklad technických screeningových kritérií EU Taxonomie (2026); ke stažení zde
- TOP 15% energeticky nejúspornějších budov; ke stažení zde
- Uplatňování kritérií EU Taxonomie pro oběhové hospodářství; Environmentální delegovaný akt v kontextu stavebnictví (2026); ke stažení zde
Sdílet / hodnotit tento článek