Přehrát audio verzi
Co je pergola a co přístřešek? A které drobné stavby musíte povolovat? Pomůže metodika
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
K 1. červenci 2026 nabývá platnosti převážná část hmotněprávních změn novely stavebního zákona č. 283/2021 Sb., další změny (viz literatura níže) budou probíhat průběžně (např. od 1. ledna 2027 jsou to změny pro organizační reformu stavební správy). V praxi to znamená, že od července 2026 se uplatňuje nové pojetí jediného povolovacího řízení včetně lhůt a procesních pravidel, upravené nástroje územního plánování s posílením rolí obcí; dále nová úprava plánovacích smluv a institutu náhrady za zhodnocení území a také změny v okruhu účastníků řízení a v rozsahu uplatnitelných námitek.
Aktualizovaná metodická doporučení MMR (níže konkrétně doporučení pro objasnění rozdílu mezi pergolou a přístřeškem) vytvářejí jednotný rámec pro rozhodování stavebních úřadů v situacích, kdy se objevují nové typy konstrukcí, které spojují architektonické, konstrukční a technologické prvky a jejichž zařazení vyžaduje interpretaci založenou na převažujícím účelu a skutečném technickém provedení. Aktualizace metodického doporučení pro objasnění rozdílu mezi pergolou a přístřeškem takto reaguje na dynamický vývoj stavebně technických řešení, která se v posledních letech běžně uplatňují v praxi a v řadě znaků se liší od tradičních forem pergol a přístřešků. Nově doplňuje a vymezuje také pojmy carport a bioklimatická pergola.
Definice pojmů a povolování staveb
„Definice doplňovaných pojmů jsou formulovány v návaznosti na aktuální vývoj stavebně konstrukčních řešení i na běžně používané technické parametry v praxi. Posuzování stavebních záměrů vychází z jejich skutečných konstrukčních znaků, účelu, způsobu užívání a funkčních vlastností, a to v rámci požadavků novely stavebního zákona a souvisejících prováděcích předpisů,“ píše se v úvodu nové metodiky.
Stavební zákon ani jeho prováděcí předpisy, totiž pojem „pergola“ ani pojem „přístřešek“ nedefinují. Definici těchto pojmů je třeba hledat v odborné literatuře. Obecně lze říci, že pergola je prvkem zahradní architektury, a proto nepodléhá posuzování podle stavebního zákona. Přístřešek je naopak stavbou ve smyslu stavebního zákona a podléhá posuzování podle stavebního zákona.
V níže uvedené odborné literatuře [1] se lze dočíst, že přístřešek je zastřešenou stavbou bez obvodových svislých konstrukcí a je určen ke konkrétnímu účelu užívání. Do skupiny přístřešků lze zařadit i bioklimatickou pergolu. Jedná se o venkovní konstrukci vybavenou systémem naklápěcích lamel (manuálně či automaticky ovladatelných), které regulují mikroklimatické podmínky v prostoru pod pergolou. Oproti tradiční pergole může dosahovat odlišné míry zastínění, od proměnlivého lehkého zakrytí až po úplné zakrytí, často včetně integrovaného odvodnění a dalších technologických prvků. Jelikož konstrukce zahrnuje zastřešení, byť lamelové, chybně je nazývána pergolou.
Samostatně stojící bioklimatická pergola může být považována za přístřešek, pokud se jedná o volně umístěnou, samostatnou venkovní konstrukci stojící na vlastních nosných sloupech, jejíž stabilita je zajištěna výhradně vlastní konstrukcí. Za samostatně stojící přístřešek lze považovat i takovou konstrukci, která k hlavní stavbě těsně přiléhá, avšak není s ní konstrukčně spojena a její stabilita není závislá na stávající budově.
Bioklimatická pergola může být současně realizována jako přístavba, tedy jako změna dokončené stavby. O přístavbu se bude jednat v případě, kdy záměr naplní znaky uvedené v § 6 odst. 1 písm. b) stavebního zákona – to znamená, pokud půdorysně rozšiřuje stávající stavbu a je s ní provozně propojen.
Přístavbou bude rovněž takový přístřešek či pergola, jejichž stabilita je zcela nebo zčásti zajištěna konstrukčním připevněním ke stávající stavbě, například v případě, kdy je konstrukce na jedné straně podepřena vlastními nosnými prvky a na druhé straně kotvena nebo zavěšena ke stavbě. V praxi se může jednat například o konstrukci kombinující otočné střešní lamely regulující mikroklima s celoroční ochranou proti nepřízni počasí prostřednictvím skleněných stěn. Takový typ stavby zpravidla rozšiřuje užitný, respektive obytný prostor domu a může v zimním období sloužit jako prosklená veranda nebo zimní zahrada, čímž naplňuje znaky přístavby stávající stavby.
Další aktualizovaná metodická doporučení
Datum 1. července 2026 bylo pro stavebníka i úřad poměrně zásadní, neboť podání žádosti po tomto datu znamená, že záměr bude již posuzován v režimu novelizovaných pravidel. Aktualizované metodické doporučení (volně ke stažení) pro objasnění rozdílu mezi pergolou a přístřeškem, včetně jejich posuzování podle nového stavebního zákona je dobrým návodem i příručkou s praktickou obrazovou přílohou, která zachycuje nejnovější trendy a nové konstrukce v dané oblasti [2].
Pro orientaci v širším kontextu legislativních změn lze doporučit i přehled hlavních legislativních změn pro rok 2026, který zasazuje stavební reformu do souvislostí s dalšími novelami účinnými v tomto roce [3], a to včetně aktualizovaných metodických doporučení. V lednu to bylo například aktualizované metodické doporučení týkající se problematiky elektrických ohradníků a oplocení pro zvířata, následně pak staveb pro včelaře a drobných staveb v chráněném ložiskovém území; v březnu následovalo aktualizované metodické doporučení MMR pro výtahy, metodika k jejich údržbě a výměně podle nového stavebního zákona [4].
Literatura a zdroje:
- Naučný slovník, doc. Ing. arch. Dr. Bohuslav Syrový (Státní nakladatelství technické literatury, Praha 1961); Technický naučný slovník (SNTL – Nakladatelství technické literatury, Praha 1983); Pergoly a přístřešky, doc. Ing. arch. František Pšenička, CSc., a Ing. Matouš Jebavý, Ph.D., (Grada 2010, 2012, online (6/2026) viz zde
- Metodické doporučení pro objasnění rozdílu mezi pergolou a přístřeškem včetně jejich posuzování podle nového stavebního zákona. Pergola a přístřešek podle zákona č. 283/2021 Sb. (aktualizováno červen 2026); ke stažení zde
- Kromě novely stavebního zákona zde je od 1. července 2026 v účinnosti i novela občanského zákoníku, která cílí na jasnější vymezení práv a povinností ve smluvních vztazích. Přehled hlavních legislativních změn pro rok 2026; viz zde (6/2026)
- Další aktualizovaná metodická doporučení Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR) vydaná v roce 2026; viz zde
Sdílet / hodnotit tento článek