Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Pavilon v Tchaj-pej: stavba s respektem k přírodě

Tři pavilony veletržního paláce v Tchaj-pej, jež byly slavnostně otevřeny při příležitosti mezinárodní výstavy květin v roce 2010, se staly ztělesněním toho, co dokáže architektura, moderní technologie a touha po provázanosti s přírodou. To vše díky profesionálům z architektonického studia Bio-Architecture Formosana.

Zahradnické výstavy a veletrhy se každý rok odehrávají po celém světě, ale Flora Expo 2010 v taiwanském hlavním městě Tchaj-pej bylo v mnoha ohledech originální. Nebylo to jen díky masivnímu přílivu návštěvníků, kterých sem za necelé dva měsíce přišlo na 4,5 milionu (jen pro srovnání, na Floru Olomouc zavítá cca 30 000 návštěvníků ročně). Jednalo se o teprve sedmý veletrh tohoto druhu v Asii, který navíc dosahoval nebývale vysokého hodnocení (Mezinárodní asociace zahradnických pěstitelů, IAHP, zařadila taiwanské expozice do kategorie A2/B1), ale jako přelomové a zásadní byly hodnoceny především samy výstavní prostory.

The 2010 Taipei International Flora Exposition se zapsalo do historie expozičních výstav a veletrhů dokonalým architektonickým ztvárněním tří slov, jež stály v podtitulu výstavy: Sny, budoucnost, život a figurovaly i v názvu jednotlivých pavilonů. Tři pavilony navržené Bio-Architecture Formosana pro Taipei Expo 2010 ukázaly, jak dalece mohou být tyto tři abstraktní pojmy provázány se specifickou účelovou architekturou.

Co o vlastním projektu prozradili lidé z Bio-Architecture Formosana?

Sen, budoucnost a život se staly základním motivem naší práce na pavilonech Taipei Expo 2010. Bylo to vlastně vyústění našich dlouhodobých snah, snů, o propojení a integraci umění architektury a moderní technologie. Výsledkem je dílo, které nikde jinde na Tchaj-wanu neuvidíte. Všechny tři navržené pavilony dosahují „diamantového standardu“, tedy nejvyššího možného hodnocení Green Building Label, které uděluje taiwanské Ministerstvo vnitřních věcí.

Moderní technologie je tu všudypřítomná. Od počítačem řízeného systému klimatizace, kontroly přirozeného větrání a ovládání oken, po řízení umělého zastínění. Díky tomu se pavilony chovají jako živé organismy, které reagují na vnější prostředí. V horkém dni se snaží vytvářet stinné prostředí, v podmračné odpoledne zase optimalizují přístup přirozeného světla. Výsledkem je, že energetická bilance těchto budov je vysoce nad požadovaným standardem.

Zadavatel stavby, sponzoři i my sami jsme cíleně trvali na tom, aby během konstrukčních prací nedocházelo k poškození či likvidaci stromů přítomných na lokalitě. Jistě, můžeme tu vysadit stovky jiných, nových a mladých, ale kouzlo starých a stín poskytujících stromů nemůže nic nahradit. Společně jsem tak přispěli k tomu, aby půda, travnatý povrch nebo kořenový systém přítomných dřevin byl poškozen jen v minimální míře. Toto opatření se navíc ukázalo velmi prozíravé: staré a dobře zakořeněné stromy slouží jako přirozená bariéra vůči severním větrům a tajfunům, a snižují destruktivní sílu těchto větrů na vlastní pavilony. Zároveň ochlazují vzduch, čistí ho a snižují i intenzitu přímého slunečního osvitu v nejteplejších letních dnech.

Do vlastního návrhu tří pavilonů jsme začlenili řadu pokročilých domácích či zahraničních technologií, je to jedna velká fúze nápadů. Například Pavilon Budoucnost je ohromným skleníkem, který v sobě uchovává všechny významné zástupce taiwanské flóry, od nejchladnějších horských oblastí, přes temperátní až po tropické zóny. Uvést všechny tyto rostliny dohromady v rámci jednoho otevřeného prostoru bylo možné jen díky pokročilému systému kontroly vnitřního klimatu, který reguloval vlhkost. Pochopitelně jsme se chtěli vyvarovat energeticky náročným prvkům kontroly klimatu, a tak tam kde bylo zapotřebí kvůli rostlinám zvýšit vzdušnou vlhkost, nahradili jsme rozstřikovače a odkapávače přírodními prvky, vodopády a jezírky. Ty navíc vynikajícím způsobem doplnily estetický potenciál subtropické a „orchideální“ zóny.

