Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Vegetace na stěnách: Vertikální zahrady se uplatňují ve světové architektuře

Stále častěji představují rostliny zajímavý designový prvek, například jako interiérové či exteriérové vegetační stěny. Průkopníkem zeleného vertikálního designu je francouzský botanik a designér Patrick Blanc.

V českých podmínkách se prosazuje tento fenomén obtížněji, neboť jsou pro většinu populace příliš drahé a dosti pracné. Navíc se otevřené a uzavřené systémy vertikálních zahrad musejí profesionálně upravovat pro české klimatické podmínky. Pracuje se s vybranými druhy rostlin a firmy dodávají komplexní vegetační stěny včetně údržby a osvětlení.

Inspirace z Francie a Itálie  

S vertikálními zahradami bývá nejčastěji spojován francouzský botanik, vědec a umělecký designér Patrick Blanc. Proslavil se vertikálními zelenými stěnami zvanými le mur végétal nebo vertical garden. Pracoval na mnoha vysoce ceněných stavebních projektech; za všechny snad Musée du Quai Branly v Paříži či Trio Building v Sydney ve spolupráci s renomovanými architekty a designéry, jako jsou Jean Nouvel či Edouard François. Za zmínku jistě stojí i zelená stěna pařížského hotelu Pershing Hall z roku 2001, jakožto první velké provedení jeho speciálního systému. Do té doby byl aplikován pouze na relativně malé svislé plochy. K vytvoření této přes třicet metrů vysoké přírodní tapisérie s proměnlivým vzhledem bylo použito 320 druhů rostlin. Je to živoucí zelená kompozice, která spojuje všech šest pater budovy; v atriu vytváří pozoruhodný imaginární svět evokující skalisko pokryté tropickými rostlinami, s večerním nasvícením pak přidává na atmosféře změna na kouzelnou divadelní scénu. Pro případ nepříznivého počasí je součástí prostoru také zatahovatelná střecha.

Blancovy botanické kompozice zahrnují velké množství nekonvenčních kombinací exotických druhů rostlin s běžnými zahradními druhy. Vyhýbá se použití popínavek, které se v kompozici stěny těžko usměrňují v růstu. Do horní části kompozice umisťuje většinou rostliny, vytvářející pocit velkého prostoru visícími větvemi. Do nižších sekcí stěny dává menší byliny, aby vytvořil kompaktní a jemný povrch.

Hotel Pershing Hall Paris Zdroj: www.verticalgardenpatrickblanc.com © Véronique Lalot

Inspirace z přírody

Patrick Blanc se specializuje na oblast rostlin subtropických lesů a na základě dlouholetých pozorování přírody objevil zajímavé způsoby jejich pěstování bez klasického používání půdy. Pracuje s rostlinami na skalách, skalních převisech, ve větvích stromů a znalosti botaniky pak uplatňuje v designu vertikálních zahrad. „Půda nepředstavuje nic víc, jen jakousi mechanickou oporu. Pouze voda a minerály obsažené v půdě jsou potřebné, spolu se světlem a oxidem uhličitým k vytváření fotosyntézy,“ vysvětluje na svých přednáškách prozrazuje i svůj jednoduchý postup: na nosnou zeď či speciální stěnu umístí kovovou konstrukci, která slouží jako podklad pro desetimilimetrovou PVC plachtu, na níž jsou připevněny dvě vrstvy třímilimetrové polyamidové zahradnické plstě. Tato plsť napodobuje mech, jenž roste na skalnatých stěnách a slouží jako podpora kořínků mnoha druhů rostlin. Síť trubic přivádějících rostlinám výživu a minerální látky potřebné pro jejich růst je ovládána elektronicky. Polyamidová plsť je napuštěna výživným roztokem a systém pak funguje jako uzavřený okruh: rostliny si vezmou svoji výživu a přebytečná vláha je zachycena vespodu konstrukce v odtokovém kanálu, odkud je uvedena znovu do oběhu. Zelená stěna patentovaná svým vynálezcem se tedy skládá ze tří hlavních částí: z kovového rámu, PVC vrstvy a vrstvy plsti (nasákavý speciální filc). Kovový rám může být zavěšený na stěnu, může stát samostatně či být v souladu s dalšími architektonickými kompozicemi. Do kovového rámu se pomocí nýtových spojů uchytí hrubá podložka, která zpevňuje konstrukci a činí ji voděodolnou. Rostliny se instalují na tuto vrstvu jako semínka nebo jako odrostlejší rostliny.

