Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Třípatrová budova z jílu a stlačené hlíny stojí ve Švýcarsku

Zdi vyrobené ze stlačené zeminy, v kombinaci s dřevěnou rámovou konstrukcí a obklady, výrazné prosklené plochy. Zástin vegetace a k tomu těsná blízkost vodní hladiny. Tak vypadá Návštěvnické centrum Švýcarského ornitologického institutu, místo kam se lidé jezdí kochat výhledem na tvory, kterým odnepaměti patří nebe.

Budova institutu leží severo-západně od hlavního švýcarského města, přímo na pobřeží jezera Sempach. Posláním této neziskové organizace je studium biologie volně žijícího ptactva a jejich habitatů, zvyšování obecného povědomí o jejich významu a také spolupráce s klíčovými partnery v oblasti ochrany ptačích populací (zemědělci, vodohospodáři, lesníci, úřady státní správy).

Pro lidi i pro ptáky

Švýcarské architektonické studio :mzld bylo pozváno, aby navrhli objekt návštěvnického centra, jež by funkčně zajistilo ubytování návštěvníků, poskytlo technické zázemí odborným pracovníkům a poutavou formou zpřístupnilo sbírkové fondy ornitologů formou přitažlivých expozic. V principu jsou tedy funkce zařízení směřovány ven (ve vztahu ke zvídavé veřejnosti) i dovnitř (technické zázemí laboratoří a pracovišť švýcarských ornitologů). Součástí areálu je také menší záchranná stanice pro hendikepované živočichy.

Toto nově vybudované zařízení nahradilo (na původním místě stojící) starší a provozně zastaralý objekt. Došlo k částečnému rozšíření a posunu budovy blíže k břehu jezera (které podléhá územní ochraně). Budova o nepravidelném půdorysu nyní částečně kopíruje břeh jezera, a navazuje na dopravní komunikaci vedoucí z nedaleké vesnice.

Přechod mezi dvěma světy

„Architektura formuluje a odráží myšlenku pozvolného přechodu mezi zastavěným prostředím vesnice včetně intenzivně obdělávaných polností a přírodním zázemím,“ říká Claude Marbach, vedoucí projektového týmu :mzld.

„Budova Návštěvnického centra Švýcarského ornitologického institutu tak ale činí trochu jinak, je reakcí vůči svému okolí, odráží kus rurálního i čistě naturálního prostředí. Jednotlivé tvary a lomy hran vytváří specifické prostorové a vizuální napojení. Budova tak vypadá mnohem menší, než jaká ve skutečnosti je. V současnosti ale odráží i citlivá omezení, daná přírodním charakterem lokality zástavby.“

Institut je prostorově řešen jako složení dvou úhelných struktur, spojených velkým vstupním foyer. Ze strany silnice je objekt vyvýšen (elevace terénu), zatímco ze strany jezera dochází ke snížení horizontu. Tento dojem je ještě umocněn výrazným prosklením a náhledem z terasy, která umožňuje expanzivní výhled na celé jezero Sempach.

Hlína je všudypřítomná

Vnější nosný plášť budovy je tvořen zhutněnou zeminou (stavební postup, při kterém jsou postupně přikládány vrstvy vlhké stlačené zeminy, tak aby byla vytvořena pevná stěna). Tento poněkud netradiční postup byl vybrán, protože plně respektuje environmentální povahu celého stavebního záměru. Mimo jiné se jedná o poměrně nenákladnou techniku výstavby, a pomáhá celému zařízení udržet nízký eko-profil. V poslední době s hlínou experimentují i jiný slavná architektonická studia, například Mexičanka Tatiana Bilboa nebo Herzog & de Meuron.

