Zalévání dešťovou vodou je výhodné nejen z ekonomického hlediska, ale dešťová voda se navíc hodí pro zálivku více než voda pitná díky svému chemickému složení. Dešťová voda je totiž chudá na soli, a proto nedochází k zasolování půdy. Navíc neobsahuje agresivní chlor. Mimo to se uvádí, že se při zalévání dešťovou vodou rostliny zároveň hnojí dusíkem. Vzdušný dusík se rozpustí v kapkách dešťové vody při průchodu atmosférou. Zaléváním dešťovou vodou se tak na listy dostává dusíkaté hnojivo v přirozenější formě.
Stále více v oblibě jsou podzemní nádrže na dešťovou vodu, jak z estetického hlediska, tak i z hlediska praktického. Vodu v nich můžete skladovat dlouhodoběji než v nádržích nadzemních a méně se kazí díky tomu, že je uskladněna na chladném místě a není vystavena přímému slunečnímu záření. Zabudování nádrže pod zem je ideální variantou pro udržení kvality vody, ale lze uvažovat i o umístění nádrže ve sklepě, avšak teplota sklepního prostoru by neměla nikdy přesáhnout 18°C, aby nevzniklo nebezpečí rozvoje mikroorganismů. Pro vodu v nádržích platí obecná zásada: pokud možno co nejméně světla a co nejnižší možná teplota.
Dešťová voda není přirozeně úplně čistá, tak je potřeba myslet i na filtr dešťové vody. Tím, že přichází do kontaktu se střešní krytinou nebo svodovým potrubím, může být znečištěna listím, klacíky, pylem, prachem, ale i choroboplodnými zárodky, např. z ptačího trusu. Filtrováním dešťové vody pomocí různých filtrů dochází k odstranění hrubých nečistot a v nich přebývajících bakterií.
Podívejte se na způsob komplexního řešení hospodaření s dešťovou vodou od společnosti ASIO NEW, spol. s r.o.
Když se rozhodnete pro nákup nádrže, je potřeba před jejím výběrem vyhodnotit místní podmínky a způsob využití. Na co si dát při výběru nádrže pozor? Co je potřeba vědět před výběrem nádrže?
Jakou velikost nádrže mám zvolit?
Prvním krokem je výběr správné velikosti nádrže. Nádrž by neměla být příliš malá, ale ani příliš velká, aby nebyla „na suchu“. Výběr velikosti nádrže se odvíjí od velikosti odvodňované plochy – zpravidla se jedná o střechu, tzn. že bereme v potaz velikost střechy a její typ. Dalším kritériem je vydatnost srážek v dané lokalitě, ze které odvodíme předpokládaný objem dešťové vody za měsíc. Spočítejte si, jaký objem nádrže potřebujete, pomocí kalkulačky.
K čemu budu dešťovou vodu využívat?
Důležité je uvědomit si, k jakému účelu budeme dešťovou vodu používat a podle toho odhadnout přibližnou roční potřebu. V případě využívání dešťové vody na zálivku zahrady je třeba znát přibližnou plochu zahrady, kterou budeme zavlažovat. V případě, že plánujeme využívat dešťovou vodu v domácnosti, je potřeba si ujasnit, na co všechno chceme vodu využívat – splachování WC, praní prádla apod. Další otázkou je, s kolika osobami v domácnosti máme počítat.
Pro využívání dešťové vody v domě musí být vnitřní rozvod užitkové vody oddělen od okruhu vody pitné. V případě, že dojde voda v dešťové nádrži, je přes čerpadlo zajištěna dodávka pitné vody do okruhu s užitkovou vodou tak, aby byla zajištěna nepřetržitá dodávka vody.
Jaký typ nádrže mám zvolit?
Nádrže se vyrábějí z různých materiálů a v různé kvalitě. K typickým materiálům patří plast. Stále častěji lidé volí podzemní plastové nádrže, a to díky jejich variabilitě a možnostem uzpůsobení rozličným podmínkám a požadavkům. Plastové nádrže mohou být jednolité nebo svařované, samonosné nebo nesamonosné, válcové nebo hranaté a dvouplášťové, popřípadě dvouplášťové do spodní vody.
Vysoká hladina spodní vody je nebezpečná, protože může narušit stabilitu nádrže natolik, že může dojít až k jejímu zborcení. U plastových nádrží se řeší problém se spodní vodou obetonováním nádrže nebo právě volbou nádrže dvouplášťové. Proto je nutné znát výšku hladiny spodní vody před volbou typu nádrže.
Svařované nádrže jsou cenově dostupnější a je u nich možnost výroby na míru včetně přepážek a jiných prvků. Primárně jsou určené k akumulaci dešťových vod a jejímu využití, ale je možné je přizpůsobit i tak, že budou komplexním řešením hospodaření s dešťovou vodou. Lze je rozšířit i o retenční schopnost s regulovaným odtokem.
Monolitické nádrže jsou vyrobené z jednoho kusu plastu, tudíž neexistuje riziko závady na svárech, popraskání nebo netěsnosti. Žebrovaná konstrukce slouží nejen ke zpevnění nádrže, ale i jako ochrana proti protlačení stěn.
Nádrže na dešťovou vodu se vyrábí také ze sklolaminátu. Jejich nevýhodou je ale menší statická únosnost a v případě obetonování je instalace časově náročnější. Mívají také úzký vstup do nádrže a často se u nich vyskytují problémy s praskáním spojené s nutností oprav.
Betonové nádrže jsou dražší ve srovnání s plastovými. Jejich výhodou je statická únosnost, je tedy možné je bez problémů instalovat do pojezdových ploch. Jsou také odolné vůči spodní vodě.
Klasické IBC kontejnery, sudy, zásobníky a barely na dešťovku se v průběhu let staly evergreenem českých zahrad a samozřejmou součástí systému zalévání a využívání dešťové vody. Jako nadzemní nádrž na vodu je toto finančně nenáročné řešení poměrně uspokojující, ale je potřeba brát v potaz, že se v nadzemní nádrži bude bez chemického ošetření tvořit řasa, a že je potřeba vyčlenit na nádrž místo na zahradě. Z estetického hlediska to není zcela vyhovující řešení.
Sdílet / hodnotit tento článek