Klášter a hospodářské budovy s pohnutou historií
Město Plasy na severu Plzeňska se těší turistické popularitě především kvůli cisterciáckému klášteru, který je jedním z vůbec nejvýznamnějších klášterních komplexů ve střední Evropě. Založen byl roku 1144 Vladislavem II. Po třicetileté válce, v době 17. a 18. století, zaznamenal klášter největší vlnu přestaveb podle návrhů architektů Jeana Baptisty Matheye a Jana Blažeje Santiniho. Další úpravy na tehdy již zrušeném klášteru a přilehlých hospodářských staveních provedl rakouský politik Klement V. L. Metternich, který jej zakoupil roku 1826. Po druhé světové válce byl komplex zkonfiskován, využívám k rozličným účelům a také značně chátral. V roce 1995 se areál dočkal zapsání na seznam národních kulturních památek a postupně probíhá rekonstrukce jeho cenných budov.
V roce 2008 převzalo Národní technické muzeum ve značně zchátralém stavu budovy bývalého klášterního hospodářského zařízení, konkrétně pivovaru, sladovny, mlýna a hospodářského dvora. A právě v budově pivovaru, který je zrekonstruovaný do své původní podoby z doby před více než 100 lety, se nachází stálá expozice Centra stavitelského dědictví Plasy. To bylo otevřeno s cílem vést k úctě ke stavebnímu dědictví, zprostředkovávat hlubší porozumění stavební historii, předávat tradiční dovednosti a inspiraci a v neposlední řadě také potěšení.
Stavebnictví a řemeslo od sklepa až po půdu
Návštěvník má příležitost seznámit se s různými stavebními materiály (dřevo, kámen, hlína), pracovními nástroji a na jednotlivých podlažích pivovaru si prohlédnout druhy stavebních konstrukcí od základů a hrubé stavby přes úpravu povrchů, obklady, typy výplní otvorů, schodiště a příslušná technická zařízení budov až po krovy a krytiny. V nejvyšším patře pivovaru si mohou návštěvníci prohlédnout „kabinet“ architekta Jana Kaplického, ojedinělou expozici věnovanou významné osobnosti a otevírající pohled na moderní architektonickou tvorbu. Menší návštěvníci si v prostoru bývalého pivovaru mohou vyhrát na stavebním hřišti a uplatnit zde vlastní stavební kreativitu.
V areálu hospodářského dvora se nacházejí prostory zaměřené na prezentaci historických stavebních technologií a nalézají se zde dílny tradičních řemesel, jako například unikátní historická klempírna, kovárna nebo slévárna. Je zde také prostor k setkávání odborné veřejnosti a k pořádání workshopů či programů pro školy.
Historický areál je pro účely expozic jako dělaný, spolu s moderními prvky expozice lze mnoho historických stavebních postupů totiž pozorovat na budovách komplexu uvedených do stavu z konce 19. století. I samotná rekonstrukce objektů probíhala za využití tradičních stavebních postupů, což podtrhuje autenticitu celého prostoru.
Tematické výstavy, koření muzea
Kromě stálé expozice nabízí Centrum stavitelského dědictví návštěvníkům také tematické výstavy. V současnosti probíhá v prostorách pivovaru výstava Filmaři Hanzelka a Zikmund, která vznikla k příležitosti 60 let od odjezdu cestovatelů na druhou výpravu po Asii. Obsahuje mnoho autentických artefaktů a mimo jiné také působivé stereografické fotografie, které dvojice na svých cestách pořídila.
Tématem jiné výstavy je naopak ryze technická záležitost, modernizace železniční trati mezi Rokycany a Plzní a především výstavba tunelu Ejpovice pod kopci Homolka a Chlum. Ta byla provedena největším tunelovacím strojem v ČR, TBM S-799 – Viktorie, jehož model lze v expozici shlédnout.
Část expozice věnovaná střešním krytinám.
Příběh vizionáře: Jan Kaplický
Po tom, co návštěvníci projdou expozicí od počátků stavitelství až po dobu zcela nedávnou a shlédnou jednotlivé stavební prvky v jejich postupném historickém vývoji, přesunou se v podkroví pivovaru zdánlivě do budoucnosti. Stavby věhlasného architekta Jana Kaplického a jeho architektonického studia Future Systems působí skutečně futuristickým dojmem. Organické tvary inspirované architekturou samotné přírody, neobvyklé materiály, výrazné barvy a odvaha experimentovat jsou poznávacím znamením práce Jana Kaplického.
V České republice jeho jméno rezonovalo především v souvislosti s takzvaným blobem neboli chobotnicí, nerealizovaným projektem nové Národní knihovny umístěné na Letenské pláni v Praze. Jde o ojedinělý případ, kdy architektura rozpoutala takovýto ohlas veřejnosti. Výstava ovšem ukazuje, že dílo Jana Kaplického je mnohem obsáhlejší a různorodější.
V nejvyšším podlaží pivovaru, tzv. Galerii Valečka, tak vznikl jakýsi „studijní kabinet“. Ten je rozdělen na tři části, z čehož první je věnována životu Jana Kaplického, jeho studiu Future Systems a oblastem a principům, se kterými pracoval. Lze zde shlédnout například interiérový design, jelikož jak tvrdil sám Kaplický, design se od architektury neliší a veškeré formy umění jsou jednou prolínající se formou. Druhá část je věnována samotnému projektu Národní knihovny od prvopočátků návrhu až po závěrečné spory. Třetí a největší část mapuje tvorbu Kaplického skrze autorské modely návrhů, kterých je zde umístěno více než 50. Jsou sestaveny chronologicky, takže je možné sledovat postupný vývoj výrazových prostředků použitých v jednotlivých návrzích a také vidět dílo vcelku se všemi jeho vzájemnými koherencemi.
Z nejznámějších projektů můžeme na výstavě vidět například model galerie moderního umění v Londýně Tate Modern, mediální centrum na Lord’s Cricket Ground v Londýně, jež vyhrálo Stirlingovu cenu udělovanou Royal Institute of British Architects nebo obchodní dům Selfridges v Birminghamu, za který získal Jan Kaplický a jeho kancelář Future Systems v roce 2004 uznání i sedm prestižních cen včetně Award for Architecture od Royal Institute of British Architects. Mimo zahraniční projekty ovšem nechybí ani ty pro Českou republiku, například golfový klub Volavka na Konopišti.
Sdílet / hodnotit tento článek