Různé fáze vstupu do projektu, různá rizika
Nemovitostní projekt může začínat na „zelené louce“ (tzv. greenfield) nebo na pozemku či objektu dožilém, vyžadujícím regeneraci (tzv. brownfield). Každý z těchto druhů projektů má svá specifika, výhody i nevýhody. Stavba v nezastavěném území může mít problémy s nedostatečnou kapacitou inženýrských sítí či nevybudovanou infrastrukturou, na druhou stranu nevyžaduje nákladné bourání a odstraňování původních nevyhovujících konstrukcí. Co je naopak u brownfieldu často velkým problémem, jsou nevyjasněné vlastnické poměry, dostavby nezanesené v katastru nemovitostí apod.
Svá rizika nese i pozemek s již vydaným stavebním povolením v případě, že investor chce projekt jakkoli měnit, pozor je třeba dát i na autorská práva architekta k projektové dokumentaci.
„Pokud budete chtít měnit původní projekt na stavební povolení, zajímejte se nejen o výsledek, ale i o průběh vydávání původního povolení. I to může poukázat na možná rizika,“
Dalším stupněm, kdy nemovitostní projekt můžete převzít, je případ již rozestavěné stavby. Zde se k rizikům již vydaného stavebního povolení přidává další při změně dodavatele stavby, především pak z důvodů ručení za vady.
Důkladný právní audit
Základem každého nemovitostního projektu by měl být právní audit. To platí nejen pro zmiňované velké developerské projekty, pravidlem by měl být i pro drobné stavebníky, pořizující si nemovitost pro své bydlení. Není dobré vždy spoléhat na institut dobré víry, se znalostí všech rizik se lze vyvarovat promarněné investici.
Je dobré narovnat nejasnosti ve vlastnických vztazích, nechat si dodat chybějící dokumenty, zrevidovat veškerá věcná břemena a kompletně srovnat skutečný stav se stavem v katastru nemovitostí ještě před tím, než nemovitost prodávajícímu zaplatíte. Poté budete muset veškeré nedostatky urovnávat na vlastní náklady.
Specifika bytových projektů
Bytové projekty mají svá specifika, vycházející především z velkého množství vlastníků bytů. Zároveň však tito vlastníci musí spravovat objekt jako celek, jelikož to zkrátka vyžaduje technická podstata bytového domu. K tomuto účelu se zřizuje společenství vlastníků jednotek. To přináší spousty dalších otázek a nový občanský zákoník právě do této problematiky výrazně zasáhl. Na semináři bylo téma bytových projektů velmi diskutované. Advokáti z Kocián Šolc Balaštík vysvětlili třeba případ spojování bytů, vedení takové jednotky v katastru nemovitostí a způsoby ručení bance takovým bytem.
Problematika nemovitostních projektů je obsáhlá – neustále se vzdělávat je nezbytné
Nutno podoktnout, že za omezený čas nebylo možno probrat veškerá témata zcela vyčerpávajícím způsobem, proto se přednášející snažili vyjít posluchačům vstříc, program přizpůsobili a odpověděli na velké množství dotazů z publika. To všichni přítomní ocenili, jelikož dotazy se týkaly většinou konkrétních příkladů z praxe. Zajímavá diskuse se rozvinula například okolo přesahu staveb nad cizí pozemek. To je případ téměř veškerých balkonů v běžné městské uliční zástavbě, kdy chodník patří městu, zatímco stavba s vyložením nad chodník jinému majiteli.
Výměna zkušeností právníků, zástupců bank, projektantů či developerů byla taktéž velice cenná. Měnící se legislativa, především nový občanský zákoník, staví developery, banky i projektanty či architekty před stále nové situace. Podobné semináře, jako například ty pořádané KŠB Institutem, mohou všem z oboru pomoci se ve změnách lépe orientovat.
Sdílet / hodnotit tento článek