Základy přenášejí statická a dynamická zatížení vyvozená např. tíhou materiálu stavby nebo pohybem osob ve stavbě do podloží. Řešení základů je velice podobné pro všechny typy staveb, nicméně z důvodů místních podmínek jsou drobné odlišnosti v zakládání u nás a ve Skotsku. Proto pro úplnost uvádíme i tuto kapitolu. Zakládání staveb je však silně závislé na místních podmínkách, které jsou ve Skotsku v mnohém jiné než v ČR!
Zakládání staveb
Stavby vyvozují určitou sílu na podklad a ten musí naopak působit stejně velkou silou opačného směru. Základy staveb mají bezpečně ustát tyto síly a zatížení přenést do podloží, protože jen při rovnováze obou sil nedojde k nežádoucím deformacím v základech. Působící síly, jsou tedy nejčastěji rozloženy do základových pásů (horizontální, vertikální), plošné lité desky, nebo případně i v extrémnějších podmínkách také do pilotů.
Horizontální a vertikální pásové základy, deskové základy a piloty
U pásových základů jsou příčné rozměry pásů ovlivněny několika faktory - především typem půdy, výškou hladiny podzemní vody a tíhou stavby. Základy jsou umístěné pod nosnými stěnami stavby a ve Skotsku musí sahat min. 450 mm pod úroveň terénu do tzv. nezámrzné hloubky, tj. hloubka, ve které již nedojde k poškození základů mrazem. (V ČR je nezámrzná hloubka stanovena v rozmezí 800 – 1400 mm.) Hloubka horizontálních základů má být min. 150 mm dle nařízení Skotské vlády a jejich šířka se obvykle pohybuje kolem 400 – 600 mm. Přenášené síly namáhají nevyztužené základy na smyk pod úhlem 45° od nosné zdi a u menších tlouštěk by tedy došlo k jejich poškození. Proto se celková hloubka základů odvíjí také od tloušťky vnější stěny. Menší výšku základového pasu lze použít jen tehdy, pokud jsou základy vyztuženy ocelovými výztuhami. (V ČR se ploché základové pasy prakticky nepoužívají, nejběžněji se stavby rodinných domů zakládají na základových pasech v tlouštce do nezámrzné hloubky a šířce stanovené statickým výpočtem dle zatížení stavby.)
Detail horizontálních pásových základů: - vlevo: klasické základy bez vyztužení; vpravo: tenčí základy s ocelovými výztuhami.
Dalším typem mohou být základy z lité betonové desky, které jsou z výše zmiňovaných nejdražší, protože se u nich spotřebuje nejvíce materiálu. Deska je vytvořena z betonu vyztuženého betonářskou ocelí, jež rozkládá zatížení po celé ploše desky na rozdíl od pásů. Používá se jen výjimečně a to hlavně na měkkých a nestálých půdách. Posledním používaným typem konstrukce jsou piloty. Piloty přenášejí zatížení přes málo únosnou a nestálou půdu do pevnějšího podloží, která je umístěna pod ní. Jedná se zpravidla o prefabrikované betonové sloupy, ale používají se i železné, nebo dřevěné. Směs betonu je pro všechny aplikace vždy zařazena do určité pevnostní třídy a odzkoušena dle platných norem.
Sdílet / hodnotit tento článek