Budova institutu leží severo-západně od hlavního švýcarského města, přímo na pobřeží jezera Sempach. Posláním této neziskové organizace je studium biologie volně žijícího ptactva a jejich habitatů, zvyšování obecného povědomí o jejich významu a také spolupráce s klíčovými partnery v oblasti ochrany ptačích populací (zemědělci, vodohospodáři, lesníci, úřady státní správy).
Pro lidi i pro ptáky
Švýcarské architektonické studio :mzld bylo pozváno, aby navrhli objekt návštěvnického centra, jež by funkčně zajistilo ubytování návštěvníků, poskytlo technické zázemí odborným pracovníkům a poutavou formou zpřístupnilo sbírkové fondy ornitologů formou přitažlivých expozic. V principu jsou tedy funkce zařízení směřovány ven (ve vztahu ke zvídavé veřejnosti) i dovnitř (technické zázemí laboratoří a pracovišť švýcarských ornitologů). Součástí areálu je také menší záchranná stanice pro hendikepované živočichy.
Toto nově vybudované zařízení nahradilo (na původním místě stojící) starší a provozně zastaralý objekt. Došlo k částečnému rozšíření a posunu budovy blíže k břehu jezera (které podléhá územní ochraně). Budova o nepravidelném půdorysu nyní částečně kopíruje břeh jezera, a navazuje na dopravní komunikaci vedoucí z nedaleké vesnice.
Přechod mezi dvěma světy
„Architektura formuluje a odráží myšlenku pozvolného přechodu mezi zastavěným prostředím vesnice včetně intenzivně obdělávaných polností a přírodním zázemím,“ říká Claude Marbach, vedoucí projektového týmu :mzld.
„Budova Návštěvnického centra Švýcarského ornitologického institutu tak ale činí trochu jinak, je reakcí vůči svému okolí, odráží kus rurálního i čistě naturálního prostředí. Jednotlivé tvary a lomy hran vytváří specifické prostorové a vizuální napojení. Budova tak vypadá mnohem menší, než jaká ve skutečnosti je. V současnosti ale odráží i citlivá omezení, daná přírodním charakterem lokality zástavby.“
Institut je prostorově řešen jako složení dvou úhelných struktur, spojených velkým vstupním foyer. Ze strany silnice je objekt vyvýšen (elevace terénu), zatímco ze strany jezera dochází ke snížení horizontu. Tento dojem je ještě umocněn výrazným prosklením a náhledem z terasy, která umožňuje expanzivní výhled na celé jezero Sempach.
Hlína je všudypřítomná
Vnější nosný plášť budovy je tvořen zhutněnou zeminou (stavební postup, při kterém jsou postupně přikládány vrstvy vlhké stlačené zeminy, tak aby byla vytvořena pevná stěna). Tento poněkud netradiční postup byl vybrán, protože plně respektuje environmentální povahu celého stavebního záměru. Mimo jiné se jedná o poměrně nenákladnou techniku výstavby, a pomáhá celému zařízení udržet nízký eko-profil. V poslední době s hlínou experimentují i jiný slavná architektonická studia, například Mexičanka Tatiana Bilboa nebo Herzog & de Meuron.
Pokud jde o pevnost materiálu, architekti z :mzld nemají obavy. „Stlačená zemina je vynikající materiál, který je extrémně odolný a současně má vynikající tepelně-izolační vlastnosti,“ říká Marbach. „Chtěli jsme navrhnout budovu, která bude principielně i funkčně spjatá s jezerem a jeho okolím. Dřevo i stlačená zemina tento dojem utužují, protože oba tyto materiály můžeme v okolí jezera běžně nalézt.“
Vítejte ve vlaštovčím hnízdě
Budova je dedikována životu ptáků, a tak prý nevadí, že užitými stavebními materiály trochu připomíná vlaštovčí hnízdo. Ostatní budovy areálu včetně auditoria a stanice pro hendikepované živočichy jsou situovány do přízemí. Přednáškový sál je v patře nad nimi, stejně jako vstupy na terasu a exhibiční prostory, které se prolíbají celým komplexem. Součástí zařízení je i několik ložnic, vyvedených v minimalistickém designu, bez nadbytečných dekorací.
