Přehrát audio verzi
Posuzování staveb podle odolnosti na změnu klimatu. Doporučení pro města a obce
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
„Zateplováním se zabýváme už řadu let a máme v tomto ohledu dostatek teoretických i praktických zkušeností – kladných i záporných. Přehřívání je nový problém a zkušenosti tu zatím chybí. Cesty samozřejmě jsou. Od světlejších odstínů krytiny střech až po reverzní tepelná čerpadla – v zimě odebírají teplo z hlubokých vrtů v zemi a vyhřívají vnitřní prostory budov. V zimě je ochlazují a vyrobené teplo vrací zpět do země,“ konstatoval v debatě ČKAIT Ing. Jiří Petlach, autorizovaný inženýr v oboru technika prostředí staveb a specialista na technická zařízení budov (TZB), a vyzval k diskusi.
Omezení ohřívání vnitřních prostor sluncem
Co dělat, pokud v budovách, zejména pak v případě bytových domů, chlazení vnitřních prostor není instalováno a ani jej instalovat nelze? Podle odborníků ČKAIT je především nutné omezit ohřívání vnitřních prostor slunečním zářením. Připomínají, že nově budované bytové domy, ale i domy budované po 2. světové válce, mají až 40% podíl zasklení obvodových fasád, kde jsou situované pobytové prostory.
„Pokud jsou tyto bytové domy orientované hlavní fasádou na jižní stranu s okny bez jakékoli pomocného stínění (tónovaná skla, reflexní skla, žaluzie), nebo slunolamů zabraňujících dopadu slunečního záření na plochu okna, dostávají energetický dárek v podobě až 800 W/m2. Pokud nejsou instalované vnitřní žaluzie, nebo není instalované sklo s protiradiační úpravou, tato energie dopadá na podlahu a zahřívá ji. Teplota v bytě pak může stoupnout v odpoledních hodinách až k hodnotě 60° C. Pokud se jedná o skla oken s protiradiační úpravou, může být situace trochu přívětivější. Sluneční záření sice nenahřívá podlahu, ale sluneční energie se přeměňuje na teplo již na okenním skle nebo na vnitřních žaluziích. Jestliže nemají žaluzie reflexní vrstvu, nebo jsou tmavé barvy, teplotní situace v pobytové místnosti se tím zhoršuje. Nicméně i při použití těchto prvků se mohou teploty vzduchu v příslušné místnosti pohybovat okolo 40 °C,“ vysvětluje dále Jiří Petlach.
„Asi nejúčinnějším prvkem pro snížení teplot v bytových domech jsou venkovní žaluzie (rolety), které jsou úplně zataženy. V tomto případě je možno uvažovat, že se teplota v nyní realizovaných bytech a pob2ytových místnostech sníží o 5 až 7 °C oproti prostorům bez této ochrany, tj. teplota se může pohybovat pořád kolem 35 °C. Uvedená teplota je teplotní limit, kterým lze instalací protiradiačních opatření u bytů bez slunolamů, kterými mohou být balkony či lodžie, a bez vnitřních zdrojů tepla dosáhnout,“ doplňuje prof. Ing. Aleš Rubina, Ph.D., vedoucí Ústavu technických zařízení budov Fakulty stavební VUT v Brně.
Klimatizační jednotky a několik doporučených zásad
Správné větrání bezesporu ovlivňuje teplotu v bytech. Pokud ovšem není přiváděný vzduch dostatečně chlazen, může v interiérech podstatně zvýšit teplotu. Zvláště, pokud budeme uvažovat o větrání okny, která jsou situována na osluněnou fasádu. Dle zjištění ČKAIT většina vlastníků a uživatelů budov používá klimatizační jednotky špatně. Nejenom pro ně připravil ČKAIT několik následujících zásad užívání bytů a pobytových místností v letním období:
- Maximálně využívat protiradiační opatření, zvláště pak venkovní protisluneční žaluzie a sklo s protiradiační úpravou.
- Při venkovních teplotách nad 25 °C a oslunění nevětrat přiváděním vzduchu z osluněné fasády. Pokud je nutno větrat, tak přivádět vzduch z neosluněné fasády, která není již sluncem zahřátá, například z jižní fasády při oslunění západní fasády ve večerních a pozdně odpoledních hodinách.
- Omezit činnosti v bytech, které mohou v těchto extrémních venkovních podmínkách zvýšit teplotu vnitřního prostředí (vaření, žehlení apod.).
- Vypnout veškeré spotřebiče, které produkují teplo a které není nutno bezprostředně pro užívání bytu používat (např. výrobníky ledu, počítače apod.). I chladnička je v podstatě tepelné čerpadlo a na straně do kuchyně produkuje tepelnou energii, která prostor ohřívá.
- Maximálně využívat akumulační vlastnosti stavebních konstrukcí místností i jejich vybavení při poklesu teplot venkovního vzduchu pod hodnotu teploty vzduchu uvnitř místnosti. Pro akumulaci chladu do stavebních konstrukcí a materiálu vnitřního vybavení je třeba, aby proces akumulace venkovního chladu probíhal co nejdéle. Vyvětrání bytu po krátkou dobu v řádech minut pro akumulaci chladu do vnitřního vybavení bytu nestačí.
- Pro zlepšení vnikání venkovního chladného vzduchu do bytů je vhodné použít nucené větrání, protože fyzikálně při bezvětří nic nenutí chladnější vzduch, aby proudil do vnitřních prostorů (velmi malé tlakové spády vlivem malého rozdílu teplot mezi interiérem a exteriérem). K tomuto postačí použít nucené odsávání v hygienických zázemí pobytových místností či v navazujících místnostech kuchyní.
