Jen během letních prázdnin v roce 2017 způsobil blesk 70 požárů se škodou téměř 6 miliónů Kč, jeden člověk byl při těchto požárech zraněn. K poslednímu většímu požáru způsobenému bleskem patřil i požár střechy rodinného domu v Želechovicích nad Dřevnicí (ve Zlínském kraji). Požár oznámila sousedka majitele, která viděla, jak do střechy sousedního domu udeřil blesk a jak střecha začala hořet. Z důvodu nemožnosti provádět zásah z výškové techniky hasiči mohli hasit jen z nastavovacích žebříků a z prostoru uvnitř domu. Při zásahu museli rozebrat část střechy, aby se dostali k ohniskům požáru. Škoda byla vyčíslena na 100 000 Kč, uchráněné hodnoty se vyšplhaly na 1 milión korun.
Co je to vlastně blesk?
Blesk je silný elektrický výboj vzniklý v atmosféře. Úder blesku lze chápat jako zkrat mezi mrakem a zemí, kdy se výboj sestupující z mraku setká s výbojem ze země. Takový výboj o několika desítkách tisíc ampér a teplotě tisíců stupňů Celsia může nejen způsobit požár, ale kvůli tzv. přepěťovým impulsům zapříčinit i značné škody na elektrických přístrojích. Jsou zaznamenány i případy, kdy po zásahu bleskem došlo k rozsáhlým průmyslovým haváriím.
Jak se chovat bezpečně během bouřky?
Během bouřky se raději zdržujme v domě s funkčním hromosvodem na suchém místě, dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů a zásuvek. Nezapomeňme zavřít okna a odpojit od elektrické sítě veškeré spotřebiče, které nemusí být nutně v provozu (tzn. odpojit i anténní přípojku od televize a telefonní linku od modemu počítače, aby nedošlo k jejich poškození nebo zničení). Řešením může být moderní zařízení sloužící k ochraně proti pulsnímu přepětí – tzv. přepěťová ochrana, která chrání nejen proti výbojům blesku, ale obecně proti jakýmkoliv prudkým výkyvům napětí v elektrické síti.
Lidé se často domnívají, že když se ukryjí v jakékoliv budově, jsou v bezpečí. Pokud se jedná o budovu, kde není hromosvod nebo je poškozený, hrozí zde velké riziko úderu blesku i následného požáru. V roce 2017 blesk způsobil požár 31 objektů, z čehož 24 objektů bylo bez hromosvodu. Škoda na těchto objektech činila 10 837 000,- Kč. Lidé také často zapomínají na skutečnost, že po úderu blesku je potřeba nechat hromosvodní soustavu znovu zkontrolovat revizním technikem.
Hromosvod na sedlové střeše Zdroj: Fotolia.com - borzywoj
Jak funguje hromosvod
Hromosvod slouží především jako vnější ochrana budov před poškozením bleskem a jinými nežádoucími účinky bleskového proudu. Hromosvodní soustava funguje následovně: jímací tyč zachytí přímý úder blesku do objektu, bleskový proud je bezpečně sveden pomocí systému svodů do uzemňovací soustavy, která ho rozvede v zemi. Za podmínky, že je uzemnění správně zapuštěno do země a dostatečně odizolováno od samotné budovy, pak v zemi dojde k bezpečné neutralizaci blesku.
Stejně jako všechny zařízení mající souvislost s elektřinou, musí být každá hromosvodní soustava udržována v provozuschopném stavu a procházet pravidelnou revizí. Ta by měla být provedena licencovaným revizním technikem přinejmenším každých 5 let u běžných objektů, v případě více rizikových budov (kde např. hrozí nebezpečí požáru a výbuchu) pak jednou za dva roky. Revize se rozhodně vyplatí, protože pokud není hromosvod v pořádku, je to pro objekt i jeho obyvatele nebezpečnější, než kdyby tam žádný hromosvod nebyl.
Hromosvod na atice ploché střechy Zdroj: Fotolia.com - denboma
Hromosvod musí být povinně nainstalován na ty budovy, kde by mohl blesk ohrozit život a zdraví osob nebo způsobit značné majetkové škody. Jedná se například o bytové domy, školské či zdravotnické budovy, průmyslové objekty, stavba na návrší atd.
Zdroj: Fotolia.com - M. Mayoux
Co dělat, když nás bouřka zastihne v přírodě?
- Pokud se v době bouřky nacházíme venku, je nutné se urychleně schovat.
- Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné hromosvodem.
- V přírodě se můžeme schovat v hustém lese, nižším porostu, úzkém údolí nebo v suchém příkopu v podřepu s nohama a rukama u sebe.
- Nikdy se neschovávejme pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal, v menších staveních bez hromosvodu nebo ve stanech.
- Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu, na rozlehlé holé pláni, na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení) nebo vysokých osamocených stromů.
- Nezdržujeme se v blízkosti vodních ploch nebo na podmáčené půdě. Velké nebezpečí zásahu bleskem hrozí při koupání, windsurfingu nebo při plavbě v loďce.
- Za bouřky venku pokud možno nepřenášíme kovové předměty.Pokud jsme se během jízdy na kole dostali do bouřky, tak je dobré sesednout, vzdálit se od kola a schovat se na co možná nejbezpečnějším místě.
- Není vhodné si lehat na zem nebo stát příliš rozkročený, tím se zvětšuje plocha, kterou může blesk zasáhnout. Je důležité, aby kontakt se zemí byl co nejmenší. Obecně se doporučuje při bouřce stát s nohama těsně u sebe. Pro člověka není nebezpečný jen samotný viditelný blesk, ale i jeho vybíjecí proudy, které se po úderu šíří po zemském povrchu. Jsme-li venku ještě s ostatními, tak se nikdy nezdržujeme v jedné velké skupině, zvyšujeme tím pravděpodobnost zásahu bleskem.
- Pokud nás zastihne bouřka v automobilu, nemusíme se blesku příliš obávat. Jestliže necháme okna i dveře zavřené, poskytne nám plechová karoserie spolehlivou ochranu.
- První pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž a protišoková opatření.
Sdílet / hodnotit tento článek