"Zvýšená přítomnost fosforu navyšuje riziko výskytu sinic a nadměrného množství zelených řas. Je proto nutné zabránit odtoku i vyčištěných odpadních vod do jižní části vodního díla Rozkoš pod Rovenskou hrází," uvedl.
Aby bylo možné v budoucnu kvalitu vody ve vodní nádrži Rozkoš zlepšit, museli krajští zastupitelé schválit změnu Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje. Podle dokumentu odpadní vody z levobřežní části nádrže Rozkoš budou odvedeny tlakovým potrubím do kanalizačního přivaděče v Novém Městě nad Metují, který je zakončen čističkou odpadních vod (ČOV). "Je to šance pro rozvoj obcí v lokalitě vodní nádrže Rozkoš jako rekreační oblasti," uvedl Klíma. Podle něj navržené řešení umožní i odvedení splaškových vod z průmyslové zóny Vysokov. "Je to dlouhodobá záležitost, výsledky nebudou patrné hned," dodal radní. Kraj by podle něj měl přispět částkou do 10 milionů korun. Na investici se podle radního mají podílet i dotčené obce, celkové náklady akce neuvedl. "Jde o významný počin a kraj se na realizaci převedení odpadní vody na čističku odpadních vod (ČOV) v Novém Městě nad Metují hodlá finančně podílet," řekl Klíma.
Součástí projektu by mělo být i zlepšení kvality vody proti proudu řeky Úpy, která je významným přítokem. Potoky do nádrže přivádějí odpadní vody zejména z obce Provodov-Šonov s částmi Václavice a Kleny a z obce Vysokov. Provodov-Šonov sice má čistírnu odpadních vod, ale ta již nevyhovuje současným požadavkům. Odkanalizování obce Vysokov je nyní pouze částečné.
Vodní nádrž Rozkoš patří z hlediska rozlohy mezi deset největších přehrad v republice. Maximální plocha zadržené vody je 1001,3 hektarů a celkový objem nádrže je 76,154 milionů metrů krychlových. Její stavba začala v roce 1951, ale následující rok bylo budování přerušeno. Práce pokračovaly až roku 1964. Přehrada byla dostavěna v roce 1969.
Sdílet / hodnotit tento článek