- Částečně je možno používat lokální vrtulové axiální ventilátory, které pocit nadměrné teploty v bytě mohou snížit (tzv. účinné podchlazení proudícím vzduchem okolo povrchu kůže). Doporučeno je však nemířit proudem vzduchu přímo na přítomné osoby, ale mimo prostor jejich pobytu, a tak zajistit proudění vzduchu okolo jejich těla a zlepšení odvodu metabolického tepla prouděním.
- Použití adiabatického chlazení vzduchu pomocí rozstřiku vody do vzduchu v bytech má pouze omezený účinek, a to v případě, že vlhký vzduch nebude odváděn. Při přílišném navlhčení může dojít k efektu tropického vnímání příliš vlhkého vzduchu, kdy sice teplota vzduchu v místnosti poklesne, ale osoba se více potí, protože se pot z povrchu lidského těla neodpařuje vlivem vysoké vlhkosti okolního vzduchu.
Hledání nových způsobů k ochlazování městského prostoru
„Stále extrémnější změny podnebí se odrážejí i ve změnách v technických požadavcích, v samotném procesu stavby i v bezpečnosti a způsobu práce (BOZP). Schopnost odolat dlouhému období vysokých teplot se týká celé řady oblastí, jako jsou například požární bezpečnost, statika, zdravé vnitřní prostředí či napojení na infrastrukturu typu voda, odpad nebo přívod elektrické energie. Proto musíme stále hledat nové způsoby, jak se adaptovat na měnící se klima se zkušenými autorizovanými projektanty a s odborníky v mnoha přidružených profesích. Podstatou energetických úsporných domů, a tedy i jejich schopnosti nabídnout tepelnou pohodu i během venkovních extrémních teplot, zůstává i nadále správná celková koncepce domu a dokonalá souhra jednotlivých činitelů v rámci obecně známých fyzikálních zákonů,“ dodává k doporučení ČKAIT, předseda komory Ing. Robert Špalek a připomíná (kromě jiného) také novou informační brožuru pro vlastníky bytových domů z dílny České rady pro šetrné budovy (CZGBC).
V nové publikaci vycházela rada z výsledků loňského výzkumu ze sídliště v pražských Košířích, kde měřila teplotu pomocí dronu a pozemních termokamer. Šetření se uskutečnilo během slunného srpnového dne při teplotě vzduchu 30 °C a ukázalo zajímavá data. Výzkumníci ve zprávě konstatují, že klíčem k ochlazování městského prostředí není ani tak barva materiálů či jejich schopnost odrážet sluneční záření, ale proces schopnosti rostlin spotřebovávat sluneční energii k výparu vody (říká se tomu evapotranspirace). Zatímco živé keře a stromy si udržovaly povrchovou teplotu kolem 25 °C, umělý trávník na střeše budovy, ačkoliv byl stejně zelený jako ten přírodní, se na slunci rozpálil na extrémních 57,8 °C.
„Umělý trávník je sice zelený jako ten živý, ale na slunci má téměř o 30 °C vyšší teplotu, protože nevypařuje vodu a tím nechladí své okolí. O teplotě městského prostředí nerozhoduje ani tak barva povrchu, ale výpar z rostlin a vzrostlých stromů. Na odpaření jednoho litru vody spotřebuje rostlina 0,68 kWh sluneční energie. Tato energie se naváže do vodní páry jako skryté teplo a neprojeví se vzestupem teploty povrchu. V horkém letním dni jeden vzrostlý strom s dostatkem vláhy dokáže za hodinu odpařit kolem deseti litrů vody, čímž vygeneruje chladící výkon srovnatelný se dvěma domácími klimatizacemi,“ vysvětluje ve zprávě CZGBC Jan Kubín ze společnosti YIT.
Zpráva dále popisuje nerovnou celkovou energetickou bilanci a ukazuje, že pouhých 27 % plochy analyzovaného území se aktivně chladilo výparem vody s celkovým výkonem 1,45 MW, a to zejména díky přilehlému lesoparku, keřům a funkčním trávníkům. Zbylých 60 % plochy, jako jsou nezelené ploché střechy, asfalt či vysušené povrchy, naopak fungovalo jako masivní radiátor, který do okolí uvolňoval 5,76 MW zjevného tepla. Jako příklad zde uvádějí běžnou přehřátou střechu o ploše 183 m2, která sama o sobě ohřívala okolní vzduch trvalým výkonem 73 kW. Klasické ploché střechy bez zeleně tak běžně přesahovaly povrchovou teplotu 60 °C.
Nová brožura České rady pro šetrné budovy (2026) nabízí vlastníkům domů praktický návod, jak změnit management zeleně, omezit nepropustné povrchy a efektivně využívat ekosystémové služby, které nám příroda poskytuje. Doporučení ČKAIT se soustředí komplexně na návrhy budov v prostředí měnícího se klimatu a na jejich posuzování podle odolnosti během vysokých teplot. Obojí je prospěšné architektům, urbanistům, projektantům i uživatelům a vlastníkům budov, kteří mají zájem o stavby v podmínkách měnícího se klimatu.
Doporučená literatura a zdroje:
- Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), odborné poradenství a doporučení zde
- Teplotní poměry za slunného dne na sídlišti PARVI Cibulka, Praha – Košíře; ENKI 11/2025 pro CZGBC (ke stažení zde)
- Informační brožura pro vlastníky bytových domů: Přínosy zelenomodré infrastruktury v městském prostředí 2026 (ke stažení zde)
- Prognostická studie (2026): Dopady změny klimatu na BOZP – zkoumá bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) a budoucnost práce v Evropě do roku 2050 (ke stažení zde)
Sdílet / hodnotit tento článek