Josef Pleskot, významný český architekt, není jediný, kdo zastává tvrzení, že rozvoj nového kvalitního území vždy začíná od návrhu srozumitelné a logické uliční sítě. Takovýmto způsobem například přistupoval k návrhu oblasti Dolních Vítkovic v Ostravě. Pokusím se tedy nejprve přiblížit můj přístup k návrhu podobně rozsáhlého území.
Základním předpokladem kvalitního a promyšleného řešení je důkladná analýza problému – v tomto případě města. Náchod, město ležící na významné obchodní stezce, byl dlouhá staletí obklopen hradbami a jeho vývoj se mohl odehrávat především na předměstích. Tento jev je čitelný z urbanismu sídla dodnes. Díky současným pokročilým počítačovým technologiím jsme schopni rychle získat potřebná data od zastavěnosti území a celou komunikační síť. Na těchto základech můžeme stavět novou městskou čtvrť.
„Myslím si, že ani v dnešní době ještě nelze nahradit efektivitu použití obyčejné tužky, papíru a fyzického modelu při tvorbě prvotních námětů a formování myšlenek. V tomto světle jsem se pustil do návrhu uliční sítě vycházející ze současného stavu města tak, aby navazovala na již existující komunikace. Průsvitný papír na podložené tištěné mapě postupně nahradila fotografie ruční skici vsazená v počítači do ortofotografie pro přesnější ověření. Na základě předešlých analýz jsem již měl představu o nové náplni ve vznikající čtvrti: měla by jí být polyfunkční hustá nízkopodlažní zástavba. S tímto rozhodnutím jde také ruku v ruce i volba systému a druhu komunikací,“ komentuje Jakub Kopecký koncepční přístup k práci na složitém projektu.
V podobně urbanizovaném prostředí lze předpokládat jistou skupinu obyvatel. Skupinu zastupující všechny věkové kategorie, která se však vyznačuje kreativním způsobem života. Snaží se využívat pro svůj pohyb především pěší chůzi a pohyb na kole. Pracuje často v místě bydliště a těžištěm její práce je drobná podnikatelská činnost – ne nutně spojená s místem výkonu povolání. Představit si tak můžeme právníka využívajícího jednu z místností v domě jako svou kancelář, drobného pekaře, lékaře či architekta. Ulice se tak stává především komunikační platformou ve smyslu vzájemného setkávání lidí. Auta bezpečně parkují pod terénem a na povrchu se můžou bez zbytečných obav odehrávat běžné lidské činnosti rámované dětskými skotačivými hlasy. Není náhodou, že výše popsaný scénář může připomínat život v italských Benátkách, ve městě, které je ideálem docházkových vzdáleností.
Takto popsanou každodennost nám dovolí zažívat převažující systém obytných zón v kombinaci s pěší průchodností jednotlivých bloků. Komunikační páteř je pak pojata jako jednosměrná ulice v režimu „zóna 30“. Profil komunikací je pojednán z kvalitně zpracovaného kamene v jedné výškové úrovni a umožňuje vjezd a parkování na vyznačených místech především zásobování a rezidentům.
Neméně důležitou je pak samotná parcelace území. V návrhu pracuji s kombinací základního modulu parcely o rozměrech 7 x 17,5 m do které lze umístit kvalitní minimální bytovou jednotku tak, aby splňovala všechny požadavky včetně prostoru pro zahradu v průchozím vnitrobloku. Zvolený rozměr vychází z modulu rozpětí sloupů původní továrny, který byl přibližně 3,5 m. Kombinací pak lze získat větší domy s více jednotkami, kde každá má svůj vstup a přístup na zahradu (případně terasu, či střešní zahradu). Celé území tak získává systém regulací určující výšku budov, zastavěnou plochu, velikost parcel a funkční využití přízemí budov. Proč máme regulovat funkční využití přízemí budov?
Odpověď znovu vychází z již zmíněných příkladů ze západu. V těchto zemích je běžnou praxí v územních plánech a dalších dokumentech určovat, co bude v přímém styku s lidmi pohybujícími se po městě. Nezáleží pak tolik na tom, zda ve vyšších patrech budou byty, či kanceláře, ale jak kvalitně bude obsazen parter budov ve styku s veřejně přístupným prostorem.
Dostáváme se již k jednotlivým budovám. Domy vzniklé na takto založeném plánu mají předem odhadnutelné proporce. Zároveň je stanoven i sjednocující materiál veřejných prostranství (kvalitně opracovaná kamenná dlažba) a všech budov - neutrální barva jemného odstínu, přírodní materiály bez dalších úprav, jako jsou například kovové rámy oken, čiré sklo nebo dřevěné podlahy teras. Z takto připravených ingrediencí lze pak libovolnou kombinací připravit dům na míru sobě i danému místu. Obyvatelé mají splněn požadavek vlastního vstupu do domu, přístupu na zahradu, terasu či střešní zahradu nebo vícepodlažnost své obytné jednotky. Přístup do společných garáží je zajištěn z povrchu. Celou čtvrť však netvoří jen polyfunkční domy vysoké od 2 podlaží do 4. Na určených místech můžeme potkat spolkový dům, hospody nebo projít skrz tržnici vzniklou v přízemí zbylé tovární budovy. Pouze zmíněný Spolkový dům vystupuje nad hladinu zástavby nové čtvrti.
Křivolaké uličky, průchody a zákoutí jsou tak přirozeným pokračováním genia loci historického jádra města Náchoda. Taková zástavba by měla na místě vzniknout a podpořit tak již existující strukturu města. Klidná místa pro odpočinek nebudou rušena mládeží pokřikující v zápalu boje ve snaze vstřelit gól do křídou nakreslené branky na zdi jednoho z domů náměstíčku opodál. Cestu domů z nákupu nebo od autobusu si budeme moci zkrátit skrze průchozí vnitrobloky, kde po cestě poprosíme sousedku, aby nám dohlídla na domácího mazlíčka během plánovaného víkendového výletu do přírody. Podvečer. Před námi pomalu stoupá pára z čerstvě zalitého čaje, kterou protínají zlaté sluneční paprsky ve snaze rozehnat ji. Stěny okolo úzké terasy lemují výhled na hlavní náměstí nové čtvrti. V oknech protějšího domu lze sledovat obrysy postavy připravující večeři a v hlavě nám běží dnešní den plynule navazující na přípravu zítřejších plánů. Takový život si lze na základě zkušeností ze zahraničí v podobných typech zástavby představit. Život lidí, kteří se znají a tvoří v dané lokalitě společenství.
Sdílet / hodnotit tento článek