Trezor není všechno
Zabezpečení předpokládá systémový přístup k otázkám vnější i vnitřní bezpečnosti a jejich komplexnímu řešení. Proto by nás nemělo překvapit, že rozlišujeme několik druhů ochran (osob, majetku ale i informací). Jejich aplikace, míra uplatnění a vzájemné propojení jsou takřka vždy závislé na daném druhu objektu (areálu, lokality), na jeho specifických vlastnostech, účelu, potencionálním hrozbám i rizikům ale hlavně na zadání investora.
Z hlediska druhů ochrany při aplikaci modelu ochrany rozlišujeme ochranu:
- klasickou
- technickou
- informační a datovou
- režimovou
- personální
- fyzickou
Mechanické zábranné prostředky (MZP), mezi které patří dnes popisovaný trezor, představují nejstarší typ ochrany. MZP jsou základem každého zabezpečovacího systému. Nejsou schopny beze zbytku chráněné objekty skutečně zabezpečit, ale na jejich překonání je potřeba použít různé nástroje a vynaložit značnou sílu. Z tohoto důvodu hovoříme především o tzv. „zpožďovacím faktoru“, který nám říká, jak dlouho je konkrétní prostředek schopen odolávat kvalifikovanému napadení dostupnými metodami a nástroji.
Mezi tradiční mechanické prostředky řadíme i bezpečnostní dveře, zámky, rolety, mříže a bezpečnostní skla či fólie sem řadíme rovněž takové prostředky jako jsou závory, vrata, trezory, trezorové skříně a také např. oplocení. Z hlediska zvýšení bezpečnosti by měly být prostředky klasické ochrany kombinovány s ostatními druhy ochrany, vzájemně se s nimi doplňovat a navzájem se podporovat.
Ochrana „zabezpečením“
Nejpopulárnějším „bezpečnostním“ prvkem jsou IP kamery. I přes jejich oblíbenost by se nemělo zapomínat na trezor jako klíčový prvek předmětové ochrany.
Největší riziko vloupání zloděje je v přízemí domu (snadno přístupná okna z ulice, nezabezpečené vstupní dveře do domu a bytu) nicméně ani další podlaží domu nejsou ušetřena vloupání. Předmětová ochrana cenností v jednotlivých bytech (finanční hotovost, vkladní knížky, smlouvy, šperky, zbraně) patří k nejvíce podceňovaným způsobům ochrany drobných, ale o to více důležitých předmětů.
Dle základního dělení tzv. „úschovných“ objektů je možné definovat:
- úschovné schránky
- domácí trezorky
- přenosné kontejnery
Podle určení je lze dělit na úschovné objekty:
- bezpečnostní, tedy odolné proti vloupání (odolné po určitý čas - podle třídy bezpečnosti)
- ohnivzdorné, tedy odolné proti účinkům ohně.
Zdroj: Fotolia.com - dzmitrock87
Trezory a technické normy
V České republice je používání technických norem založeno na principu dobrovolnosti. Platná právní úprava stanoví, že „česká technická norma není obecně závazná“ (viz § 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb.). Existují však případy (a použití mechanického zábranného prostředku pro ochranu zabezpečením – alespoň z pohledu plnění následného pojištění), kdy povinnost dodržovat požadavky norem vyplývá z jiného právního aktu.
Pro ukládání předmětů vysoké hodnoty jako jsou peníze, šperky, cenné papíry atd. je tedy vhodné mít instalován trezor odpovídající požadavkům ČSN EN 1143-1 nebo ČSN EN 91 6012.
ČSN EN 1143-1 - norma stanoví základní zkoušky a klasifikaci mobilních skříňových trezorů, vestavěných trezorů, ATM trezorů a ATM podstavců, trezorových dveří a komorových trezorů podle hodnoty jejich odolnosti proti vloupání. Tato norma neplatí pro zkoušení a klasifikaci depozitních systémů a ATM systémů.
ČSN EN 91 6012 - tato evropská norma platí pro zkoušení a klasifikaci mobilních trezorů se základní bezpečností a vestavěných trezorů se základní bezpečností podle jejich odolnosti proti vloupání. Používá se pro trezory se základní bezpečností, jejichž parametry (hodnota odolnosti pro částečný průlom, úplný průlom a požadavky na zámky) nejsou řešeny ČSN EN 1143-1. Dělají se zkoušky, na základě jejich výsledků se klasifikuje odolnost proti vloupání. Klasifikace odolnosti může být také použita pro konstruování bezpečnostních systémů za předpokladu, že v závislosti ne schopnostech lupiče, podmínkách místa činu a dostupnosti nářadí jsou při nářaďovém útoku časy významně vyšší než v podmínkách zkoušky.
