REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Tepelné ostrovy měst: Problém lze řešit lokálními zásahy

V roce 2050 bude žít 66 % světové lidské populace ve městech. A pokud nepřijmeme nějaký radikální plán změny našeho dosavadního počínání, probíhající klimatické změny o sobě dají této mase obyvatel vědět i nebývale navýšeným efektem tepelných ostrovů.
Zdroj: Fotolia.com - Tom Wang

Efekt tepelných ostrovů kolem měst v zásadě není nový fenomén (již dnes u největších velkoměst činí rozdíl teploty kolem 10 °C, u menších měst 5 a méně °C), ale s rozrůstající se plošnou zástavbou lidských sídel nabývá rychle na významu. Při pohledu z ptačí perspektivy je hned jasné proč: metropole vytváří v krajině umělý ostrov, tvořený betonem budov, asfaltem silnic, dlážděním chodníků a kovových střech hal nákupních center a výrobních hal při svých okrajích. Všechny tyto materiály, které povrchu měst dominují, však slouží jako tepelné baterie. Absorbují dopadající světelné a tepelné záření, a ve formě nastřádaného tepla jej sálají zpět do svého okolí. V horký slunečný den to není tolik patrné jako v noci, kdy může být teplota rozpáleného města až o deset stupňů vyšší než v příměstském okolí.

Tepelné ostrovy vznikají a působí na nás jako výsledná kombinace několika faktorů, které klimatické změny umocňují. „Ale prakticky každé těžce vydobyté vítězství na poli boje proti klimatickým změnám v globálním měřítku může být snadno smazáno nekontrolovaným efektem klimatických ostrovů,“ varuje Richard Tol, profesor ekonomie z Univerzity v Sussexu. Budoucí zvýšení teploty měst, obývaných majoritou lidské populace, přitom může mít řadu nepříjemných ekologických, zdravotních a ekonomických dopadů. A jak už to tak bývá, pokud přepočteme negativní dopady klimatu na ztracené peníze, spíše se dobereme zájmu širší veřejnosti a možného řešení. Tol a jeho tým (tvořený ekonomy z Velké Británie, Mexika, USA a Nizozemska) postavil své předpovědi o neradostné budoucnosti na teplotních snímcích 1692 měst světa.

Jeho výsledky hovoří o tom, že přehřátá města budou spotřebovávat ještě více energie (například na provoz klimatizací), čímž budou paradoxně dále zvyšovat energetickou zátěž a tím i podporovat klimatické změny. Ztráty, vyplývající z vyšší spotřeby energie, se mohou v roce 2050 v průměru přiblížit až 10,9 procentům HDP. „Ve skutečnosti, když k dosavadní bilanci možných ekonomických ztrát plynoucích z globálních klimatických změn připočítáme ještě efekt tepelných ostrovů měst, zvýšíme výsledné odhady 2,6x,“ říká Tol. Dobrou zprávou ze Sussexu pak je, že města sama mohou přijmout řadu adaptačních opatření, aby tento nepříjemný efekt odrušily, a nemusí přitom čekat na nějaké globální hnutí.

Zeleň se musí stát přirozenou součástí našich měst. Zeleň se musí stát přirozenou součástí našich měst.

Prakticky nejúčinnější jsou tu kroky na lokální úrovni,“ zmiňují ekonomové. „Od chodníků, které více světelného záření odráží a méně tepla přijímají, přes instalace zelených střech a vysazování stromů a rostlin v ulicích.“

Co je zajímavé? „Že tato adaptační opatření nemusí být nějak masivní, a nemusí tedy nějak přetížit městskou infrastrukturu k tomu, aby byla účinná,“ dodává Tol. „Stačí například přechod 20 % povrchu města na adaptační model (zmíněné zelené střechy a bílé chodníky), a výsledkem je průměrné snížení teploty města o 0,8°C. Tato adaptace není zadarmo, ale jejich přínos ušetří městu 12x více.“ Tol dále na základě svých dat upozorňuje na to, že jsme dosud dramaticky podcenili dopad lokálních opatření, která mohou snižovat dopady klimatických změn.

Největších přínosů v boji proti klimatickým změnám můžeme totiž dosáhnout řešením jak na globální, tak na lokální úrovni. Nebo pochopitelně jejich kombinací.“ Přesto fandí hlavně lokálním adaptačním řešením: „V případě, že by celosvětové úsilí z nějakého důvodu selhalo, budou mít tyto místní změny pořád viditelný dopad.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Průkaz energetické náročnosti

Brno, ilustrační obrázek, Zdroj: fotolia, aharond

Brno chce dát do pěti let na stovky střech solární panely za 1,2 miliardy

Brno plánuje, že do pěti let umístí na stovky střech solární panely odhadem za 1,2 miliardy korun. Chce tím snížit emise oxidu uhličitého (CO2) a ušetřit za energie. Novinářům to dnes řekl primátorčin náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL). Kvůli tomu vznikne dceřiná společnost městské firmy Sako Brno, která ponese název…

Nová zelená úsporám, ilustrační obrázek, Zdroj: fotolia

Začíná příjem žádostí do další etapy Nové zelené úsporám, nabídne 39 mld. Kč

Dnes začíná příjem žádostí do další etapy dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Na ekologická opatření má být do roku 2030 k dispozici nejméně 39 miliard korun z národních i evropských zdrojů. Podobu této části představili zástupci Ministerstva životního prostředí (MŽP) a Státního fondu životního prostředí…

Většina emisí uhlíku je z měst. Pomocí je snížit spotřebu energií v budovách

Většina emisí uhlíku je z měst. Pomocí je snížit spotřebu energií v budovách

Města zabírají pouze dvě procenta zemského povrchu, spotřebují však dvě třetiny energie a produkují sedmdesát procent všech emisí uhlíku. Mají tak obrovský dopad na životní prostředí. „Ve městech žije nyní 55 procent celosvětové populace. Trend urbanizace však směřuje k ještě daleko většímu soustředění lidí. Abychom…

Zdroj: Fotolia.com - izzetugutmen

Přehled: v jaké podobě míří nový stavební zákon do Senátu?

Nový stavební zákon má zjednodušit dosud neúměrně dlouhé povolovací procesy. Kromě toho má však přinést i další změny jako je zabránění takzvané systémové podjatosti. Naše kancelář Frank Bold Advokáti se podílela na původním návrhu zákona a celý proces od začátku sleduje. Ne všechny aspekty, které jsme do něj…

REKLAMA