Po dokončení zdiva do požadované výšky dle projektu, přišlo na řadu zhotovení železobetonové stropní desky. Jelikož jsou domy jednopodlažní bude tato stropní konstrukci nést již souvrství střechy. Další funkce, kterou stropní konstrukce bude mít je ztužující. Odpadá zde potřeba klasického pozedního věnce, kterou převezme právě železobetonová stropní deska.
Bednění stropu z pohledového betonu
Než se však pustíme do betonáže stropu, je nutné na to vše pečlivě připravit. O to více, že v rodinných domech nemá být podhled a beton stropu tak bude pohledový. Rovnou plochu stavaři vytvořili z překližkových desek, která vytvoří i kresbu dřeva obtisknutou do betonu. Desky byly podepřeny dřevěnými příhradovými nosníky a podpěrami. Zde byl použit systém PERI.
Stojky a dřevěné vazníky pro podepření stropu
Celé bednění je jako velká stavebnice. Stojky mají přímo uzpůsobené hlavice pro osazení dřevěných nosníků. Navíc se dají vysouvat jako teleskop a utahovat pomocí šroubení, díky tomu lze bednění vyrovnat do roviny bez nutnosti stojky klínovat či upravovat.
Podpěry a rozmístění nosníků musí vzejít ze statického výpočtu. Čerstvý beton s vysokým obsahem vody je velmi těžký, strop není ihned únosný. Uvnitř stavby museli stavaři počítat s „lesem“ stojek. Ty překáží dalším pracím, ale nesměly se odstranit dříve jak po čtrnácti dnech. S tím je nutno při plánování stavby počítat. I potom ve stavbě zůstaly jednotlivé stojky, ale to trochu předbíháme.
Plastové distančníky 20 mm vysoké.
Bednit se musel i okraj budoucí stropní desky. Tlak do bočních stěn bednění je velký, tak se toto bednění zajišťuje nosníky, které se vrtají a připevňují pomocí závitových tyčí a matek s velkou hlavou do zdiva, aby nedošlo k jejich vychýlení. Součástí bednění je i osazení dřevěného zábradlí po okraji domu, z důvodu bezpečnosti práce betonujících řemeslníků.
Dále s musely předem pečlivě vyměřit a vybednit otvory pro budoucí prostupy jako je komín, střešní svod – odvodnění, prostupy antény nebo odvětrání kuchyně, koupelny apod. Tyto bednící „kastlíky“ je nutné na místě dobře zajistit (například přivrtat), aby nedošlo k jejich náhodnému posunutí při dalších pracích a pohybu dělníků.
Detail kotvení bednění okraje desky z interiéru budovy.
Vyztužení železobetonového stropu
Před zalitím je nutné osadit i kovové výztuže. Velikost a rozmístění výztuže vychází vždy ze statického výpočtu a nelze ji zobecňovat! Na stavbě rodinných domů Na Hradě bylo vyztužení řešeno pomocí karisítí. Karisíť je z prutů o průměru 6 mm s velikostí oka 100 mm (značení 6/100x6/100 KH30). Přídavné pruty byly taktéž o průměru 6 mm. Přesahy výztuže ve směru pnutí stropu musí být přes 3 oka (300 mm). Ocel je B500 B.
Jelikož máme jednu vnitřní nosnou stěnu, bylo nutné osadit nejen dolní výztuž ale i horní (proč tomu tak je si vysvětlíme níže).
Výztuž nelze položit na dno bednění, nebylo by zajištěné dostatečné krytí oceli betonem 20 mm. Aby se výztuž udržela v potřebné poloze (především výškové) používají se tzv. distančníky (podložky). Ty mohou být z různých materiálů, běžně plastové, ocelové nebo betonové. Na naší stavbě byly použity pro podložení karisítě plastové distančníkové lišty. Pod výztuž, která měla být uložená u horního okraje se využily podložky z oceli.
Stojky a nosníky uvnitř objektu podpírající železobetonový strop po dobu jeho tuhnutí a tvrdnutí.
Kam je potřeba umístit výztuž v betonovém stropě, kdy musí být nahoře a kdy dole?
Nejprve je nutné si uvědomit, jaké jsou vlastnosti betonu a oceli a jaké funkce tyto materiály přebírají v železobetonové konstrukci. Beton je velmi pevný materiál v tlaku, v tahu však je jeho pevnost pro praktické použití nulová. Právě tah, přebírá ocel.
Dále je nutné vědět, že pokud ohýbáme nějaký prvek (desku nebo nosník) vzniká v něm dvojice sil – tahová a tlaková. Pokud je prvek podepřen jen na okrajích, projevuje se tah na spodním líci prvku. Například si zkuste zohnout plastové pravítko, když to přeženete ale nezlomíte ho, popraská nejprve ze spodní strany – tažené.
Pokud konstrukci podepřeme ještě uprostřed rozpětí (abychom zmenšili délku rozpětí) tah se projeví i v okolí této podpory ale u horního líce konstrukce (nosníku či desky). Je to, jako by se podpora snažila protlačit skrze strop.
A jelikož ocelová výztuž přebírá tah v konstrukci musí se klást tam, kde je konstrukce tažená. V našem případě tedy na spodní okraj a k hornímu okraji v oblasti středového nosného zdiva.
Sdílet / hodnotit tento článek