Hlavním problémem pro firmy není aktuálně nedostatek zakázek, ale nízké ceny, za které zakázky realizují. Vyplývá to z nejnovější Kvartální analýzy českého stavebnictví Q3/2014 zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci s poradenskou společnosti KPMG Česká republika.
Ředitelé stavebních společností očekávají, že české stavebnictví po předchozích pěti letech krize projde letos prvním rokem stabilizace svého výkonu a očekávají velice mírný růst (o 3,4 %). Na takovém vývoji se shodují jak ředitelé velkých, tak i středních a malých firem. V roce 2015 by mělo dojít k dalšímu mírnému růstu o 2,7 procenta, který je taktéž očekáván zástupci všech sledovaných segmentů.
„České stavebnictví prochází první vlnou stabilizace svého výkonu. Výrazně mu v tom pomáhají veřejné zakázky, jejichž objem jen za prvních sedm měsíců vzrostl až o 45 procent. Navíc, výhled státního rozpočtu na příští rok ukazuje na další intenzivní růst investic, což by mohlo sektoru dále pomoci začít se odrážet ode dna. Problémem jsou ale přetrvávající složité procesy a zbytečně dlouhá výběrová řízení. Z veřejných výběrových řízení zahájených v letošním roce bylo zatím zadáno k realizaci jen 27 % hodnoty zakázek,“ vysvětluje situaci na trhu Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.
Dalším problémem, na který upozorňuje Pavel Kliment, partner odpovědný za služby pro realitní a stavební společnosti v KPMG Česká republika, jsou nízké realizační ceny stavebních zakázek: „České stavebnictví zastavilo dlouhotrvající pokles a obecně se očekává pomalý růst. Oproti konjunkturnímu roku 2008 se stavební produkce snížila o přibližně 25 procent. Budoucí mírný růst je tedy dobrou zprávou, která nicméně nevyřeší převis nabídky nad poptávkou a z toho vyplývající tuhý cenový boj v celém sektoru.“
Výrazný tlak na cenu ze strany stavebních firem potvrzuje i Robert Mikeš, marketingový ředitel SGCP, divize Weber: „Cenový tlak na trhu je enormní, zarážející je ale neochota veřejných investorů zohledňovat při výběru i kritérium kvality stavebních prací a použitých materiálů. Stavby realizujeme s vizí na několik desítek let dopředu, nejedná se o rohlíky, které pečeme každý den znovu“. Obdobně to vidí i Libor Táglicht, výkonný ředitel společnosti Ramirent: „Nacházíme se v jakémsi udržovacím modu, který v zásadě a až na výjimky nedovoluje z ekonomických důvodů kvalitativní rozvoj služeb či samotných výrobků.“
Sdílet / hodnotit tento článek