Vstup s recepcí nabízí výhled na zasklené voliéry raněných nebo příliš slabých ptáků, kteří musí být v péči odborníků. „Jedná se ale spíše o optický přechod, není to žádná zoo,“ prozrazují architekti z :mzld. „Bylo by smutné, kdyby se výstava omezila jen na fotky a pasivní exponáty. A proto z recepce můžete zamířit hned přímo na vyhlídkovou terasu, odkud můžete ze stínu přehlédnout celé jezero, a podivovat se ptačímu hemžení v rákosinách.“ Ve vstupním foyer jsou dále instalovány externí zdi ve tvaru nepravidelných polygonů, které tříští široký prostor a kryjí dveře vedoucí do dalších částí zařízení.
Co nabízí nové Návštěvnické centrum návštěvníkům?
Pohled na ptáky z různé perspektivy. Každý návštěvník dostane hned na začátku (jako suvenýr i vstupenku) jeden identifikační ptačí kroužek, a expozici si může jako pták proletět. Trvalá expozice je v současnosti rozdělena do tří částí. Osm úseků expoziční části se postará, aby se návštěvníci dozvěděli maximum o životních strategiích a habitatu opeřenců. Ptačí kroužek slouží jako spouštěč interaktivních prvků výstavy, a každý návštěvník tak slouží jako elektronická stopa (provozovatelé tak vědí, co skutečně zaujalo). V dalším bloku je pak možné nahlédnout do multimediální projekce „Singphony“, tvořené ptačími hlasy a zvuky, nebo shlédnout „Ptačí show“, snímek o životě ptáků.
Na čem se pracuje ve VOS?
Na březích a vlnách jezera Sempach, v rákosinách i na štěrkovitých náplavech, nachází každoročně dočasný domov půl milionu ptáků. Za nimi sem vyráží stovky ornitologů z celé Evropy, a tisíce dalších nadšených birdwatcherů. Celoročně tu pracují ornitologové, kteří ve spolupráci s environmentálními a státními agenturami vypracovávají záchranné plány pro běžné i velmi vzácné ptáky. A denně také v poradě zodpoví více než sto dotazů. Zdejší záchranná stanice ošetří ročně v průměru tisícovku zraněných ptáků.
Technické parametry budovy
Název projektu: | VOS, The new visitor centre at the Swiss Ornithological Institute |
Lokalizace: | Sempach, Švýcarsko |
Architektonické studio: | :mzld |
Typ projektu: | Návštěvnické centrum, vědecké zázemí, ubytování |
Projektový tým: | Claude Marbach, Julia Wurst, Pat Tanner, Daniele Di Giacinto, Roman Lehmann, Amelie Braun, Katharina Kleczka, Marlies Rosenberger, Regina Tadorian, Johannes Weisser, Samuel Wespe, Miriam Zenk |
Klient: | Švýcarský ornitologický institut |
Konstrukční management: | Kunzarchitekten, Sursee |
Inženýrské práce (pevná stavba): | WAM Planer und Ingenieure |
Inženýrské práce (dřevo): | Pirmin Jung Ingenieure fur Holzbau |
Stlačená zemina, práce: | LEHM TON ERDE Baukunst GmbH |
Design provedení výstavy: | Steiner Sarnen Schweiz |
Krajinotvorba, zeleň: | Fontana Landschaftsarchitektur GmbH |
Koncept a zadání: | Plánování, design a realizace návštěvnického centra |
Trvalá expozice: | 350 m² |
Mechanické divadlo: | 75 m² |
Kinosál: | 75 m⊃ |
Vstupní auditorium s recepcí: | 200 m² |
Kavárna, obchod: | 60 m² |
Chronologie Realizace
Podání soutěžního projektu: | říjen 2010 |
Zahájení stavebních prací: | srpen 2013 |
Dokončení stavebních prací: | duben 2015 |
Zastavěná plocha (+podlaží): | 2030 m² |
Objem stavby: | 8700 m³ |
Náklady: | 15,09 mil. švýcarských franků |
Sdílet / hodnotit tento článek