V pořadu Studio 6 České televize ve středu 16. 5. 2018 hovořil prof. Ing. Jan Vítek, CSc. z Fakulty stavební ČVUT s reportérkou Jolkou Krásnou.
Profesor Vítek nejprve představil roli mostu v městské infrastruktuře. Libeňský most je součástí dopravního systému, který spojuje Holešovice přes meandr Vltavy s pravým břehem. Jedná se o starší mosty Hlávkův, Barikádníků a právě Libeňský. Nedávno do tohoto systému přibyl Trojský most. V době, kdy se zmiňované tři starší mosty stavěly, byly Holešovice a Libeň průmyslové oblasti s přístavem. Dnes se jedná o rychle se rozvíjející oblasti s kancelářemi a bydlením. Tomu je třeba most přizpůsobit.
Hlávkův most je ve špatném technickém stavu a bude se opravovat. Během oprav je nutné převést dopravu více i na Libeňský most. Oprava nezahrnuje jen diskusi o mostu přes Vltavu. Jedná se o celou komunikaci s přilehlými částmi nad terénem, celkem asi 1 km dlouhý úsek. Z toho samotný most má cca 300 m. To všechno je potřeba brát v úvahu a řešit komplexně s ohledem na nové požadavky dopravy i potom na průtok vody i v případě povodňového stavu.
Libeňský most, foto: Ing. arch. Jakub Kopecký
Proč je most nevyhovující?
Na to, že je most nyní ve špatném stavu má vliv několik faktorů. Část problému je v zanedbané údržbě. Ocelová výztuž mostu koroduje a místy již chybí.
Další věcí jsou odlišné nároky na most z doby jeho návrhu a dnes. Most byl navržen v letech 1924 – 1925, tehdy byly nároky výrazně nižší, například tramvaje byly lehčí než ty dnešní, navrhované zatížení uvažovalo se stroji jako parní válec, který měl 18 tun, strojní oračka měla 23 tun. Třeba prázdná tramvaj dnes váží 40 tun, plná pak 60 tun.
Další věcí je kvalita samotného materiálu použitého při stavbě Libeňského mostu, především betonu s malým obsahem cementu, odhadem 200 kg/m3 což již podle tehdejších zvyklostí bylo málo. Z toho důvodu je materiál těžko opravitelný, jako je to běžné na jiných stavbách.
Libeňský most, foto: Ing. arch. Jakub Kopecký
„Pokud vezmu v úvahu veškeré souvislosti, myslím si, že je lépe tento most zbourat a nahradit novým,“ řekl svůj názor ve Studiu 6 České televize profesor Vítek a pokračoval: „Náklady na opravu jsou neúměrně vysoké a životnost neúměrně nízká.“
Jiná skupina odborníků se naproti tomu totiž domnívá, že se jedná jen o povrchové závady a most by bylo možné opravit, a to s životností na 50 let.
Důvody, pro které někteří bojují za zachránění mostu je podle profesora několik kubistických architektonických doplňků.
„Konstrukčně se jedná o tzv. přesypanou klenbu. Mostní klenby byly zasypány, prostor mezi nimi vyplněn násypem, na kterém se zřídila vozovka. Mezi klenbami vznikla plná stěna, která esteticky nepůsobila dobře. O zpracování tedy požádal Ing. František Mencl architekta Pavla Janáka,“ řekl v rozpravě Studia 6 na ČT profesor Jan Vítek a ponechává prostor pro diskusi: „Je potřeba si ujasnit, nakolik si ceníme těchto architektonických kvalit a vyvážit je argumenty dopravními, urbanistickými a ekonomickými. O tom je potřeba se pobavit a rozhodnout.“
Libeňský most, foto: Ing. arch. Jakub Kopecký
Bourat či nebourat? Toť otázka
Podle jiných názorů se jedná o důležitou památku, jelikož jde o jediný silniční most s těmito kubistickými prvky. „Není tato jedinečnost dostatečně silným argumentem pro zachování mostu?“ ptala se reportérka ČT Jolka Krásná. Praha 7 se snažila prohlásit most kulturní památkou. Podle odboru památkové péče MHMP ale postrádá most mimořádné umělecké hodnoty a nesplňuje kritéria pro vyhlášení kulturní památkou.
„Ne všechno, co není oficiálně památkou je třeba zbořit,“ komentoval Jan Čižínský (Praha sobě) starosta Prahy 7.
Libeňský most, foto: Ing. arch. Jakub Kopecký
Česká komora architektů (ČKA) se ve svém prohlášení jednoznačně vyslovuje pro zachování stávající podoby Libeňského mostu formou citlivé rekonstrukce. ČKA dlouhodobě upozorňuje na výlučnost této dopravní stavby. Pro kubistické prvky jsou ryze české specifikum, jež nemá ve světě obdoby. Rekonstrukci považuje ČKA současně za praktičtější postup.
Při postupné opravě částí mostu jej bude možné po celou dobu používat a nedojde tak ochromení dopravy mezi Prahou 7 a 8. Za zbytečné považuje Komora dříve zvažované rozšíření Libeňského mostu, neboť svou stávající kapacitou podle ČKA dostačuje. V aktuální podobě má, stejně jako řada dalších pražských mostů (Čechův, Mánesův, Palackého, Most legií...) příjemné lidské měřítko, které přispívá ke kráse Prahy.
K rozhodnutí o zbourání nebo zachování Libeňského mostu se vyslovily i další autority: Ústav dějin umění AV ČR a také ČKAIT, a to s opačnými stanovisky. Obě instituce poslaly v pondělí 14. 5. na magistrát dopisy. Informovali jsme o tom na portálu TZB-info.
Historikové z ústavu dějin umění AV ČR považují Libeňský most za památku s nevyčíslitelnou kulturní hodnotou, která mnohonásobně převyšuje ekonomické aspekty pohledu na věc. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků však konstatuje, že most je neopravitelný a nesplňuje požadavky, které jsou na něj nyní kladeny.
Sdílet / hodnotit tento článek