Hledat
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

VIDEO: Sací bagr je hračka, která potěší každého stavaře

Schopnost odsávat vysokou rychlostí horninu, spojená s maximálním výkonem a přesně lokalizovaným působením dělá ze sacích bagrů stále populárnější nástroje. Už dávno se nevyužívají jen na nasávání materiálu v pískovnách. Svou práci totiž velmi efektivně zastanou i v městském prostředí, kde dokáží selektivně odebírat horninu, aniž by například poškodili vedení položená pod zemí.

Proti? Vysoká hlučnost provozu a zatím i poněkud prostorová náročnost (manipulačního vozu s turbínou a sběrným zařízením). Pro? Výkon a rychlost, a také fakt, že sací bagr nezanechává odpad. Suť či hlína ihned mizí hadicí do úložného prostoru. Sací bagry využívané při pozemních stavbách nejsou zrovna horkou novinkou: první patenty spojené s touto aplikací se datují k roku 1993. Ale spolu s tím, jak narůstá počet stavebních prací a výkopů ve městech, dostává se „obří vysavač“ rozhodně do kurzu.

Rychlosti nasávání (cca 100 metrů za sekundu) totiž odolá jen málo povrchů, a nevybírá si přitom mezi vlhkým, podmáčenou nebo sypkou zeminou. Výkon? Za ideálních podmínek se pohybujeme v rozmezí 12 000 – 20 000 kubíků za hodinu. A předpokládané aplikace? Cokoliv, od průzkumného odkryvu půdy, oprav vedení a potrubí, instalací nového potrubí (kabeláže, parovodů). Využít je můžete i při povinné skrývce zeminy při ekologických haváriích, nebo pro odstraňování materiálu po demolicích budov.

Podstatnou výhodou sacích bagrů je, že jsou velmi citlivé, když přijde na v zemi již uložené potrubí. Nepoškodí je, jen elegantně odkryje.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Stavba

Foto: MCA atelier Miroslava Cikána a Pavly Melkové (www.mca-atelier.com) a PIARISTI (www.piaristi.cz)

Náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze se proměnilo v živý přírodní park, pomáhá zadržovat dešťovou vodu a reaguje na klimatické změny

Náměstí Jiřího z Poděbrad ve třetím pražském obvodu se slavnostně otevřelo veřejnosti. Jeho nová podoba navazuje na urbanistický řád založený Josipem Plečnikem, sjednocuje prostor, nabízí více stromů, pobytové trávníky, vodní prvky, dětské hřiště, mobiliář i technické zázemí pro městské trhy a kulturní akce. Dříve…

Vestavba vložená do staré stodoly

Vestavba vložená do staré stodoly

„ Krabice ve stodole “ je malá soudobá obytná vestavba volně vložená do staré stodoly. Projekt vznikl jako prostor pro sezónní pobyt investora v rámci venkovské usedlosti. Původní úvahy směřovaly k rekonstrukci obytné části usedlosti, postupně jsme ale dospěli k návrhu nové samostatné jednotky uvnitř…

Foto: Matej Hakár

Obnova sídlištního „Paneláku“ jako plnohodnotná architektonická strategie

Cílem komplexní obnovy exteriéru i interiéru budovy bylo zachovat identitu stavby, její původní kvality a současně ji přizpůsobit současnému bydlení. Architekti vycházeli z přesvědčení, že i typologicky utilitární stavby druhé poloviny 20. století mohou po citlivé transformaci být zajímavé.