Základní myšlenkou celého projektu je ukázat, že navrhování staveb a prostředí přirozeně vstřícných ke všem skupinám uživatelů má být v architektuře a designu samozřejmostí.
Akce je určena zejména pro studenty středních průmyslových škol stavebních (obor pozemní stavby, dopravní stavby), vyšších uměleckých škol, vysokých škol technických a uměleckoprůmyslových (obor architektura, interiérová tvorba, pozemní stavby, dopravní stavby).
„Studuji architekturu třetím rokem, na akci jsem podruhé. Je dobré si připomenout základní zásady v navrhování, jelikož bezbariérové řešení je nutné mít na paměti v každé občanské stavbě. Zjištění zkušeností od lidí, kteří takový prostor mají používat jsou neocenitelné a řeknou daleko více než údaj z normy slyšený na přednášce. Nejvíce mě překvapilo, že jízda i po mírně svažité rampě není až tak jednoduchá, jak jsem si myslel. Člověk má tendenci rampu při navrhování zkracovat, jelikož zabírá značné množství místa. Osobní zkušenost však rychle dává odpověď, proč je tomu tak,“ vypověděl na akci student FA ČVUT.
Studenti si na „překážkové dráze“ postavené z modelových místností (kabin WC, výtahů), chodeb a ramp mohli vyzkoušet pohyb na různých typech ortopedických vozíků nebo se mohli seznámit s problematikou zrakově postižených osob. Modelové prostředí akceptuje požadavky bezbariérové vyhlášky MMR č. 398/2009 Sb. Přímo na místě měli návštěvníci možnost diskutovat nejrůznější otázky jak s lidmi na vozíku a nevidomými, tak i s odborníky na různé aspekty tvorby bezbariérového prostředí.
Zdroj: Anvitrade s. r. o.
Protiskluzové podlahy jako součást bezbariérového řešení
Letošní ročník byl poprvé oživen o nový produkt – bezpečnostní protiskluzové podlahové krytiny. Modelový prostor pro praktické vyzkoušení si protiskluzových podlah dodala pro organizátory firma Anvitrade s. r. o.
I typ podlahy může pozitivně nebo naopak negativně ovlivňovat způsob pohybu vozíčkáře v bytě nebo ve veřejných prostorách. Přitom zdaleka nejde jen o to, aby povrch podlahy nebyl kluzký či příliš měkký. Při volbě podlah je nutné posuzovat několik hlavních faktorů.
Prvním je, aby byla podlaha bezpečná a nedocházelo ke smyku pohybem a zejména zatáčením pneumatik vozíku. Dále by podlahová krytina měla splňovat parametry a mít technické a technologické charakteristiky k instalaci v jedné rovině – to znamená – bez prahů mezi jednotlivými místnostmi či koridory.
Dalším faktorem jsou užitné vlastnosti jako teplý a příjemný pocit na boso. Málokdo z nás si totiž uvědomuje, že běžná denní rutina vozíčkáře, je také pohyb „po podlaze/zemi“ v rámci bytových prostor, při různých přesunech osoby, například z postele na vozík a obráceně, či různé úkony, kvůli kterým se vozíčkář musí dostat z vozíku na zem a překonat určitou vzdálenost po podlaze.
Zdroj: Pražská organizace vozíčkářů z. s.
„Pro všechna tato specifika nabízíme různé typy protiskluzových podlah. Tyto podlahy se vyznačují různým určením použití. Takzvané Altro je protiskluzová PVC podlahovina se širokým záběrem použití (komerční a veřejné prostory, bezbariérové řešení koupelen, sprchových koutů, režimových prostor a asistencí). Do této podlahoviny se také dají vkládat různé optické zóny a návodné piktogramy s jednoduchými symboly, znaky nebo čísly. Mnoho osob s fyzickým handicapem mívá, v důsledku svého postižení, také sníženou schopnost vnímání či rozlišování. Jednoduchá vizuální navigace jim tak v mnohém usnadňuje orientaci po budově či v bytě. Podlahovina Altro je tak vhodná i pro osoby se zrakovým postižením. Mimo jiné i díky příznivému koeficientu lomu světla (slunečního záření),“ uvádí Tomáš Pospíšil z firmy Anvitrade s. r. o.
Vinylové podlahy v dílcích Amtico mají mimo protiskluzného povrchu i tu výhodu, že pneumatiky vozíku při kontaktu s povrchem podlahy (tření vznikající zejména při zatáčení) nevydávají žádné nežádoucí zvuky. U mnoha podlahovin se totiž objevuje nepříjemné pískání či skřípání.
Architekti potřebují pochopit potřeby uživatelů
Akce celkově byla velice smysluplně a sympaticky pojatá. Zúčastnění oceňují hlavně diskuse s vozíčkáři, kteří sdělili přímé zkušenosti a osvětlili problematiku, která je trápí ve spojitosti s jejich každodenními rituály. Je nad čím se zamýšlet. Je to skutečně velké množství drobností, které je zapotřebí vnímat očima vozíčkáře, abychom pochopili pravou podstatu dané věci, jejíž řešení pak může mít zcela jiné zadání, než jsme se – jako osoby bez takového handicapu – domnívali.
Zdroj: Anvitrade s. r. o.
„Za účast jsem rád i z hlediska působení na mladou generaci, neboť možnost dozvědět se spoustu nových informací měli především i všude přítomní studenti architektury. Ti pak ve svém budoucím povolání mohou účelně zúročit takovéto poznatky pro své zákazníky,“ dodává Tomáš Pospíšil.
„Prací architekta není postavit si pomník za peníze investora, jak si mnozí myslí, ale vytvořit funkční a esteticky hodnotný prostor šitý na míru jeho uživateli. K tomu se musí architekt a uživatel velmi dobře vzájemně poznat. Pokud bude architekt navrhovat bytový interiér pro konkrétního handicapovaného, musí to být řešení šité doslova „na tělo“ protože postižení jsou různorodá. Tato akce pomáhá pochopit ty normové zásady, jaké je potřeba držet především v případech, kdy konkrétního uživatele neznáme, například ve stavbách občanské vybavenosti či v projektech nájemního bydlení,“ přibližuje přínos akce pro architekty Ing. arch. Oldřich Rejl.
Sdílet / hodnotit tento článek