Potřebujeme k dotaci i změny v legislativě a v jednání vodoprávních úřadů a stavebních úřadů
Ocenitelné je, že jsme se začali jako společnost touto tématikou zabývat, i když se nedá říct, že by vhodná zařízení již nebyla na našem trhu. Tím, že budeme využívat dešťovku na zalévání, splachování a praní ušetříme nejen vodu, ale i životní prostředí díky úspoře pracích prášků a např. menšímu zasolení půdy atd. Těch návazností je tam povícero a díky za každý krůček k udržitelnosti.
Ale co je možná ještě důležitější, doufejme, že MŽP tím i signalizuje, že se chce touto tématikou vážně zabývat, a že spolu s dotacemi přijdou ruku v ruce změny v legislativě a v jednání vodoprávních úřadů a stavebních úřadů, které „rozdávání“ peněz podpoří tak, jak je to, co se týká recyklace signalizováno např. ve Vodním zákoně.
Využití srážkových vod
Vzory pro stanovení podmínek obsahuje řada zahraničních předpisů
Způsoby využití srážkové vody a šedých vod a požadavky na kvalitu vyčištěných šedých vod by pak měly být v duchu zásad udržitelnosti doporučeny a popsány např. i ve stavebních předpisech například ve Stavebním zákoně a případně i ve Vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, aby nedocházelo k nedorozuměním při povolování staveb a různému výkladu u různých úřadů.
Vzory pro stanovení podmínek lze již najít v řadě zahraničních předpisů. Co se týká např. šedých vod, propracované jsou např. americké předpisy (viz NSF/ANSI 350 – 2014), ale nejen ty. Co se týká praktického využití dešťovky i tam je kde se učit. Jsou země, které standardně využívají dešťovku i na osobní hygienu nebo po filtraci dokonce přípravu jídel viz Nový Zéland nebo Austrálie.
Sdílet / hodnotit tento článek