REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata
Tepelné mosty v budovách více o tématu

Kde se vyskytují tepelné mosty na domě a na co dát pozor na snímku z termokamery

Tepelným mostem rozumíme takové místo na domě nebo ve stavební konstrukci, ve kterém dochází k rychlejšímu průniku tepla z vnitřního prostředí do prostředí venkovního ve srovnání s jinými místy uvažované stavby či konstrukce. Podívejme se společně s energetickým specialistou skrze termokameru na několik rodinných a bytových domů a popišme si typická místa výskytu tepelného mostu.

Výskyt tepelných mostů může být zapříčiněn například nekvalitně zpracovanou projektovou dokumentací nebo stejně tak nekvalitně provedeným stavebním dílem jako takovým.

Příklady budov s výskytem tepelných mostů jsou na následujících obrázcích – termogramech, které byly pořízeny termografickou diagnostikou autorem článku. V levé části obrázků je vlastní termogram, v pravé části snímek diagnostikované části budovy. Fotografie v pravé části mají sníženou kvalitu vzhledem k době, kdy byla termografie prováděna (obvykle jde o časné ranní hodiny). Pod obrázkem je připojen komentář charakterizující nalezené teplotní anomálie.

Obrázek 1 – rodinný dům, postaven po roce 2000; boční strana domu, orientace jiho-jiho-západ, celkový pohled na stěnu 1. NP.

Na termogramu obr. 1 je dobře patrné množství tepelných mostů, které se na obvodové stěně nacházejí. Kritickými místy jsou: sokl budovy, ztužující věnec nad 1. NP, připojovací spáry otvorových výplní a spáry tvarovek stěn. Vliv odražené teploty na tomto termogramu není příliš velký, protože se postupně začala zatahovat obloha. Obvodovou stěnou dochází ke značným únikům tepla, nicméně anomálie nejsou takového rozsahu, aby byla zásadně narušena pohoda bydlení (dle sdělení zadavatele měření se nikde v interiéru nevyskytují vlhká místa či místa s tvorbou plísní). Tepelné úniky nicméně zvyšují energetickou náročnost provozování této budovy. 

Obrázek 2 – novostavba bytového domu; pohled z terasy na půdorysný lom se zábradlím terasy

Na termogramu č. 2 je zřetelný podélný tepelný most v místě vetknutí podesty terasy do nosné stěny domu a dále podél kontaktu se zdivem zábradlí.

Obrázek 3 – rodinný dům; postaven v 90. letech 20. stol.; pohled na štítovou stěnu a část průčelí

Teplotní anomálie na termogramu z obrázku 3: jejich výskyt je v oblasti oken a dveří, dále podél soklu objektu (napojení podlahy na obvodové zdivo). Dále je možno konstatovat:

  • Tmavá barva soklu štítové stěny je způsobena dřevěnými pražci, které jsou umístěny před ním (viz fotografie), nejedná se tedy o lepší tepelně technické vlastnosti zdiva v tomto místě.
  • Celkově tmavší barvy termogramu na štítu jsou způsobeny vlivem projasňující se oblohy a tedy optickým dojmem většího chladu; jedná se pouze o vliv odražené teploty vlivem oblohy.
  • Přechod mezi stěnou a střešním pláštěm je slabým místem domu s výskytem lineárního tepelného mostu.
  • Omezení tepelného mostu se potvrzuje v rohu budovy, jde o vliv převázky keramických tvarovek.

Zajímavostí tohoto termogramu je zdánlivá anomálie v hodní části průčelní stěny podél přesahu střechy. Ve skutečnosti jde pouze o eliminovaný vliv odražené teploty téměř jasné oblohy způsobený střešním přesahem. Tento termogram ukazuje, že ke správné analýze je nutno znát alespoň základy termografické diagnostiky. Laik se může snadno splést ve vyhodnocení toho, co termogram ukazuje.

Obrázek 4 – bytový dům postavený v 70. letech 20. stol.; přechod stěny v kuchyni do stropní konstrukce, vlevo stěna ke koupelně

Termogram na obrázku 4 velmi názorně zobrazuje existenci tepelných anomálií v oblasti uložení stropní konstrukce na obvodové zdivo, extrémní vedení chladu je vidět prostřednictvím nosných stropních trámků. Povrchová teplota podél styku stěny a stropní konstrukce pod +12,5 °C je velmi pravděpodobně pod kritickou hodnotou teploty rosného bodu a je splněn předpoklad pro vznik plísně. Její existenci potvrdil uživatel bytu.

Ing. Zdeněk Petrtyl

Autorizovaný inženýr a energetický specialista, jehož hlavním zaměřením je snižování energetické náročnosti všech typů budov – od rodinných a bytových domů po průmyslové objekty. Kromě toho se věnuje i optimalizaci projektů novostaveb do pasivního standardu. Podílel se na vývoji okenního systému Euro IV-78 a jako jeden z prvních jej uvedl na trh. Je spoluautorem odborných publikací (Okno – klíčová součást staveb, Moderní okna) i článků. Je také podepsán pod sekcí Okna – dveře na serveru TZB-info.cz. Mezi lety 1993 a 2007 působil ve vedení firem zaměřených na produkci dřevěných, dřevohliníkových a plastových oken a dveří. Promoval na Fakultě stavební ČVUT v Praze a stavebnictví se profesně věnuje již více než 30 let.

Sdílet / hodnotit tento článek

Další kapitoly tématu „Tepelné mosty v budovách

  1. Tepelný most: Základní fyzikální veličiny
  2. Co je tepelný most, kde a jak vzniká
  3. Kde se vyskytují tepelné mosty na domě a na co dát pozor na snímku z termokamery
  4. Proč se bránit výskytu tepelných mostů? Mohou způsobit i plísně. Jsou i další důvody

Mohlo by vás zajímat