REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Šedivý dům zabalili do zelené fasády. Vznikla nenápadná a příjemná stavba

O třetinu víc místa díky přístavbě, a přesto je rekonstruovaná budova na pozadí botanické zahrady neviditelná. Napomohla tomu mistrná práce litevských Palekas Architecture (Paleko architektu studija), a jejich předsazená zelená fasáda.

Bývalá administrativní budova proměněná na stávající laboratoře výzkumného ústavu Botanické zahrady Kairenai je výjimečným zjevem v litevské zelené architektuře. Prošla si velkým přerodem, který z objektu s bolestnou pamětí sovětské éry konečně učinil harmonickou součást celé zahrady. Je kompaktní, lehký, přirozený a až hypnotický.“ Takhle pěkně zahraniční tisk pochválil rekonstrukci provedenou Palekas Architecture (Paleko architektu studija). Pravdou je, že výsledná realizace je k nepoznání, když nahlédneme na snímky původního objektu. Práce architektů v sobě nese silný potenciál: zelených budov je v Litvě jako šafránu, a objektů pochybných kvalit, čekajících na podobnou rekonstrukci, jsou tu desítky.

Dědictví deformace

Pobaltská Litva zdědila po letech experimentování se socialismem skutečně rozmanité dědictví, jehož součástí je i výrazná deformace původní architektury. V sedmdesátých letech minulého století se tu budovalo překotně a podle výkonnostních norem, nikoliv však s citem či rozumem. Názorným příkladem takového poněkud uchvátaného projektu může být třípatrový přístavek administrativního objektu botanického fakulty Univerzity ve Vilniusu. Lepená panelová budova s cihlovými vložkami nevzhledných pravidelných proporcí totiž byla vybudována v těsném sousedství „zámečku“ výzkumného ústavu. Vzhledem k tomu, že tento historický objekt byl čistou ukázkou východního klasicismu (univerzitní kampus vznikal na přelomu 17. a 18. století), působila vedle něj novodobá šedivá krabice dost odpudivě. A jak připouštěli sami zaměstnanci univerzity, po stránce tepelné izolace či vlhkosti měla stavba také značné nedostatky.

Foto: Norbert Tukaj

Demolice v arboretu? Špatný nápad

Od devadesátých let byl proto několikrát přednesen návrh na demolici „krabice“, nebo aspoň její komplexní rekonstrukci. Rada univerzity se po zralé úvaze rozhodla zvolit cestu transformace, při které by se z původně administrativního objektu stala budova pro výzkum potřebnější. Laboratoře botanického ústavu. Tento návrh získal podporu z několika důvodů. Samozřejmě, že na prvním místě stály peníze, respektive jejich nedostatek. Druhým bodem pro rekonstrukci se stala faktická nutnost zařízení moderních laboratoří, které by stejně musely stát někde poblíž. A třetím motivem byl aktuální stav okolí budovy. Objekt se totiž nachází v jádrové zóně arboreta botanické zahrady Vignis, a užití těžké demoliční techniky se jevilo za daných podmínek jako mezní až neprůchodné řešení. Podmiňujícím požadavkem pro zřízení laboratoří v třípatrovém objektu bylo jeho kapacitní tedy prostorové rozšíření a zásah do fasády, který by objekt přinejmenším polidštil.

Efektní přístavba zachránila tmavý interiér

Na tyto požadavky adresně reagoval soutěžní návrh týmu litevských architektů ve složení R.Palekas, B.Puzonas a V. Linge, nesoucí příhodné pojmenování „Renovace s rozšířením“. Původní budova administrativního centra se v něm dočkala rozšíření profilu o třetinu při zachování původního kvádrového tvaru, nabobtnala do objemu vytvořením předsazené zelené stěny (o 1,3 metru po celém obvodu), a dočkala se série technických zákroků. Rekonstrukce interiérů byly zásadní: došlo k vybourání cihlových přepážek původních kanceláří, betonové bloky byly zesíleny konstrukcí z ocelových sloupů, a došlo k výraznému prosvětlení a otevření vnitřních prostor. Namísto jednotlivých kukaní úředníků se vytvořil prostor laboratoří a badatelských pracoven studentů. Sádrokartonové desky upravily interiér do příznivější podoby, a o vnější izolaci se postarala důmyslná vnější fasáda. Rozkrytí boční stěny v návaznosti na rozšíření objektu o třetinu objemu umožnilo průnik světla v celé ploše stěny, do všech pater. Z původní stavby zmizely schodiště: to bylo přesunuto do vzdušného přístavku.