Trezory a pojišťovny
Dle znění dokumentu „Stanovení úrovně zabezpečení objektů a provozoven proti vloupání“ je potřeba konkrétní třídy odolnosti výrobků je u trezoru vyžadována pouze, jestliže cenné předměty přesahují určitou hodnotu. Proto je pro nasazení konkrétního produktu vycházet z pojistných podmínek konkrétní pojišťovny.
Podle obecně pojistných podmínek většiny pojišťoven je „trezor“ definován jako úschovný objekt, který splňuje požadavky minimálně třídy 0 dle znění ČSN EN 1143-1. Pokud je trezor uzamčený, musí být nerozebíratelným způsobem připevněn k podlaze či ke zdivu. Za trezor nepovažujeme příruční pokladnu.
Podrobnější výklad ale nabízí například Česká pojišťovna, která v dokumentech k pojistným podmínkám poskytuje celkem přesné definice jednotlivých souvisejících pojmů:
Definice k pojmu „Trezor“ (dle metodiky České pojišťovny)
Trezorem se rozumí úschovný objekt, který splňuje požadavky příslušné normy, jehož odolnost proti vloupání je dána výrobcem a který nemá mimo dveří jiné otvory než otvory pro zámky, kabely nebo ukotvení – připevnění. Trezor s hmotností do 150 kg musí být v uzamčeném stavu nerozebíratelným způsobem ukotven – připevněn k podlaze, stěně nebo k velkému kusu nábytku nebo musí být zabudován do zdi nebo do podlahy. Za trezor se nepovažuje příruční pokladna nebo sejf.
Poznámka: příslušné normy se rozumí: norma ČSN EN 1143-1 Bezpečnostní úschovné objekty – Požadavky, klasifikace a metody zkoušení odolnosti proti vloupání
Definice k pojmu „Bezpečnostní třída“ (dle metodiky České pojišťovny)
Bezpečnostní třída výrobků zabezpečujících pojištěné věci podle výše citovaných norem se prokazuje u zámku s bezpečnostní cylindrickou vložkou, přídavného bezpečnostního zámku, bezpečnostního uzamykacího systému, bezpečnostní dveřní dvoustranné závory, tříbodového rozvorového zámku, bezpečnostního visacího zámku, trezoru a bezpečnostního zasklení především certifikátem shody vydaným akreditovaným certifikačním orgánem k certifikaci výrobků nebo posouzením příslušného soudního znalce nebo v případě bezpečnostního zasklení také osvědčením vydaným do 31. 12. 2001. Montáž musí být provedena podle přiloženého návodu k montáži, resp. v souladu s pokyny výrobce.
Definice k pojmu „Odcizením krádeží vloupáním“ (dle metodiky České pojišťovny)
Odcizením krádeží vloupáním se rozumí přivlastnění si věci, její části, jejího příslušenství nebo zvířete tak, že se jej pachatel zmocnil jedním z dále uvedených způsobů:
- Do uzamčeného místa pojištění se dostal tak, že je otevřel nástroji, které nejsou určeny k jeho řádnému otevírání;
- Uzamčené místo pojištění otevřel originálním klíčem nebo legálně zhotoveným duplikátem, jehož se zmocnil krádeží vloupáním nebo loupeží;
- Do úschovného objektu (trezoru), jehož obsah je pojištěn, se dostal nebo jej otevřel nástroji, které nejsou určeny k jeho řádnému otevírání, a zároveň se do uzamčeného místa pojištění, kde je úschovný objekt (trezor) umístěn, dostal způsobem uvedeným pod písm. a) nebo b) tohoto bodu.
Za odcizení věci krádeží vloupáním se nepovažuje přivlastnění si pojištěné věci, její části nebo jejího příslušenství v případech, kdy ke vniknutí do uzamčeného místa pojištění došlo nezjištěným způsobem (např. beze stop násilí, použitím shodného klíče).
Sdílet / hodnotit tento článek