Pokud jde o pevnost materiálu, architekti z :mzld nemají obavy. „Stlačená zemina je vynikající materiál, který je extrémně odolný a současně má vynikající tepelně-izolační vlastnosti,“ říká Marbach. „Chtěli jsme navrhnout budovu, která bude principielně i funkčně spjatá s jezerem a jeho okolím. Dřevo i stlačená zemina tento dojem utužují, protože oba tyto materiály můžeme v okolí jezera běžně nalézt.“

Vítejte ve vlaštovčím hnízdě

Budova je dedikována životu ptáků, a tak prý nevadí, že užitými stavebními materiály trochu připomíná vlaštovčí hnízdo. Ostatní budovy areálu včetně auditoria a stanice pro hendikepované živočichy jsou situovány do přízemí. Přednáškový sál je v patře nad nimi, stejně jako vstupy na terasu a exhibiční prostory, které se prolíbají celým komplexem. Součástí zařízení je i několik ložnic, vyvedených v minimalistickém designu, bez nadbytečných dekorací.

Vstup s recepcí nabízí výhled na zasklené voliéry raněných nebo příliš slabých ptáků, kteří musí být v péči odborníků. „Jedná se ale spíše o optický přechod, není to žádná zoo,“ prozrazují architekti z :mzld. „Bylo by smutné, kdyby se výstava omezila jen na fotky a pasivní exponáty. A proto z recepce můžete zamířit hned přímo na vyhlídkovou terasu, odkud můžete ze stínu přehlédnout celé jezero, a podivovat se ptačímu hemžení v rákosinách.“ Ve vstupním foyer jsou dále instalovány externí zdi ve tvaru nepravidelných polygonů, které tříští široký prostor a kryjí dveře vedoucí do dalších částí zařízení.

Co nabízí nové Návštěvnické centrum návštěvníkům?

Pohled na ptáky z různé perspektivy. Každý návštěvník dostane hned na začátku (jako suvenýr i vstupenku) jeden identifikační ptačí kroužek, a expozici si může jako pták proletět. Trvalá expozice je v současnosti rozdělena do tří částí. Osm úseků expoziční části se postará, aby se návštěvníci dozvěděli maximum o životních strategiích a habitatu opeřenců. Ptačí kroužek slouží jako spouštěč interaktivních prvků výstavy, a každý návštěvník tak slouží jako elektronická stopa (provozovatelé tak vědí, co skutečně zaujalo). V dalším bloku je pak možné nahlédnout do multimediální projekce „Singphony“, tvořené ptačími hlasy a zvuky, nebo shlédnout „Ptačí show“, snímek o životě ptáků.

Na čem se pracuje ve VOS?

Na březích a vlnách jezera Sempach, v rákosinách i na štěrkovitých náplavech, nachází každoročně dočasný domov půl milionu ptáků. Za nimi sem vyráží stovky ornitologů z celé Evropy, a tisíce dalších nadšených birdwatcherů. Celoročně tu pracují ornitologové, kteří ve spolupráci s environmentálními a státními agenturami vypracovávají záchranné plány pro běžné i velmi vzácné ptáky. A denně také v poradě zodpoví více než sto dotazů. Zdejší záchranná stanice ošetří ročně v průměru tisícovku zraněných ptáků.

Technické parametry budovy

Název projektu: VOS, The new visitor centre at the Swiss Ornithological Institute
Lokalizace: Sempach, Švýcarsko
Architektonické studio: :mzld
Typ projektu: Návštěvnické centrum, vědecké zázemí, ubytování
Projektový tým: Claude Marbach, Julia Wurst, Pat Tanner, Daniele Di Giacinto, Roman Lehmann, Amelie Braun, Katharina Kleczka, Marlies Rosenberger, Regina Tadorian, Johannes Weisser, Samuel Wespe, Miriam Zenk
Klient: Švýcarský ornitologický institut
Konstrukční management: Kunzarchitekten, Sursee
Inženýrské práce (pevná stavba): WAM Planer und Ingenieure
Inženýrské práce (dřevo): Pirmin Jung Ingenieure fur Holzbau
Stlačená zemina, práce: LEHM TON ERDE Baukunst GmbH
Design provedení výstavy: Steiner Sarnen Schweiz
Krajinotvorba, zeleň: Fontana Landschaftsarchitektur GmbH
Koncept a zadání: Plánování, design a realizace návštěvnického centra
Trvalá expozice: 350 m²
Mechanické divadlo: 75 m²
Kinosál: 75 m⊃
Vstupní auditorium s recepcí: 200 m²
Kavárna, obchod: 60 m²

