Písek potřebujete na asfalt, beton i výrobu skla. Proto je ho zapotřebí stále větší množství. Například v Číně, kde se teď staví ve velkém. Jen pro představu, ve velmi úzkém časovém rozmezí, mezi lety 2011-2013, tu spotřebovali tolik cementu, kolik ve Spojených státech za celé 20. století. A pokud bychom chtěli v podobných příměrech pokračovat, můžeme říct, v roce 2012 bylo na Zemi vyrobeno tolik betonu, že bychom s ním mohli udělat sedmadvacet metrů vysokou zeď podél rovníku. Při tom všem se nutně zpracovává i písek, jako hlavní složka. Zábava? Nikoliv.
Když před deseti lety tohle téma nadhodilo odborné veřejnosti holandské studio Atelier NL, tropili si z nich kolegové posměch. A dnes? Vietnamské Ministerstvo místního rozvoje řeší, že v horizontu měsíců už nebude schopné pokrýt stavební zakázky materiálem z vlastních zdrojů. A rozhodně nejsou v Asii jediní. Problémy má i Malajsie a Indonésie. „Urbanizace světa expanduje takovým tempem, že se do úzkých dostávají stavitelé prakticky všude,“ podotýká Nadine Sterk, která se na téma udržitelnosti stavebního průmyslu dlouhodobě soustředí.
Jistě, můžete oprávněně namítnout, že písku jsou plné pouště. A o ty nouze nemáme. Horší je už jeho charakter. Pouštní písek je příliš jemný a hladký, takže jeho schopnost být vázacím substrátem je dost omezená. Skutečně dobrý stavební písek se nachází v říčních náplavech a na pobřeží, ale i tady už je těžen ve velkém. Což má mimo jiné dost drtivé dopady na faunu a flóru v daných oblastech. Někdy doslova fatální. Indonésie například zahájila v roce 2014 odtěžování několika neobydlených ostrovů.
„Je třeba začít urychleně hledat alternativu, protože za pár let už bude pozdě,“ říká Sterková. „To, co se před pár lety zdálo nesmyslné, tedy že nám může dojít písek, se totiž rychle přibližuje realitě. A těžba „nadivoko“ nám k udržitelnosti nepomáhá.“
Řešením by mohla být recyklace starých staveb, drcení konstrukcí a jejich následné využití jako kameniva v betonu. Problém je kvalita takového materiálu.
A pokud by vás problematika recyklovaného kameniva ze starých staveb zajímala více, dočtete se o ní na TZB-info.
Sdílet / hodnotit tento článek