"Odlišné pohledy na ekonomičnost dopadů zákona o sociálním bydlení jsou hlavním problémem jeho odsouvání, a nikoliv obstrukce," uvedla Šlechtová. Koncept zákona podle ní ministerstvo práce a sociálních věcí tento týden změnilo a pracovní verzi jeho nového znění má teprve předložit. "Dosud jsme tedy ani neviděli opětovně upravovaný návrh zákona," dodala.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) minulý týden uvedl, že ministerstvo práce a sociálních věcí u tohoto zákona končí s vypořádáním připomínek a že vláda jej dostane brzo na stůl. Zákon má podle předsedy vlády slušnou šanci na schválení, i když k němu jsou i v koalici výhrady.
Zákon o sociálním bydlení se zavázala vláda předložit v programovém prohlášení. Jeho dosavadní přípravy ale zpomalilo ministerstvo pod vedením Šlechtové kvůli tomu, že původní návrh nerespektoval kompetence jejího úřadu v oblasti bytové politiky a byl redukován na přídělový systém sociálních bytů s nízkým nájemným. "Teprve v případě, že poskytnutí sociálních dávek a sociální práce nebudou stačit k vyřešení bytové nouze člověka, měl by mu být poskytnut sociální byt," uvedla dříve Šlechtová.
"Jedním z hlavních argumentů proti přijetí zákona je obava, že obcím bude sociální politiku nutit proti jejich vůli," uvedlo v dopise 50 zastupitelů zelených včetně jejich předsedy Matěje Stropnického. Obdobné výtky podle nich zaznívaly jak ze Svazu měst a obcí, tak z ministerstva pro místní rozvoj.
Každá obec by si podle chystaného zákona měla zmapovat, kolik má potřebných lidí a rodin na svém území ve spolupráci s úřady práce. Měla by se pro ně pokusit zajistit byty ze svých zdrojů, případně ve spolupráci se soukromými majiteli nebo neziskovými organizacemi. Mohla by také požádat o dotace stát, který by tak prý ušetřil na zvyšujících se sociálních dávkách na bydlení.
Ministerstvo práce plánuje dosavadní příspěvek a doplatek na bydlení nahradit jednou dávkou. V roce 2012 se na příspěvek a doplatek vydalo celkem 7,4 miliardy, loni 12,3 miliardy korun.
Sdílet / hodnotit tento článek