Požadavky na dům: Rychlá výstavba, úsporné bydlení
Když klientka přišla za slovenskými architekty z ateliéru Createrra 13. března 2013 měla jasnou představu o tom, co potřebuje. Chce se odstěhovat z Bratislavy a začít bydlet pod Tatrami v Liptovské Kukavě, kde si zakoupila stavební pozemek. Na tomto pozemku požadovala postavit dům z přírodních materiálů, cena stavby 150 000 euro. Důležité bylo stlačit na minimum hlavně provozní náklady domu za energie. Měla v něm bydlet se svými dětmi ideálně od konce srpna, aby děti mohli nastoupit do školy již v novém bydlišti.
Uvědomělá klientka chápala, že pokud chce stavět dům z přírodních materiálů zapadající do jedinečného prostředí, nemůže hledat typový dům. Zároveň však věděla, že jde o čas. Díky architektům, kteří ji stavbou provázeli již od první skici, až po realizaci si zajistila dokonalý dohled nad kvalitou díla a vše výrazně urychlila.
Výsledkem je jednoduchý pasivní dům ze slaměných panelů
Architekti navrhli dům s obytným podkrovím archetypálního vzhledu se strmou sedlovou střechou a dřevěnou fasádou, což jsou rysy tamní tradiční architektury. První podlaží obsahuje zádveří, kuchyň, koupelnu, obývací prostor a pracovnu s ložnicí. Ve druhém poschodí se nachází dětský pokoj a herna. Zvláštností dispozice je prostor na části otevřený přes obě podlaží. Celková započitatelná užitná plocha (dle PHPP – výpočtu pro pasivní domy) je 112 m2.
Nosné a obvodové konstrukce stavby jsou vytvořené z prefabrikovaných slámových panelů. Tyto panely se připravují ve výrobně na míru každému domu. Po seskládání hrubé stavby domu na staveništi se panely z vnitřní strany omítají přímo na slámu hliněnými omítkami, z vnější strany opatřují dalšími vrstvami fasády.
Autor: Petra Trokanová & Bjorn Kierulf, Createrra. Foto: Milan Hutera
Sám architekt komentujte technické řešení takto: „Domček je z čisto prírodných materiálov ako jedna z hlavných požiadaviek investorky. Obvodové steny sú zo slamených panelov Ecococon omietané hlinou. Vnútorné priečky tvorí drevená stojková konštrukcia s hľadkým dreveným záklopom. Strecha z drevených väzníkov vyplnená fúkanou celulózou má rovnaký zjednocujúcí povrch. Smrekové podlahy sú kefované a napustené marseillským mydlom. Fasáda je obložená dreveným obkladom z červeného smreka bez ďalšej povrchovej úpravy. Okná ako aj vstupné dvere sú drevo-hlinikové v pasívnom štandarde. K domu je pristavený drevený prístrešok pre auto a sklad.“
Maximální hodnota neprůvzdušnosti požadovaná dle běžných standardů pro pasivní domy je 0,6 h-1, u této stavby naměřili hodnotu 0,2 h-1 což svědčí o vysoké kvalitě stavby. Potřeba tepla na vytápění je 13,6 kWh/m2 a rok. (Více o tom co všechno se měří na pasivních domech zde).
A jak to celé vyšlo?
Skutečně šibeniční termín od začátku projektování v březnu do dokončení v srpnu se dodržet nepodařilo i z toho důvodu, že dokončovací práce klientka požadovala v nadstandardní kvalitě a dodělávala si je často svépomocí. Přesto na konci listopadu (čili po osmi měsících) bydlela v hotovém domě z přírodních materiálů. Samotná hrubá stavba trvala méně jak měsíc. Rozpočet za celou akci byl nakonec 170 000 euro, ale s výsledkem je majitelka spokojená.
Celou stavbu a podrobné povídání Bjorna Kierulfa můžete shlédnout na videu z konference Příběhy domů 2015, kterou sponzorovala redakce ESTAV.cz a TZB-info.cz.
Sdílet / hodnotit tento článek