Foto: Norbert Tukaj

Jak schovat „krabici“ v parku?

Výsledkem je důstojnější prostor moderního designu. K celkovému kladnému dojmu z rekonstrukce přispívá i vysoká funkčnost přístavku, který zahrnuje vstupní lobby, dvoupatrový skleník s oranžérií, v přízemí a „na střeše“ posezení, a v každé etáži průchod na vnější ochoz budovy. Zásadním prvkem proměny vedené profesionály z Palekas Architects je ale bezpochyby „zelený obal“ objektu nových laboratoří. „V celém parku se nachází přes 9000 rostlin náležících k 886 druhům,“ shrnují architekti. „Takové bohatství prakticky odpovídá biodiverzitě v celé Litvě, jen tady je všechno na jednom místě, v jediném hot-spotu. Přírodní klenot daného významu si zaslouží přiléhavou formu zpracování, ve které dominuje krajinný aspekt, a ne přítomnost stavby.“ Vědci, kteří bádají nad rostlinami, si prostě zaslouží být obklopeni zelení, v budově, která splývá se svým okolím. Jak toho dosáhnout? Zjednodušeně můžeme říci, že architekti vytvořili kolem budovy ocelovou klec, kterou osadili válci s vegetací.

Fasáda ze zelených válců

Systém je pochopitelně uchopen velmi sofistikovaným způsobem. Oporu každému válci poskytuje perforovaná ocelová roura, na kterou jsou nasunuty bubny se odlehčeným substrátem. Roura slouží jako mechanická podpěra, a současně vede i kapkovou závlahu (je získávána z nádrží, zadržujících srážkovou vodu). Válec se substrátem je poté osazen vegetací. Takových otočných válců připadá devadesát na každé patro, včetně přístavku. Budova se tak „ztrácí“ pod příkrovem zeleně, a její silueta je příznivě rozrušena a upozaděna, ve vztahu k okolní vegetaci celého botanického parku. Celý systém předsazené fasády je přitom bezúdržbový, a v případě komplikací není problém jeden z válců vyjmout a nahradit jiným. „Výhodou je, že počet těchto válců na patro technicky není omezen ničím jiným, než místem,“ říká Palekas. „Takže například v létě jich můžete instalovat větší množství, a tím efektivně snižovat tepelný nápor na budovu a zabraňovat přehřívání.“

Foto: Norbert Tukaj

Rostlina, budova, laboratoř

Náš nápad zrcadlí ideu budovy jako rostliny. Všechny nové prvky přitom ladí s původní formou, která byla do krajnosti jednoduchá. Nové schodiště, výtah i skleník jsou kompaktně připevněny k jižní straně budovy a celý její objem je zabalen do systému zelené fasády. Rekonstruovaná budova laboratoří je charakterizována svým „klidným“ objemem, přičemž nijak nevyniká nad sousedními budovami. Je fasádou a střešní zahradou spojená se silným přírodním prostředím botanické zahrady.“

Údaje projektu

Název projektu: VU Botanical Garden Laboratory
Typ projektu: renovace budovy a její rozšíření
Architektonické studio: Paleko architektu studija
Lokalizace: Kairėnų g. 43, Vilnius 10105, Litva
Vedoucí projektu: R. Palekas, B. Puzonas, V. Lingė
Dodavatel stavby: UAB Rekreacine statyba
Designérský tým: Dan Zhao, Cunyu Jiang, Zhao Zhang
Materiál: Knauf, Schindler
Klient: Vilnius University
Rok dokončení (finalizace): 2016
Počet podlaží: 3+0
Využitelná plocha podlaží: 1000 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Comte/Meuwly

Bydlí jako ve skleníku. Dům bez klasické fasády je experiment pro soužití s okolím

Bydlet ve vlastním co nejrychleji, neutratit za novostavbu miliony, mít bydlení vzhledné a světlé, obklopené přírodou anebo aspoň zahradou. Požadavky klientů na práci architektů se významně neliší. Realizace tzv. Filter House z Ženevy ale překvapuje tím, jakým způsobem je naplnila. Představte si dům, který má pouze…

REKLAMA