Jedná se o dva inženýry spojené s tímto stavebním dílem: o Jiřího Stráského, jenž lávku na začátku 80. let projektoval, a Antonína Semeckého, který byl z pozice šéfa oddělení mostů Technické správy komunikací (TSK) spoluzodpovědný za její údržbu. Podle znalce, z jehož nálezu vycházela obžaloba, stál za krátkou životností lávky špatný projekt i nedostatečný monitoring stavu konstrukce. Za nedbalostní obecné ohrožení hrozilo oběma mužům dva až osm let vězení. K obžalobě se připojilo i Hlavní město Praha (HMP) a žádalo náhradu škody ve výši více než osm milionů korun. Obvinění závěry znalce zpochybnili, soud jejich námitky uznal a vynesl osvobozující rozsudek. Představitelé České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) rozhodnutí vítají. Od počátku procesu vnímají obžalobu jako účelovou a zmatečnou.
Havárie bez zjevného varování
Elegantní lávka pro pěší s převážně prefabrikovanou železobetonovou nosnou konstrukcí ve formě předpjatého visutého pásu stála od roku 1983 v oblasti napojení ulic Povltavská – Vodácká s křížením na lávku navazující ulice Pod Havránkou. Fungovala jako pěší spojnice rekreačních cílů Pražanů, Královské obory a Trojského zámku, zoologické a botanické zahrady v Troji až do 2. prosince osudného roku 2017. „Zásadním problémem tohoto typu konstrukce bylo, že k náhlému kolapsu došlo v řádu desítek vteřin a bez jakéhokoli zjevného varování,“ psalo se tehdy v tisku s odkazem na technické zprávy Kloknerova ústavu ČVUT v Praze, který byl poté pověřen sledováním stavu i dalších mostů a lávek. Bylo zjevné, že v nepříznivém stavu se nachází vícero mostních konstrukcí. V případě Trojské lávky se řešila převážně problematika koroze ocelových předpínacích lan, sledoval se i charakter koroze.
Foto: ČKAIT, Kloknerův ústav, VALBEK, BOMART, GEM.VISION, Jan Polák Wikimedia, Simca CZE Wikimedia
„Je evidentní, že v oblasti detekce, popisu charakteru, příčin a hodnocení koroze předpínacích lan je třeba aktualizovat stávající postupy a na základě řádného vyhodnocení vytvořit nové podklady pro využití v praxi. Pouze relevantní diagnostické výstupy mohou být podkladem k odpovídajícímu posouzení. Rozhodování o možnosti a způsobu sanace konstrukce s korodujícími předpínacími lany provází množství rizik a nejistot, která není snadné spolehlivě vyhodnotit. Kontrolovatelnost, udržovatelnost a opravitelnost betonových konstrukcí s předpínacími lany by měla být odpovídajícím způsobem promítnuta do hodnocení jejich životního cyklu,“ psalo se tehdy (mimo jiné) ve zprávě Kloknerova ústavu.
Míra poškození mostů po velkých povodních
Podle vydané zprávy zástupců ČKAIT nebyl nikdo schopen po téměř čtyřiceti letech provozu prokázat kauzální spojitost mezi údajnými chybami v projektu, potažmo realizaci, a správou lávky. Navíc ještě před zahájením soudního sporu bylo torzo konstrukce lávky zlikvidováno, a nelze tak stoprocentně určit bezprostřední příčinu kolapsu.
Foto: ČKAIT, Kloknerův ústav, VALBEK, BOMART, GEM.VISION, Jan Polák Wikimedia, Simca CZE Wikimedia
„Nikdo se například nezabýval mírou poškození, kterou na Trojské lávce spáchaly dvě velké povodně, včetně té historické z roku 2002. I proto jsme od počátku považovali obvinění a posléze i obžalobu za absurdní a nebezpečně precedentní pro de facto jakékoliv starší stavby v České republice,“ uvedl inženýr Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Komora dále považuje za zvláště závažný argument, že původní projektant nemohl od dokončení lávky nijak ovlivňovat její opravy a pravidelnou údržbu. Obžaloba navíc vycházela pouze z jednoho znaleckého posudku, který nebyl dle zástupců ČKAIT řádně zpracován a jeho závěry byly v rámci dokazování jednoznačně vyvráceny. Naopak byla potvrzena správnost statického výpočtu zpracovaného v roce 1983; potvrdila jej řada posudků předních odborníků, kteří mají bohaté zkušenosti s navrhováním staveb z předpjatého betonu (prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., FEng., Ing. Václav Mach, čestný předseda ČKAIT; zkoušku konstrukce ve větrném tunelu provedla Ing. Marie Studničková, CSc.). Obhajoba opakovaně zdůraznila, že projekt byl zpracován před více než čtyřmi desítkami let před pádem lávky, pád nebyl způsoben skrytou vadou projektu, která by kdykoli po dokončením lávky mohla způsobit destrukci lávky, ale dlouhotrvající korozí. Příčiny havárie neprošetřila nezávislá komise a její vyšetření bylo svěřeno znalci, který není autorizovaným inženýrem v oborech Mosty a inženýrské konstrukce a Statika a dynamika staveb.
Foto: ČKAIT, Kloknerův ústav, VALBEK, BOMART, GEM.VISION, Jan Polák Wikimedia, Simca CZE Wikimedia
Nová lávka zde bude stát letos v říjnu již dva roky
Po třech letech od nešťastného pádu Trojské lávky se podařilo uvést do provozu novou lávku, která takřka ihned posbírala celou řadu cen, včetně Stavby roku. Pochází z dílny architektů Libora Kábrta, Gabriely Elichové, Martina Elichela a Lukáše Vráblíka. Středem zájmu veřejnosti se tak opět stal tento významný přírodní prostor, znovu se promýšlelo kromě lávky samotné i o propojení pěších a cyklistických tras s parkem Stromovka přes Císařský ostrov směrem k oblíbeným rekreačním cílům, především k zoologické a botanické zahradě a k areálu Trojského zámku. Nová lávka byla umístěna do původní stopy, průchozí profil byl oproti původnímu rozšířen na čtyřmetrový, aby vyhovoval potřebám smíšené stezky pro pěší a cyklisty s možností přejezdu vozidel Integrované záchranné služby (IZS) i požadavkům vysoké vytíženosti trasy. Jedná se o jednoduchou vysoce odolnou ocelovou konstrukci s mostovkou z plně recyklovatelných a přírodních materiálů. Je patrné, že mezi hlavními kritérii návrhu vévodí kromě spolehlivého konstrukčního řešení a kvalitních materiálů (dřevo stromu Lophira Alata s vlastnostmi srovnatelnými s betonem a ocelí) také vysoký důraz na statické a protipovodňové nároky. Architekti popisují danou ocelovou konstrukci jako plně spolehlivou, hierarchicky strukturovanou, tvořenou neprodyšně uzavřeným páteřním nosníkem tvaru trubky, který svým lapidárním kruhovým profilem vykazuje vysokou odolnost vůči zatížení ve všech směrech, svislém provozním i vodorovném v případě povodní. Životnost lávky byla navržena na 100 let. „Na rozdíl od té původní je konstrukce navržená tak, aby nekorodovala, a každý detail byl snadno kontrolovatelný, což byl problém té minulé,“ uvedl náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) při jejím otevírání.
Sdílet / hodnotit tento článek