Vertikální zahrada od Patrika Blanca na fasádě muzea v Paříži od architekta Jeana Nouvela Zdroj: Fotolia.com - Bruno BernierVertikální zahrada od Patrika Blanca na fasádě muzea v Paříži od architekta Jeana Nouvela Zdroj: Fotolia.com - Bruno Bernier

Vytváření rostlinných obrazů

„Krásné je to, co funguje v souladu s přírodou,“ uvádí dále Patrick Blanc a představuje kromě vertikálních zahrad také své rostlinné obrazy. Jsou více než pozoruhodné. Měnící se struktury a tvary, hustota a barva rostlin působí jako by vegetační stěna byla klasickou olejomalbou. Autor to vysvětluje tak, že objevil pradávné tajemství přírody a dovednost starých mistrů pečlivým výběrem rostlinných druhů. „Některé vegetační stěny mají krajinomalebný charakter možná proto, že je to abstraktní dílo, kde se v různých částech zachycuje světlo a odráží se velké množství různých obrazů. Není to jen plochý zelený povrch, ale umělecká forma pestré a souzvučné harmonie,“ vysvětluje a v ruce drží malířskou paletu pokrytou barevnými listy a všemožným rostlinstvem z celého světa. Výtvarní kritici nešetří chválou a na stránkách zahraničních médií potvrzují, že propracovaná směs efektů a uspořádání stínů po celé ploše vegetačních stěn je opravdu fascinující. Rostlinné obrazy označují za tajemné a těžko popsatelné fluidum, která podněcuje naši zvědavost prozkoumat „malbu“ zblízka a poeticky dodávají, že zahrady jako forma umění jsou úzce spjaty s úsilím člověka vymanit prostor určený pro zahradu z běžné horizontální představy krajiny a přivést ji do vertikální krajiny snů.

Patrick Blanc

Narodil se roku 1953. Je botanik, vědec a umělecký designér. Vystudoval Pierrovu univerzitu v Paříži a pracuje jako vědec v Národním centru vědeckého výzkumu ve Francii, kde se specializuje na oblast rostlin subtropických lesů.

Více informací: verticalgardenpatrickblanc

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: TERRA FLORIDA

Přírodní prvky a zeleň v moderní architektuře mají stále větší význam. Zeptali jsme se krajinářských architektů

O významu krajinářské architektury a designu nelze pochybovat. Dlouhá léta podceňovaná disciplína prochází znovuzrozením. Krajinářská architektura je součástí takřka každé větší stavby, součástí širších týmů jsou nejenom samotní architekti a urbanisté, ale často i botanici, případně i další přidružené profese dle…

Zdroj: City Tree

Jak vyčistit vzduch ve městech? Stěna z mechu může pomoci

Nízká kvalita ovzduší ve městech se odráží na špatném zdravotním stavu jeho obyvatel. A vzhledem k tomu, že by v roce 2050 mělo ve městech žít 66 % lidské populace, je to problém, který si rozhodně zaslouží řešení. Jedno z nich nyní nabízí německá společnost CityTree.

Ukázka vertikální zahrady

Ukázka vertikální zahrady

Pozitivní vliv zeleně na mikroklima měst je nesporný a citelný. A existuje zajímavá možnost umístění zeleně na fasády domů. Ve Francii a v dalších evropských zemích je již vertikálních zahrad realizovaná celá řada, ale do České Republiky tento trend proniká jen velmi pomalu.

Pavilon v Tchaj-pej: stavba s respektem k přírodě

Pavilon v Tchaj-pej: stavba s respektem k přírodě

Tři pavilony veletržního paláce v Tchaj-pej, jež byly slavnostně otevřeny při příležitosti mezinárodní výstavy květin v roce 2010, se staly ztělesněním toho, co dokáže architektura, moderní technologie a touha po provázanosti s přírodou. To vše díky profesionálům z architektonického studia Bio-Architecture Formosana.

REKLAMA