V rozhovoru s Pavlem Heinrichem ze společnosti HELUZ jsme se bavili o novém způsobu zdění s hotovou maltou HELUZ SIDI. Jedná se o unikátní silikátovo-disperzní materiál, který se nanáší jednoduše válečkem. Novinka byla představena minulý týden a na trh bude uvedena v příští stavební sezóně. Podrobnosti o Heluz SIDI jsme jsme publikovali začátkem týdne.
S Lucií Stuchlíkovou jsme hovořili o tepelných čerpadlech Spirála. Tepelná čerpadla voda – voda jsou velmi specifickým oborem. Jejich prodeje v ČR se trvale pohybují mezi 90 a 120 kusy za rok. Dominantní postavení na tomto trhu má česká firma Spirála. Lucie Stuchlíková uvedla, že v současné době mají více než zhruba 400 aplikací v ČR, které se nacházejí nejen v oblastech nížín a v okolí řek, ale i v horských oblastech a dalších místech, kde by člověk uplatnění tohoto typu tepelného čerpadla neočekával.
Vysoké zastoupení české firmy je založeno na tom, že jde o velmi specifické konstrukce tepelných čerpadel, kterým se velcí výrobci nevěnují. Je sice možné využít jejich tepelná čerpadla, ale vždy je k nim tepelný výměník, který není přizpůsobený provozu s běžnou vodou, která se vyskytuje ve vrtech nebo studnách. Ta je zpravidla tvrdá, znečištěná atp. Tyto podmínky obvyklým deskovým výměníkům nevyhovují, neboť se jejich kanálky zanáší.
Michal Čejka z Šance pro budovy hovořil novele vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, která je prováděcím předpisem zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a stanovuje postup hodnocení energetické náročnosti budov a závaznou podobu průkazu energetické náročnosti budovy. Novela se právě dokončuje.
Hlavními cíli současné novelizace je zefektivnění hodnocení energetické náročnosti budov na základě zkušeností z předchozích let, zlepšení vymahatelnosti požadavků na energetickou náročnost budov a zvýšení kvality a kredibility zpracovávaných průkazů energetické náročnosti budov. Současně je novelizace využito k implementaci evropské směrnice o energetické náročnosti budov EPBD III. Bližší informace přineseme v samostatném článku.
Rozhovor s Janem Mártonem se týkal staveb z přírodních materiálů s využitím slámy a sdružení Ekodům. Sláma ve stavbách přestává být okrajovým materiálem pouze pro svépomocné stavebníky, ale existují na Slovenku i u nás firmy, které vyrábějí prefabrikované slaměné panely. K propagaci přírodních materiálů ve stavbách nejen pro bydlení se zabývá sdružení Ekodům, které pořádá přednášky a výlety za příklady dobré praxe.
S Vladimírem Mikešem jsme rozebírali téma stavění v chráněných krajinných oblastech. Před samotným zahájením projektování stavby, popřípadě i před koupí pozemku je důležité si zjistit podmínky v konkrétní oblasti. CHKO chrání především krajinný ráz a regulativy většinou nezabíhají do podrobností, jako je například využití střešních oken. Ne všechna omezení jsou však uvedena v územním plánu.
Vývoj dřevostaveb v Čechách a na Slovensku byl tématem rozhovoru s Lubicou Fábri, programovou ředitelkou přehlídky Salon dřevostaveb. ČR je na tom v porovnání s ostatními státy V4 nejlépe, co se týče počtu dřevostaveb. Dřevostavby však stále nedosahují takového zastoupení, jako třeba v severských zemích, kde nebyla přerušena tradice stavění ze dřeva. Salon dřevostaveb je nesoutěžní přehlídka architektonicky nejzdařilejších realizací. Nejedná se pouze o rodinné domy, ale i o větší stavby, například stavby občanské vybavenosti.
Sdílet / hodnotit tento článek