Chronologie Realizace

Podání soutěžního projektu: říjen 2010
Zahájení stavebních prací: srpen 2013
Dokončení stavebních prací: duben 2015
Zastavěná plocha (+podlaží): 2030 m²
Objem stavby: 8700 m³
Náklady: 15,09 mil. švýcarských franků

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Přírodní stavitelství ze slámy a dřeva na výsluní popularity

Přírodní stavitelství ze slámy a dřeva na výsluní popularity

Konference s názvem Stavby z přírodních materiálů v pražském Impact Hubu opět přilákala velké množství nadšenců, kteří mají zájem o ekologii a přírodní stavitelství. Občanské sdružení Baobaby pořádalo již třetí ročník a na nedostatek zájmu si opravdu nemůže stěžovat.

Kam s lidmi? Architekti vyřešili problém s návalem turistů

Kam s lidmi? Architekti vyřešili problém s návalem turistů

Lidé z YAA sem byli přizváni k návrhu jednoho dílčího projektu, ale právě jejich přístup poukázal zbytku města na možné řešení vytvořené „nárazové“ návštěvnické situace. Jejich projekt minimalisticky vyvedené pekárny a baru Sawamura se stal jakýmsi návodem pro případ přívalu turistů.

Hliněné omítky přinesou do interiéru zdravé klima

Hliněné omítky přinesou do interiéru zdravé klima

Jílové omítky - přírodní alternativa klasickému vápennému štuku dnes již není výsadou pouze výstavby ze slámy, i když tam se samozřejmě technicky i filosofií stále hodí nejvíce. Výhody hliněné omítky však můžeme ocenit i na více konzervativních stavbách z klasických stavebních materiálů.

Jak postavili rodinný dům ze slaměných panelů

Jak postavili rodinný dům ze slaměných panelů

Stavby ze slámy a dalších obnovitelných zdrojů si postupem času získávají větší oblibu a dostávají se do povědomí odborné veřejnosti i stavebníků. Mimo experimentálních svépomocných staveb ze slaměných balíků slámu a dřevo jako základní materiál začínají využívat i některé průmyslově vyráběné stavební prvky

Pasivní slaměný dům s lesní školkou v Praze – Kunraticích

Pasivní slaměný dům s lesní školkou v Praze – Kunraticích

Slaměný dům - ekologicky pojaté bydlení na okraji Prahy je lákavou představou pro mnoho stavebníků. Postavit na úzkém pozemku u Kunratického lesa stavbu ze dřeva a slámy a ještě v pasivním standardu nebylo nic jednoduchého. Jak si s tím poradili architekti z Nature Systems?

Konference o stavbách z přírodních materiálů nabídla poznatky z praxe

Konference o stavbách z přírodních materiálů nabídla poznatky z praxe

Snahy o hledání materiálů s malou ekologickou stopou vedou k použití dřeva, slámy a nepálené hlíny. V pražském klubu Impact HUB od 27. února do 1. března 2015 proběhlo setkání lidí, zajímajících se o stavby z přírodních materiálů, dřeva hlíny a především slámy. Konferenci pořádalo občanské sdružení Baobaby o. s.…

Na bristolském předměstí se staví domy ze slámy

Na bristolském předměstí se staví domy ze slámy

Příběh „O třech prasátkách“, která si stavěla domečky z nejrůznějších materiálů, převyprávěla britská média v nejrůznějších podobách za několik posledních měsíců už mnohokrát. Důvodem, proč vzpomenout právě tuto pohádku, se jim stal nebývalý obchodní úspěch jež zaznamenaly slámové domy z prefabrikátů na veletrhu…

Záchody pro školu v Bao Lac: Moderní zázemí z hlíny a bambusu

Záchody pro školu v Bao Lac: Moderní zázemí z hlíny a bambusu

Organizace Spojených národů (OSN) vede v patrnosti úkol „Zajištění udržitelnosti životního prostředí“ jako jeden z osmi rozvojových cílů tisíciletí (Millennium Development Goals). Čím se tento programový bod dotýká architektury a designu?

REKLAMA