Palackého most vznikl v letech 1876-1878 podle projektu Bedřicha Münzbergera a Josefa Reitera z potřeby lepšího spojení s rychle se rozvíjejícím průmyslovým Smíchovem. Zpočátku byl barevný, záhlaví pilířů a klenbové kvádry z modré žuly, zábradlí z bílého kararského mramoru a poprsní zdi z červeného pískovce.
Zprvu se mu říkalo Kamenný na Smíchov nebo Podskalský, ale brzy dostal jméno po Františku Palackém, stejně jako navazující ulice na smíchovské straně (nynější Lidická). Původně byl osazen od roku 1897 čtyřmi sousošími od Josefa Václava Myslbeka, ale letecký nálet v roce 1945 je silně poškodil.
Od roku 1883 byla po mostě jako po prvním v Praze vedena linka koněspřežné tramvaje. Nyní tu vede běžná dvoukolejná tramvajová trať spojující Palackého náměstí na pravém břehu se smíchovskou křižovatkou U Anděla na levém břehu. A v letech 1911 a 1912 po mostě chodil Albert Einstein, když byl v Praze profesorem na německé univerzitě.
Most dlouhý necelých 230 metrů je kamenný a má sedm kleneb. Střední o průměru 32 metrů doplňují dvě o něco menší po stranách a dvě ještě menší u břehů. Při jeho stavbě se počítalo i s budoucím rozšířením mostu, které se realizovalo v letech 1950-1951, kdy se zároveň odstraňovaly škody způsobené leteckým bombardováním ze 14. února 1945.
Sdílet / hodnotit tento článek