V asijsko-tichomořském regionu je do nových letišť v současnosti zainvestováno 241,1 miliard dolarů. Jedničkou je bez pochyby připravovaný projekt od Zaha Hadid Architects, který počítá s novým letištěm pro Peking. Stavba, která má začít letos v červnu, má být hotova v roce 2025. Po dokončení bude na svých devíti ranvejích schopna přijímat 620 000 letadel ročně, což znamená něco okolo 72 milionů pasažérů. Mezinárodní letiště Beijing-Daxing je už nyní originální v několika ohledech: předně, bude úzce propojeno s vojenskou základnou, která bude současně zajišťovat ochranu vzdušného prostoru.
Jen na výkopových pracích je teď zaměstnáno 8000 dělníků (a jsou z 93 % hotovy), a podle projektových materiálů zde budou za využití pokročilých stavebních technologií schopni stavět v tempu jedné osmnáctipatrové budovy za den. Uvidíme. To všechno za 13 miliard dolarů.
Heathrow – kredit: Heathrow Airports Limited
V Evropě se staví draze
Stranou nestojí ani Evropa, respektive její nejvytíženější letiště v Heathrow. S nákladem 18,5 miliard dolarů se tu pustili do přípravy nových ranvejí a rozšíření kapacity terminálů. Už nyní ale vzbuzuje záměr četné kontroverze, protože letištní areál omezený rozrůstajícím se Londýnem prakticky přetéká do města. A lidé prostě nejsou rádi, když mají za dvorkem mezinárodní letiště. Fakt, že tu práci nalezne 60 000 lidí, reputaci projektu zatím nezlepšuje. Po dokončení v roce 2026 bude Heathrow odbavovat ročně 130 milionů lidí ročně. Což není sice málo, ale tolik už dnes obsáhne i letiště v Mexico City. To zatím připravuje rekonstrukci a rozšíření o šest ranvejí, se slíbeným dokončením v roce 2062. To už ale počítá s kapacitou 260 milionů lidí ročně. Dvojnásobek, byť za polovinu nákladů, než Britové.
Mexico – kredit: Foster + Partners
Američané? Letadla a pasažéři až na druhém místě
Američané celkově investují do rekonstrukce padesátky letišť 70 miliard, ale skutečně novou „přístavbu“ v zásadě chystají jen v newyorském letišti Johna F. Kennedyho (za 13 miliard) a v Los Angeles za 14 miliard dolarů. První projekt, pod taktovkou britského studia Mott MacDonald, počítá s komplexní rekonstrukcí a přístavbou dvou nových terminálů. Cíl? Zvýšit kapacitu o 15 milionů pasažérů ročně, a o 100 % zvýšit jejich bezpečnost. Mimochodem, bude tu aplikován dosud ne přesně popsaný systém identifikace všech zavazadel, pravděpodobně na bázi wi-fi signálů. Úplně hotovo by mělo být v roce 2025.
To v Los Angeles řeší spíše modernizaci dostupnosti letiště, které se má současně stát velmi ekologickou stavbou. Tedy alespoň v parametrech zelených střech a vertikálních ozeleněných stěn, a faktu, že se sem máte dostat bez problémů i na kole. Konsorcium LAX plánuje pojmout letiště současně jako ústřední bod městské infrastruktury a prvek podpory ekonomiky. Na 12 nových gates připadne 340 akrů prodejních prostor a občerstvení. Za extrémními náklady tohoto projektu stojí hlavně cena pozemků v okolí letiště, která po ohlášení plánu na rekonstrukci silně rostla.
NY JFK - The office of Governor Andrew M. Cuomo
Dubajský zázrak nad i pod zemí
Bezkonkurenčně nejnákladnějším projektem je ale dubajské letiště Al Maktoum v Dubaji, které se staví od roku 2017. Cílem je zvýšit zdejší kapacitu na 220 milionů pasažérů ročně. Je to práce za 32,67 miliard dolarů. Těšit se tu můžeme mimo jiné na šest železničních stanic, přesunutí části provozu do podzemí (na pětiproudé silnice) a celkem 45 kilometrů ranvejí. Jen pro představu, jak dynamická stavba je: v současnosti bychom tu napočítali celkem 1182 jeřábů. Při komplexní rekonstrukci mezinárodního letiště v Seattle přitom bylo přítomno jen 65 jeřábů. Na druhé straně, Dubaj skutečně nemá peněz nedostatek. Ani volného prostoru.
Sdílet / hodnotit tento článek