Střecha využívá systém „polštářové“ izolace ETFT. Ta umožňuje „transparentní“, průhledné provedení střechy při zachování izolačního efektu. Může se to zdát banální, ale bylo nezbytné umožnit fotosyntetizujícím rostlinám maximální přístup přirozeného světla. Systém zastiňujících rolet pak může být využit k posílení nebo potlačení tohoto efektu, v závislosti na vnějších podmínkách. Energetickou bilanci objektů zlepšuje i systém solárních panelů, které poskytují svým výkonem 200 kW dostatek energie pro provoz celé technické stránky zázemí, a současně snižují provozní uhlíkovou stopu projektu. Díky systému izolace je energetická spotřeba pavilonů o 50 % nižší, než u jiných srovnatelných objektů.

Funguje tu i nevšední přírodní kořenová čistička odpadních vod, produkovaných objektem. Návštěvníci mohou v praxi vidět, jak se 170 metrů dlouhý otevřený vodní kanál osazený specifickou flórou dokáže vypořádat s chemikáliemi a těžkými kovy. Nedílnou součástí celého areálu jsou samo-zasakovací dlažby. Zelení osazené střechy i stěny objektů pomáhají snižovat efekt tepelného ostrova a zvyšují celkovou kvalitu bezprostředního okolí. Pavilony vytváří prostor, který můžete bezezbytku vnímat všemi pěti smysly.

Samozřejmostí je střešní vodoměrný systém, který jímá dešťovou vodu do přečišťovací jednotky. Ta je vybavena štěrkem a aktivním granulátem, který vodu zbavuje nečistot, a dále ji přečerpává do nádrže, odkud je důmyslným systémem distribuována do jednotlivých úseků (ostřik trávníků a záhonů, závlaha, odkapávání, rosení). Část vody je jímána i z nedaleké řeky Keelung, ale její využití je podřízeno principu uzavřeného okruhu: kolik vody je z řeky odebráno, tolik je na druhé straně vráceno po přečištění zpět. Vodní smyčka umožňuje snížit pavilonům spotřebu vody o 60%.

Když se připravuje expo...

Přípravné práce na areálu byly zahájeny prakticky hned v den (1.5 2006), kdy bylo potvrzeno pořadatelství pro Tchaj-pej a taiwanskou zahradnickou asociaci (Taiwan Floriculture Development Association, TFDA), která zaštituje spolupráci s podobnými organizacemi na mezinárodní úrovni. Jako cílová lokalita byl zvolen rozsáhlý prostor nedaleko zastávky Yuanshan. V této zóně již funguje celá řada podobných uměleckých, historických a sportovních zařízení, počínaje Dětským rekreačním centrem, přes fotbalový stadion Zhongshan až po Muzeum umění. Volba Yuanshanu, který se nachází blízko středu města, a nikoliv příměstských oblastí, jako v případě předchozích veletrhů menšího formátu (Kunming, Hamanko či Chang Mai) vycházela především z potřeby „přinést kouzlo zeleně do města“.

Celé Taipei Flora Expo 2010 probíhalo od 6.11 do 25.5 2011, a vlastní program byl rozložen do prodejních, expozičních, soutěžních i tematických laděných bloků. Odborná veřejnost vyzvedávala celkovou úroveň zdejší výstavy, se zvláště vysokým hodnocením přístupu k turistům, krajinným prvkům, cateringu či zapracování biotechnologií. Po ukončení vlastní akce byl celý vytvořený park s třemi mimořádnými pavilony transformován do veřejnosti přístupného, částečně krytého Taipei Expo Park.

Několik ohromujících maličkostí

  • Masivní příliv návštěvníků: v době konání vlastní výstavy dosáhla 27.2 2011 jednodenní návštěvnost 151 000 lidí, po ukončení výstavy navštívilo Taipei Expo Park v jeden den 65 000 lidí. V roce 2011 zavítalo do pavilonů parku (mimo vlastní výstavu) 8,9 milionů návštěvníků.
  • Výstava neprobíhala jen ve třech pavilonech, speciálně za tímto účelem vybudovaných, ale navázané akce a výstavy probíhaly i v dalších čtrnácti výstavních zastřešených i volných prostorách poblíž (zejména v Yuanshan Park, Taipei Artist Park, Xinsheng Park, Daija Riverside). Veletrh tak v jeden moment běžel na ploše 91,8 hektarů.
  • Součástí vnější expozice byly i rozsáhlé zahrady. Ať už „Globální zahrada“, na které se objevily květiny typické pro zemí dvaadvaceti hlavních vystavovatelů (USA, Řecko, Holandsko, Thajsko, Bhútán, Havaj či Japonsko), dále zahrada kompozičně laděná do fudžisanského stylu, nebo velmi efektní Moře květin.
  • Sešlo se tu na 800 subspecií orchidejí, 70 000 poinsettií, a vystavovatelé zde předvedli dohromady 329 milionů exemplářů kvetoucích rostlin.
  • Taipei Flora Expo 2010 představilo světu dosud zcela ojedinělý přístup k praktické ekologii a šetrnému chování vůči životnímu prostředí. Navzdory skutečně masivní návštěvnosti se pořadatelé maximální měrou zasadili o dosažení cílů 3R (reduce, reuse, recycle), a zkombinování těchto prvků v nebývalém stylu eco-friendly výstavy.

