„I přes četné geologické průzkumy, které stavbě předcházely, se s ohledem na mimořádně členité pražské geologické podmínky při stavbě objevily problémy, které budou znamenat zpoždění stavby,“ oznámil Vít Hofman, tiskový mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy, a pozval k debatám o podobě mostu v pražském CAMPU (Centrum architektury a městského pánování). Zde je možné průběžně sledovat aktuální architektonické návrhy, včetně komentářů architektů, stavitelů, projektantů, zástupců města i samotných občanů. A netýká se to samozřejmě pouze Dvoreckého mostu...
Strategické propojení vltavských břehů
Zatím posledním úspěšným počinem většího rozsahu byl trojský silniční a tramvajový ocelový obloukový most (Trojský most) zprovozněný v roce 2014. Nepočítáme-li ovšem most pro pěší v náhradě za zřícenou lávku spojující čtvrť Troja s Císařským ostrovem, jenž je častým cílem procházek do Královské obory, Trojského zámku či zoologické a botanické zahrady, dokončený roku 2020. Podle informací CAMP se v tomto roce (2023) otevře pět metrů široká lávka z unikátního ultravysokopevnostního betonu z Holešovic do Karlína přes ostrov Štvanice (Štvanická lávka) a dojde se konečně k závěrům v otázkách vybudování Rohanského mostu z Holešovic do Karlína.
Zdroj: Vizualizace a technická zpráva pro CAMP Tubes a Atelier 6
Pražská koalice uvádí výstavbu tohoto mostu společně s Dvoreckým jako své „absolutní dopravní priority“: „Most z Holešovic do Karlína měl již dávno stát! Jeho trasa byla naplánována již minimálně před jedním stoletím. Skutečnost, že stále nestojí, nás může hodně stát, padne-li most Libeňský a Hlávkův. To víme, že opravdu hrozí. Na co tedy ještě čekat. Jen je velmi zapotřebí rozmyslet si, co má na obou předmostích umět. A aby je nezkazil, ale zvelebil,“ podotýká pro CAMP architekt Josef Pleskot a zároveň chválí myšlenku Dvoreckého mostu: „Nikdy nejde čistě jenom o samotný most, vždy je tady i reliéf krajiny a blízké okolí mostu…,“ dodává.
Dvorecký most a nový veřejný prostor
Z technické zprávy a výkresů architektů Tubes a Atelier 6 je patrné, že Dvorecký most vytváří kromě samotné stavby i nový veřejný prostor spojený s biofilním pojetím architektury a urbanismu, s moderním chápáním „zelených, chytrých měst“, kde si moderní technologie s přírodou nepřekážejí, ale vzájemně se doplňují. Nový most bude sloužit pěším, cyklistům a městské hromadné dopravě. Umožní propojení tramvajové tratě vedoucí od Barrandova a Modřan. Jezdit po něm budou i autobusy, průjezd bude umožněn vozům integrovaného záchranného systému.
Zdroj: Vizualizace a technická zpráva pro CAMP Tubes a Atelier 6
Východní vyústění mostu se nachází u severního okraje areálu Žlutých lázní, západní povede poblíž tramvajové zastávky Lihovar. Délka mostu činí 388 metrů a šířka 16 metrů. Nezanedbatelnými přínosy jsou propojení cyklistických stezek, které jsou vedeny po obou březích Vltavy, i nápadité využití ploch v okolí a pod mostem. Veřejný prostor navrhl výtvarník a sochař Krištof Kintera společně se zahradním architektem Zdeňkem Sendlerem. Součástí projektu jsou skatepark, lezecká stěna, pikniková zóna s kavárnou, nechybí místo pro kulturní a sportovní aktivity či samotná autorská tvorba mistra Kintery – lampy ve tvaru květin: „Shodli jsme se na tom, že vytvoříme jakousi parafrázi na Botanickou zahradu, akorát místo květin a stromů zde bude vysázeno pouliční osvětlení. Sháníme městské lampy z celého světa a těmi pak v kombinaci se zelení osadíme nájezd na most. Intenzita a barva světla bude elektronicky řízena – mají imitovat barevnost tradičních sodíkových lamp,“ vysvětluje svůj autorský záměr.
