Investor, který vážně uvažuje o zateplení svého objektu, by si měl ze všeho nejdříve nechat zpracovat energetické hodnocení obvodových konstrukcí neboli energetický audit, jenž nejlépe zmapuje stav budovy a možnosti zlepšení. Při tomto auditu se zjišťuje, v jakém stavu je vnější plášť budovy (svislé konstrukce, vodorovné konstrukce, krov) a výplně otvorů (okna a dveře) a hodnotí se stávající systém vytápění a větrání. Výsledné hodnoty jsou pak vodítkem pro navržení vhodných úprav.
Budovy lze tepelně izolovat z jejich venkovní nebo vnitřní strany. Vnitřní tepelná izolace se používá většinou pouze v případech, kdy je to z vnější strany nemožné (např. u historických objektů, u nichž se nesmí poškodit štuky na fasádách nebo změnit vzhled budovy), obecně lze tedy jednoznačně doporučit izolaci venkovní. Tu je možné provést kontaktním způsobem, například pomocí polystyrenových desek kotvených na hmoždinky, nebo jako skládané zateplení s větranou mezerou. Ke zlepšení tepelné bilance domu je většinou zapotřebí také výměna oken.
Příkladem úspěšné realizace je kompletní zateplení bytového domu z roku 1949 v Brně. Společenstvo vlastníků bytových jednotek se pro ně rozhodlo s ohledem na každoroční nárůst nákladů za topení.
Původní kastlová okna se totiž nemalou měrou podílela na vysokých tepelných ztrátách objektu, jejich nahrazení novými bylo tedy nevyhnutelné. „Vybrali jsme si okna s plastovými profily Inoutic Eforte s trojitým zasklením, jelikož mezi dalšími značkami a typy, které jsme měli na výběr, vynikala nejlepšími teplotními parametry,“ říká předseda společenství vlastníků bytových jednotek tohoto domu Bořivoj Kubík.
![OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]](/img/_/12513/od_kotva_2014_tn.jpg "OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]")
Sdílet / hodnotit tento článek