Základní informace

Název projektu: Taipei Flora Expo Palvilions
Zadavatel projektu: Odbor ekonomického rozvoje, Rada města Tchaj-pej
Architektonické studio: Bio-architecture Formosana
Lokace: Yuanshan a Xinsheng Park, distrikt Zhongshan, Tchaj-pej
Přípravné projektové práce: 2006
Dokončení realizace: 2010
Náklady: 1 119 800 000 taiwanských dolarů

Technické parametry stavby

Typ stavby: Výstavná/veletržní pavilony
Konstrukční materiál: ocel
Celková plocha: 43 994 m²
Zastavěná plocha: 6185 m²
Užitná plocha podlaží: 14 546 m²
Počet podlaží: 2 (+podsklepení objektů)
Výška budov 13,25 m

Ocenění stavby

2013 - The 8th Far Eastern Architectural Design Award, Shortlist
2012 - Chinese Institute of Civil and Hydraulic Engineering beautifying and Landscape Award
2011 - International Awards for Livable Communities Silver Award
2010 - World Gold Award for Design and Construction of Three-Dimensional Greening
2010 - FIABCI-Taiwan Prix D’Excellence Awards/ Planning & Design Excellence Award
2010 - The 9th Taipei Urban Landscape Award, 1st Prize
2010 - The 32th Taiwan Architecture Award
2010 - Chinese Institute of Engineers Excellence in Engineering Project Award

Studio Bio-architecture Formosana

Studio Bio-architecture Formosana založili v roce 1999 architekti Chang Ching-Hwa a Kuo Ying-Chao, prý základě „vzájemné shody“ v řešení principů zelené architektury. Základní myšlenkou se jim stala představa udržitelnosti a soběstačnosti, dosažené v koexistenci s Přírodou. Jejich filozofii lze popsat třemi prvky. Tím prvním je udržitelná inovace – moderní architektura má sloužit lidem, druhým pak profesionalita – jen díky vlastním příkladům můžeme vést ostatní na horizont, a třetím je komplexně pojatá myšlenka nízko-uhlíkové estetiky – pokud čelíme globálním klimatickým změnám, je otázkou naší vlastní odpovědnosti s tím něco učinit. A jako designéři a architekti musíme sami nabízet odpovídající řešení.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Kam s lidmi? Architekti vyřešili problém s návalem turistů

Kam s lidmi? Architekti vyřešili problém s návalem turistů

Lidé z YAA sem byli přizváni k návrhu jednoho dílčího projektu, ale právě jejich přístup poukázal zbytku města na možné řešení vytvořené „nárazové“ návštěvnické situace. Jejich projekt minimalisticky vyvedené pekárny a baru Sawamura se stal jakýmsi návodem pro případ přívalu turistů.

Hotelový komplex s babmusovými altány – místo, kde se vám dobijí baterky

Hotelový komplex s babmusovými altány – místo, kde se vám dobijí baterky

Naman se nachází jen necelých 16 kilometrů od terminálu mezinárodního letiště a celý 3,5 hektarový areál je umístěn podél nejhezčích osmi kilometrů vietnamských pláží. Základní koncept vychází z toho, že v hotelovém resortu Naman se mají hosté „vzpamatovat a regenerovat“, ať už po fyzické či psychické stránce. Pomoci…

Zelené mrakodrapy pro zelenou budoucnost

Zelené mrakodrapy pro zelenou budoucnost

Nová generace zelených mrakodrapů může významným způsobem pozměnit to, jak bojujeme se změnami klimatu. Celý stavební koncept představuje ve své práci „Eco-Towers: Udržitelná města v mracích“ Univerzita Illinois v Chicagu (UIC).

Koupaliště na Islandu: Bazén s výhledem na polární záři

Koupaliště na Islandu: Bazén s výhledem na polární záři

Geotermální energie je pro Island jasná volba. Teplo skryté pod zemí tu generuje 90 % produkované energie, a podílí se na vytápění 85 % všech domů. Termální prameny a geotermální čerpadlo teď navíc vyhřívá i nevšední otevřené koupaliště u vesničky Hofsós.

Nemocnice El Carmen de Maipu  - terén architektům nebyl překážkou

Nemocnice El Carmen de Maipu - terén architektům nebyl překážkou

Nemocnice El Carmen de Maipu, stojící v srdci pětimilionové aglomerace Santiaga de Chile by se pravděpodobně nelišila od jiných podobných mamutích hospitalizačních komplexů po celém světě. Se zastavěnou využitelnou plochou přesahující 70 000 metrů čtverečních, jedenácti operačními sály, 125 ordinacemi a personálem…

REKLAMA