Rozdělení prací na etapy a příčiny zpoždění výstavby
Vítězný návrh Dvoreckého mostu vybralo vedení magistrátu již v roce 2018. První etapa stavby byla zahájena dle technické zprávy v roce 2022 přípravnými pracemi, které zahrnují především přeložky inženýrských sítí, zřízení přístupů na stavbu a ploch pro zařízení staveniště, dále demolici pozemních objektů v prostoru stavby a další hrubé terénní úpravy. V druhé etapě, která nabírá zmíněné zpoždění, se uskuteční zakládání a výstavba spodní části mostu, a to jak veškerých pilířů a obou opěr mostu přes Vltavu, tak cyklolávky a opěrné stěny mezi ulicemi Na Zlíchově a Nádražní. Ve třetí etapě bude zahájena betonáž krajních polí mostu za využití skruže a provizorních bárek. Na čtvrtou etapu připadne betonáž krajních polí nad Vltavou.
Zdroj: Vizualizace a technická zpráva pro CAMP Tubes a Atelier 6
V páté etapě bude dokončena betonáž nosné konstrukce, v předstihu budou demontovány provizorní mosty, odtěženy provizorní přísypy a odstraněny zápory. Ve finálních dvou etapách je pak plánována výstavba mostního svršku, vozovek a tramvajového tělesa na mostě. Pro CAMP stavbu komentoval Pavel Borek, člen představenstva FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a zároveň dodal, že projekt i nadále počítá s tím, že východní vyústění mostu bude u Žlutých lázní severně od Jeremenkovy ulice. Západní pak poblíž tramvajové zastávky Lihovar. Součástí projektu bude též návrh nové tramvajové a autobusové zastávky.
Současné vedení města s výstavbou Dvoreckého mostu i nadále počítá, bere ji jako prioritu, a zpoždění stavby z důvodu nepředvídatelných geologických podmínek v korytě řeky Vltavy chápe. Zároveň intenzivně pokračuje ve stávajících úpravách v souvislosti s napojením na most. Stavba je koordinována s rekonstrukcí Barrandovského mostu, která je též rozložena do etap, aby mohly být na nově vzniklý most plynule převedeny všechny plánované autobusové linky. Stavbu pro město zajišťuje konsorcium firem Metrostav TBR, Strabag a Firesta Fisher. Celkově by měly práce stát více než miliardu korun (1,075 mld. Kč).
Zdroj: Vizualizace a technická zpráva pro CAMP Tubes a Atelier 6
Z deníku architektů Tubes a Ateliér 6 v CAMPU
„Při hledání tvarového řešení mostu jsme se inspirovali zejména osobností Františka Mencla (1879–1960) – stavebního rady, městského inženýra a projektanta mostů pro naše hlavní město. Dobře si uvědomoval, jak je pro historické centrum města důležité, aby most dobře zapadl do okolní zástavby a do celkové městské krajiny a svým vzhledem tak nenarušil cenné panorama, ale naopak, aby ho podtrhl a doplnil. Zároveň by, dle jeho názoru, nové mosty měly respektovat podobu těch starších. V kontextu dějin a krajinných poměrů údolí Vltavy pro Prahu upřednostňoval mosty klenuté, které by svou konstrukcí vytvářely jednotný, avšak svým uměleckým ztvárněním rozrůzněný celek… Zvolený návrh reaguje na danosti místa a zadání (výškově asymetrický, šikmý vůči Vltavě, spodek mostovky pohledově exponován), odkazuje na tradici pražských obloukových mostů, bez konstrukce nad mostovkou (zejména v dálkových pohledech nad Vltavou), a na existenci blízkých kubistických staveb (kubismus jako český a pražský fenomén). Tvarujeme most jako sochu – bílou bránu do města (pilíře ve vodě na šířku mostovky, integrovány s nosnou konstrukcí). Říční pilíře plní funkci „Bradáče“ Karlova mostu – tvarování odpovídá normálu – extrémní stavy vody budou pohledově znatelné. Důraz je kladen na řešení předmostí způsobem běžným v intravilánu města…“
Sdílet / hodnotit tento článek